Dopis totálně nasazeného

Výraz totální nasazení, "totaleinsatz" už asi mladým nic neřekne. V průběhu války bylo mnoho desítek tisíc mladých Čechů posláno na práci do Říše. Mnoho takto nasazených mi vyprávělo svůj příběh, někdo měl horší, někdo zase lepší vzpomínky. Tyto příběhy jsem si nezapisoval, ani je nenahrával a je to škoda. Avšak tím, že pracuji v antikváriátě, se mi do rukou dostane občas dopis totálně nasazeného, jako je tento. Dříve než zmizí z povrchu zemského ho přepíšu do blogu. Možná jsem voyer a možná jenom amatérský historik.

Dopis z VídněBurdats, Milo

17.6.1942

Milý Jožko!

Předem přijmi srdečný pozdrav a milou vzpomínku. Nezlob se, že teprve teď píši dopis. Jak to se mnou bylo sis jistě přečetl v dopise pro Tondu. Už jsem z toho byl celý rozlámaný. Všechno jsem si musel sám opatřit a tak jsem celý týden jen chodil po úřadech. S bytem jsem měl také strašnou potíž. Ale vůbec mne to nemrzí. Ono to neškodí, člověk se aspoň trochu otrká. Teď už jsem tady jako doma. Ještě musím najít nějaký lacinější byt, teď platím 450,- korun měsíčně a tak si říkám, to je trochu drahé jen za to vyspání. Od firmy jsem dostal tisícovku, když jsem přijel a jinak mám dva tisíce měsíčně. Ceny jsou tady jako v Praze a s jídlem ještě lacinější. Na obědy jsem u firmy, to mě stojí K 4,- dennně. A jinak tady jím lépe než v Praze. Taková jídla jako brambory se zelím nebo omáčkou či zeleninou a pod., a bramborový guláš, to stojí 2,- - 2,50 korun a slušné porce. Na poživatinové lístky dostanu k obědu nudle nebo fleky. Na večeře chodím do Wöku, to jsou takové podniky, kde u pokladny se koupí lístky a jdeš sednout za stůl. Jídlo ti sami přinesou. Nečepují žádné nápoje, jen ti dají na stůl čistou vodu zadarmo, nejsou to ale vegetárny, můžeš dostat všechno jídlo. Nedává se žádné zpropitné. Všechno čisté jako v prvotřídních restauracích. Člověk si dá několik večeří, stojí to pár korun, nemusí kupovat pivo a dávat zpropitné a nají se dobře. Všechny tuky jsem dostal v másle, ale 1 kg. Mléko si beru přes den, vždy půl litru a platím je 80 haléřů 1/2l. Jedině biografy jsou tady dražší, to je od 8,- korun nahoru. Jen v těch horších od 6,- korun. Tady jsem úplně spokojen, jsem na tom lépe než v Praze.

V neděli jsem byl doma na Moravě. Vyběhal jsem si propustku, platí mně na 3 měsíce a mohu jet domů kdy chci. Tak budu jezdit domů asi každou neděli. To trvá přesně 2 hodiny vlakem a pak na kole ze Znojma domů. Tak to je prima. S němčinou jsem se již trochu otrkal. To člověk udělá aspoň praktickou zkoušku co se ve škole naučil. Do kanceláře mám takových 10-15 minut pěšky. Už se tady vyznám dobře. Ze začátku mně zbláznily tramvaje, oni také mají číslo až 186 a pak také podle abecedy. Oni ale mezi 1 a 186 sem tam nějaké číslo přeskočili a tak jim toho tolik nabylo.

Každý den tady teď prší. Jinak nic nového. Co je nového u Vás? Tady není nic v novinách. Až budeš psát Jindře, tak ji a Jenynku pozdravuj. A napiš mně také brzy něco, ale určitě.

Srdečně Tě zdraví

Jara

Wien VI, Windmühlgasse 30, Tür 4

Samozřejmě, ne každý psal takové dopisy kamarádům. Někdo se dostal do továrny k pásové výrobě, někdo jako pomocník na zemědělský statek. A taky v této době ještě nehrozily nálety spojenců a facky od frustrovaných vojáků wehrmachtu na dovolené, avšak o otrocké práci asi v tomto případě nelze mluvit. Je to skutečná dobová výpověď mladého moravského kluka, který nemohl studovat techniku v Praze. Co by dnes nezaměstnaní nešťastníci dali zřejmě za takovou brigádu. Obrázek si udělejte sami.