Zasloužená karma, naše rodina je ze Sudet a tohle jsem netušila.

Německé Rakousko

Na konci první světové války došlo k rozbití Rakousko-Uherska a na území Předlitavska (rakouské části dvojmonarchie) se začaly formovat menší národní státy.

Němečtí poslanci rakouské Říšské rady ustavili Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska ve Vídni a zvolili pro tuto nově vzniklou německou zemi 21. října 1918 název „Německé Rakousko“. Následujícího dne odmítli monarchistické zřízení a prohlásili tento stát za republiku. Cílem státu Německé Rakousko bylo spojení těchto oblastí s Německou říší.[1] Toto spojení však zakázala saintgermainská smlouva.[2] Nárokoval si též velké části Československa, kde dle posledního sčítání lidu většinu tvořilo obyvatelstvo, jejichž obcovací řečí(Umgangssprache) byla němčina. Jednalo se převážně o pohraničí Zemí Koruny české a také o městské exklávy Brno, Olomouc a Jihlavu.

21. října 1918 též němečtí poslanci z českých zemí předem odmítli vznik samostatného Československa a oznámili úmysl české země rozdělit a takto vzniklou německou část připojit k Německému Rakousku.[3] 28. října 1918 Češi a Slováci vyhlásili vznik Československa.

Smlouvou ze Saint-Germain, podepsanou 10. září 1919 a vstoupivší v platnost 16. července 1920, bylo po lidovém hlasování schváleno rozpuštění Rakousko-Uherska. Smlouva mimo jiné uzákonila název státu Österreich, včetně určení hranic státu.

Opět oblíbené, že prý po ww1 byli začlenění proti své vůli..... Jen bych připomenul, že na území českých zemí se jejich předkové pristehovali dobrovolně.

Ohledně těch demonstrací v roce 1919, rozhodně nebyl dan žádný centrální příkaz k jejich všeobecnému potlačení. Ke střelbě došlo jen na několika místech, kde agresivní dav ohrožoval pořádkové složky.

Jejich předci se přistěhovali dobrovolně, ale za úplně jiných podmínek a navíc se přistěhovali na pozvání.

Území po odsunu Němců, dnešní Karlovarský, Ústecký, Liberecký kraj se po hospodářské, sociální, kulturní .... stránce liší od ostatních regionů ČR. Je zde nejvyšší nezaměstnanost, porušování zákonů, zadluženost, nejnižší životní úroveň...

Je to prostě tím, že se sem po odsunu Němců stáhli nemakačenkové, dobrodruzi a lehkoživkové z vnitrozemí a ještě dnes ve třetí generaci se jejich genetické založení neztratilo.

Dost se zde spoléhá na komunisty v blahé naději, že ti zase něco někomu ukradnou a dají jim to.

To je část pravdy, druhá je to, že se zde nepokračovalo ve šlépějích 1 republiky, ale vše se znárodnilo a společnost prošla cílenou likvidací společenských tříd, hodnot, vlastnictví. Jinak řečeno, obnova zde byla jak v poválečné situaci, tak v centrálně řízeném komunistickém státě a RVHP. Jaká by byla obnova kdyby zde byl Marshallův plán a zachované soukromé vlastnictví a demokracie.

Diky za vyborny clanekTrochu jiny nez mezi velkou casti obyvatelstva CR bezny pohled na sudetskou problematiku (tedy problematiku "ceskych nemcu") nabizi kniha Ilony Borske "Osud jednoho Cecha". Vydana myslim v roce 1982, nekde v antikvariatu by snad mohla byt k sehnani. Popisuje (na zaklade poznamek a dokumentu) osud ceskeho vlastence, jehoz zivot ukoncila esesacka kulka pet minut pred koncem valky. Onen vlastenec nemel rad nemecky sovinysmus, ale na druhe strane nemel rad ani ceske huravlastenectvi a cesky sovinysmus, ktery napachal pro souziti ceskych Nemcu a Cechu osudove skody.

Osobně jsem hledal něco o Krkonoších na WiKi a našel jsem toto:

Historie vymezení a názvů

Širší horský celek zahrnující dnešní Krkonoše byl již ve starověku popsán jako Sudety, což je název zřejmě keltského původu (nejčastěji překládaný jako Kančí hory), nebo balkánského původu (překládaný jako Kozí hory). Klaudios Ptolemaios (asi 85-165) použil pro dnešní Sudety názvy Sudetayle (od Krušných hor) a Askiburgion (zejména Jeseníky, okolí vandalského města Askiburgium, snad až po Lužické hory, tedy včetně Krkonoš).[1] Dio Cassius ve 3. století použil pro Askiburgion název Vandalské hory.[1] Poté co se Ptolemaiovy mapy dostaly do Čech, Bohuslav Balbín či Pavel Skála ze Zhoře používali rozšíření názvu Sudety na celý pás (17. století).[2]

Samotné Krkonoše jsou v ruských letopisech v roce 1095 nazvány Český les[1] a Přibík Pulkava v roce 1380 je nazývá Sněžné hory.[1]

