Bártovo chování je mezi úspěšnými podnikateli běžné

Naprostá většina národa jásá, že úspěšný a bohatý podnikatel dostal co proto. Konečně došlo i na někoho, kdo má za sebou politickou stranu, poslaneckou imunitu, finanční zajištění a za manželku pohlednou blondýnu. Mladý soudce Šott odsoudil za potlesku plebejců a hospodských povalečů Víta Bártu k podmínečnému trestu za uplácení. Jenže Bárta byl soudní mašinérií sešottován za věc, která je u úspěšných a zárověň lidských podnikatelů každodenní rutinou. Mají se teď všichni sociálně cítící byznysmeni bát trestu?

I já, přestože na to nevypadám, jsem kdysi vlastnil dobře vydělávající eseróčko. Bylo to v době, kdy se ještě knihy četly a internet byl jenom v kavárnách a vědeckých ústavech. Měl jsem pár zaměstnanců, či jak říkal pan Baťa spolupracovníků, které jsem měl rád a chtěl jsem, aby byli spokojeni a štastni. Spokojený zaměstnanec je výkonným zaměstnancem. V té době nebylo pro mne problémem reagovat na jakoukoliv zmínku o finančních problémech svých podřízených obálkou plnou ticícovek. Nebyly to statisíce, nevlastnil jsem ABL, ale pár Masaryků a Em Destinnových se v obálce tulilo k sobě téměř vždycky.

Dokonce mi spolupracovnice jednou přivedla exekutora, kterého čapla za křídlo, když ji začal polepovat kuchyňskou linku. Exekutor ani nebyl překvapen či zaražen, když s nim jela přes půl města. Reagoval na podanou obálku s poznámkou, že povinná má štěstí na šéfa a že těch měkkosrdcatých zaměstnavatelů již zažil několik.

Myslím, že většina podnikatelů rozdává takto v obálkách své - již řádně zdaněné - peníze svým nejbližším spolupracovníkům.  Prostě rozdávat obálky patří  k podnikatelskému bontonu od nepaměti. Jsou to vaše peníze a vy je dáte komu chcete. Podnikatel, který to nedělá, ať se nad sebou zamyslí. Buď je neúspěšný nebo je chorobným skrblíkem.

Zaměstnanci se někdy ostýchají si obálku vzít, tak je nutné k ní dodat větu: Až budete mít, tak mi ty prachy vrátíte. Ale teď si je vemte a neděkujte. Žádná smlouva. Vždyť vlastně ani nechceme, aby ty peníze někdo vracel.

Přesně takto se choval i Vít Bárta ke svým méně úspěšným kolegům ve straně. Bohužel zapomněl, že to  nejsou jeho detektivové či černí šerifové, ale naši zákonodárci. To je jeho největší vina, či spíše chyba. Zaměstnanec by pěkně poděkoval a užil si peněz. Zákonodárce by to s radostí udělal stejně, jenže zadání bylo jiné. Udej svého dobrodince a my se pak o tebe postaráme.

A tak došlo na směšné udání. Nevím jak Bárta korumpoval své spolustraníky. Jakou protislužbu mu za to mohli poskytnout? Bojím se že žádnou.

A když už Bárta "korumpoval", tak korumpoval za své. Ostatní šéfové stran korumpují své spolustraníky daleko otevřeněji. Dosazují je na místa, na která nemají, ale zato za ně berou takové peníze, které by se do Bártových obálek ani nevešly.

Sám předseda vlády a ODS podle této logiky korumpuje například svoji asistentku  podobnými částkami. Ty peníze však nedává ze svého, ale z našich daní. Jak korumpují ministři své náměstky, ani nemusím uvádět.

Z uvedeného lze dovodit: Pokud dáváte ze svého, korumpujete. Pokud dáváte z cizího, oceňujete, že dřou jako ty koně.

Takže páni podnikatelé, už žádné obálky, co kdyby vaše sekretářka odnesla tu obálku na prokuraturu, precedens na vaše odsouzení už tady je.