Sport

Olympiáda zarazila kdejakého milovníka poezie do křesla před televizní obrazovku. I já, pražský antikvář si vychutnávám dokonalou souhru těla, obdivuhodné výkony a emoce z vítězství i proher. Zapátral jsem ve svých skladových zásobách a chtěl jsem najít ty nejstarší verše, opěvující fenomén zvaný sport. A ehle, prozápadně orientovaný český básník Karel Mašek (1867-1922) napsal krátkou veselou báseň s názvem Sport. Vyšla někdy před rokem 1904, tudíž ještě před první londýnskou olympiádou.  

Krásné sportovkyně v dlouhých róbách na OH 1908

Karel Mašek

Sport

Sport! Chcete definici jeho?
Dost těžko se tu odpoví,
sport, to je něco zbytečného,
co rád má člověk bláhový.

Sport slouží tomu za legraci,
kdo prací neví kudy kam,
však důležitou on je prací
všem zahálčivým dušičkám,

Těm brání vskutku pracovati
a ony svádí k lenosti
všem vůbec hezky život krátí,
je veda v lůno věčností.

A dnes je sportem všecko věru
(ne snad jen cesty, koně, hon),
i serenády zpívat v šeru,
plát láskou, lézti na balkon,
jím jest i sbírat cigaršpičky,
i dobročinně býti živ,
i ctitelům svým klásti kličky
i zbožným býti na odiv.

Jsou sportem pletky politiky,
i výstavy i nadšení,
jsou sportem rázné polemiky,
i pohnutlivá smíření,
jest sportem drama, básně psáti
a moudrostí svou šálit svět,
i nové směry nalézati
a v kritikách jej rozvádět,

Je sportem býti velkým pánem,
je sportem dluhy dělati,
je sportem býti šarlatánem
a po všem dobrém šlapati,
je sportem radikálem býti,
i pracovat i líným být,
ba málem bude sportem - žítí
a ze sportu - se vraždit, mřít.

Však nyní na čase by bylo
již hezky rychle skončití
neb nechci, by mým sportem bylo
Vás, vzácní, tady nuditi.

------------------------------------------

vydal F. Šimáček, Praha 1904