V posteli bezvládně ležící císař již nechal popravit všechny lékaře svého impéria, kteří se ho snažili vyléčit z jeho vleklé nemoci. Zbývá jeden. Císař se ptá svého nejvyššího rádce: "Proč jsi mi ho už dávno nepředvedl?"
"Ten poslední zbývající má velmi hrubé způsoby", brání se rádce, "nechal bys mne popravit, kdybych ti tady přivedl takového hrubiána!"
Císař rádci slibuje, že se tak nestane a rádce nechává zavolat posledního žijícího lékaře. Lékař císaři vynadá a už je vyřčen ortel: "Okamžitě popravit." Lékař namítá: "Necháš popravit svou poslední možnost na záchranu? Znám způsob, jak tě vyléčit!"
Císař odvolává příkaz a poté slibuje přistoupit na lékařovy podmínky. Lékař diktuje: "Mám rád koně, nechej mi osedlat svého nejrychlejšího hřebce. K tomu malý měšec zlata. A za třetí pošli všechny ze svého sídla do vesnice. Bude tě to bolet a budeš křičet. Určitě nechceš, aby všichni slyšeli, jak silný vojevůdce a imperátor se poddává slabé chvíli a křičí."
Jakmile jsou splněny lékařovy podmínky, ten nejdříve císaři hrubě vynadá, pak do něj kopne a nakonec mu plivne do tváře. Poté nasedne na osedlaného koně a ujíždí pryč.
Císař se svalí z postele na zem, doplazí se k meči, dobelhá se k prvnímu koni, najde v sobě poslední zbytky sil velkého vojevůdce a vyškrábe se na koně, aby mohl stíhat darebáka lékaře.
Císařova družina z vesnice dostihne po čase císaře daleko ve stepi a najde jej na zemi svíjejícího se v křečích smíchu: "Dvacet let jsem neseděl v sedle, dvacet let jsem nejel na koni. Ty jeden darebný lékaři, zasloužil by sis horu zlata!"
Příběh je krácená verze originálu, který si můžete přečíst v knize
ruského autora Mirzakarima Sanakuloviča Norbekova.
Autor sám ležel na smrtelné posteli. Ve věku 20 let byl Norbekov brutálně zbit během absolvování povinné vojenské služby. Po čtyřech měsících ležení v nemocnici nad ním lékaři zlomili hůl s tím, že mu zbývají 3 měsíce života. Následovaly nejdříve myšlenky na sebevraždu. Poté boj o svůj život a za své zdraví s pomocí stoletého uzbeckého starce Seidoma Mohammada Hasanom. A uzdravení. Stal se pak jeho učněm a vychoval mnoho svých následovníků. Ve své knize popsal, jak se vyléčil a dává návod všem nemocným.
Jen namátkou vybírám jednu myšlenku od Norbekova, kterou řekl na adresu chronických onemocnění. Často se ptá chronických nemocných, proč chtějí být vlastně zdraví. Pokud nemají velký životní cíl, často je to ten jejich problém. Organismus podvědomě cítí, že není proč být zdravý a že je čas být nemocný.
Nyní je Norbekov doktorem psychologie, pedagogiky, filosofie v medicíně, dále profesorem a členem-korespondentem řady ruských a zahraničních akademií, autorem mnoha patentovaných vědeckých vynálezů a objevů. Kromě právě uvedeného je aktivním sportovcem. Má černý pásek v karate.
Institut Mirsakarima Norbekova dnes působí ve více než dvacítce zemí po celém světě a uzdravil přes 2 milióny lidí. Coby učitelé metod vedoucích k uzdravení působí přes 6000 jeho následovníků.
Přečíst další příběh
