Kniha i brokolice jedno jsou.

A tak nám naši mocipáni zařídíli zvýšení cen u knih i zeleniny. A to prostřednictvím DPH. Daň z přidané hodnoty byla kdysi vymyšlena tak, aby tento způsob zdanění neomezoval stále větší a větší kooperaci mezi podniky. Jednoduše se to dá vysvětlit na tomto příkladu:

Elektrárna  vyrobí proud a dodá železárnám. Železárny vyrobí ingot a odečtou si DPH za proud. Válcovna vyrobí plechy a odečte si DPH za železo. Lisovna vylisuje blatníky a odečte si DPH za plechy. Lakovna nalakuje blatníky a odečte si z nich DPH. Automobilka koupí blatníky a namontuje je na auta a odečte si DPH a odečte si DPH z reflektorů a DPH z skel a ze sedaček a z pneumatik a ze všeho. Byla by to nuda rozepsat celou vertikálu kooperací, avšak na tomto případě je ukázáno, proč je DPH tak motivační daní v průmyslu.

Na druhou stranu zemědělec prodá na trhu zeleninu a odvede DPH, matka příroda mu však za živnou půdu ani blahodárný déšť žádný daňový doklad nevystaví, aby si odečet DPH. On jenom platí.

Nakladatel vydává knihu. Spisovatel mu nedá daňový doklad, překladatel mu nedá daňový doklad, ilustrátor mu nedá daňový doklad, korektor mu nedá daňový doklad, naštěstí je tu tiskárna, ta mu ten proklatý doklad dá. Vždyť i ten zemědělec si odečte něco z nafty a něco za hnojivo. Oba platí nepoměrně více než provázaný průmysl.

Toto jsou dva případy, kdy  Daň z přidané hodnoty neplní svoji funkci, tak jak ji předvídali jeji tvůrci.

Ve středověku byla na podobné zboží uvalovaná trhová berně. Tuto daň vybíral u vstupu na tržiště správce s halapartníky za zády. Tato daň byla vysoká maximálně 10%, proto se jí říkalo desátek. Byla to krutá středověká daň. Pro kupce však byla přínosem. Tím, že ji zaplatil, byl vpuštěn na trh, prodal a vydělal. Průmyslová revoluce i ta buržoazní tento nedůstojně vysoký desátek zrušily. Vznikla daň obratová, která byla ještě nižší, dosahovala řádu kolem 3%. Obratovou daň si dodnes zachovaly například Spojené státy americké. U nich se nazývá Sales Tax a většinou se pohybuje pod tradičním desátkem.

Obratovou daň mělo i Československo. A pokud se stát rozhodl něco podpořit, jako knihy a zeleninu, tak na toto zboží uvalil zápornou Daň z obratu. Nakladatelé a výrobci zeleniny tak dokonce dostali daňový bonus.

Dnes žijeme v kulturním, moderním, demokratickém světě. Nevládnou nám krutí feudální mocipáni, kteří by na mrkev a Špalíček pohádek uvalili desátek.

Dnes nám vládnou naši volení zástupci.  My jsme si je zvolili a chceme po nich, aby nám zajistili důstojný a příjemný život. Bohužel tito demokraticky zvolení zástupci nám zdaňují brokolici ne jedním desátkem, ale hned dvěma desátky. Ani nejkrutější středověký samovládce by si toto nedovolil.

Na druhou stranu chápu vládu, která netuší jak získat peníze pro své přestárlé občany. Biliony ji unikají na dividendách vyvedených do zahraničí. Miliardy ji scházejí na daních nezaplacených z důvodu domicilu firmy v daňovém ráji. Miliardy chybějí z důvodu spekulací právě s odpočty s DPH. Kam z konopí. Zvýšime DPH, to jest daň, kterou nebudou platit průmyslové holdingy, ale my občané. děti, důchodci. Každý koupený rohlík přispěje státu neúměrně velkou částkou.

Chápu, že státní finance nejsou na tom dobře. Proč však nenechat dvě sazby DPH. Neexistuje žádný zákon, žádné nařízení Evropské unie, žádná doktrína, která by určovala, že sazba DPH musí být jedna. To je zaklínadlo, kterým nezodpovědní ministři oblbují občany. Sazeb může být tolik, kolik uznáme za vhodné. V západní Evropě mají klidně i tři čtyři sazby a nemají z toho morální kocovinu.

Pokud se nakonec zvýší daň u základních potravin, dětských plínek nebo u léků, budeme reptat. Nakonec však ty základní potraviny, dětské pleny a léky si stejně koupíme. Jsou nezbytné.

Pokud nám ale zvednou daň u zeleniny a knih, někteří z nás budou reptat. Nakonec však klesne spotřeba zeleniny navzdory radám makrobiotiků a taky náš národ omezí čtení, coby drahou kratochvíli. Zvýšení DPH na brokolici a české romány sníží zdravotní a kulturní úroveň občanů České republiky.

Komu poděkovat za toto věru státnické rozhodnutí? Nechci ukazovat prstem.

---------------------------------------------------

Poznámka: Autor je sice antikvářem, avšak vystudoval makroekonomii, neboli česky národohospodářství.