Název Krkonoš původně označoval jednak dnešní Vysoké Kolo a také Kotel neboli Kokrháč.[2] Označení Krkonoš (v singuláru ženského rodu, „ta“ Krkonoš) pro horský hřbet se objevuje v roce 1492 v zápise o rozdělení štěpanického panství na valdštejnský a jilemnický díl, v roce 1499 pak v listině Vladislava II., nejstarší dochovanou mapu s tímto názvem zpracoval Mikuláš Klaudyán v roce 1518.[1] Václav Hájek z Libočan ve své kronice roku 1541 použil název Česká a Slezská Krkonoš.[1]

První doklad o rozšíření názvu na celé hory je z roku 1517, kdy byl použit název Krkonošské hory, nápis Krkonoš doplňoval obrázek čerta.[1][2] Zkrácený název Krkonoše je poprvé doložen v roce 1601.[1] Název je nejčastěji považován za odvozeninu ze starého slovanského základu „krk“ či „krak“ znamenajícího kleč čili kosodřevinu, Josef Jungmann je spojoval se jménem germánského či keltského kmene Corconti či Korkontoi, zmiňovaného Ptolemaiem, s předpokladem, že jím zmiňované pohoří Asciburgius bylo totožné s dnešními Krkonoši (Korkontoi však měli žít někde poblíž pramenů Visly, tedy spíše v Beskydech).[1] Některá bádání vykládají původ názvu z praslovanského základu s významem „kamenité úbočí, kamenité pole“ a předpokládají souvislost s názvem ukrajinského pohoří Gorgany ve Východních Karpatech.[1]

Německý ekvivalent (česká i slezská strana hor byla až do roku 1945 obydlena z drtivé většiny Němci) s významem Obří hory (Riesengebirge, v angličtině Giant Mountains) pochází z názvu Risenberg, jímž Agricola (Georgius?) v roce 1546 označil Sněžku. Pomnožné číslo Riesengebirge pro celé pohoří je poprvé zaznamenáno v roce 1571.[1]

Takže encyklopedie, v tomto případě Wikipedie, lžou, když tvrdí:

"Ve 20. a 30. letech 20. století se termín Sudety (Sudetenland) začal užívat pro většinu pohraničních oblastí Českých zemí (včetně Moravy a Slezska), kde žila až do roku 1945–1946 početná německá menšina (3 až 3,5 milionů občanů)."

Není pravdivá mapa osídlení Sudet z roku 1930, vytvořená podle sčítání lidu převážně sudetoněmeckým obyvatelstvem? Viz Wikipedie.

Lže snad Jihočeská vlastivěda vydaná Jihočeským nakladatelstvím v roce 1987, která podrobně popisuje osídlení německých vesnic po odsunu zdejšího obyvatelstva, která mj. říká, že: "Tyto německé vesnice měly své charakteristické rysy, doložitelné v materiální a duchovní kultuře. Odsunem v nich byl přerušen dosavadní kulturní vývoj, na který nové obyvatelstvo nenavázalo."

Zahraniční WiKi :

Projekt Riese, Owl Mountains

Po první světové válce se jméno Sudetenland začalo používat k popisu oblastí první Československé republiky s velkými etnickými německými populacemi. V roce 1918 vyhlásil krátkožijící stav německo-rakouského provincie Sudety na severní Moravě a rakouské Slezsko kolem města Opava (Troppau).

Termín byl používán v širším smyslu, když 1. října 1933 Konrad Henlein založil Sudetoněmeckou stranu a v nacistickém německém jazyce Sudetendeutsche (Sudeten Němci) odkazoval se na všechny domorodé etnické Němce v Československu. Byly silně seskupeny na celém horském okraji Československa - nejen v bývalých Moravskoslezských Sudetech, ale také na severozápadním českém pohraničí s německým Dolním Slezskem, Saskem a Bavorskem, v oblasti dříve nazývané Německé Čechy. Celkem německá menšina předválečného Československa tvořila zhruba 20% z celkového počtu obyvatel.

Hitler, který uvrhl „Sudetskou krizi“, dostal své budoucí nepřátele, aby v Sudánské dohodě z roku 1938 připustili Sudety s většinou československých pohraničních opevnění, takže zbytek Československa zůstal ostříhán z přirozených hranic a nárazníkového pásma, které v březnu 1939 nakonec obsadilo Německo. Poté, co byl anektován nacistickým Německem, značná část regionu byla přeměněna na Sudetské území Reichsgau.

Po druhé světové válce byla většina bývalých obyvatel Sudet násilně vyhoštěna na základě Postupimské dohody a Benešových dekretů a region byl znovu usazen novými polskými a československými občany. Značná část československého obyvatelstva pak silně vznesla námitky proti používání výrazu Sudety. V České republice je oficiálně používáno označení Krkonošsko-jesenická subprovincie, v mapách apod. Se zpravidla objevují pouze jednotlivé české názvy pro jednotlivá pohoří (např. Krkonoše), jak je uvedeno výše.

Zase precízně vysvětleno

moc děkuji. Opravdu. Fakt mě to těší, taková chvála... Inu, dělám co můžu.

Děkuji, vážím si toho.

Pěkně rozebráno a popsáno, děkuji

Děkuji, paní kolegyně. Zvláště, když s některými Vašimi závěry zas až tak nesouhlasím si považuji Vašeho názoru.