Koule u nohy

Často lidé vyřknou ono známé: „Je to jako koule u nohy“. Co si pod takovou koulí představuji já? Takřka všechno! ----

Tak například dům. Mladí lidé po opuštění domovů rodičů plánují svůj budoucí vysněný dům. Kdyby měli mnoho peněz, požadavkům by nejraději nekladli žádné hranice. Ať již jde o velikost, volené materiály, hezkou a výborně umístěnou parcelu. Ale kteří mladí by měli tak nabitá svá bankovní konta? Tak přijde na řadu hypotéka. A hned vidím dvě pořádné koule u nohy. Jednak dům a zahrada potřebují údržbu. A ta si vyžádá svou daň v podobě energií, času a peněz. A druhá koule hypotéka. Obojí si vyžádá větší nasazení v práci. Odstranit ty koule asi nejde. Do jeskyní se asi nevrátíme. Ale lze je zmenšit, postačí-li člověku menší byt. S menším finančním a časovým zatížením má člověk hned více volného času, ať již pro sebe, pro svého partnera nebo na něco jiného.

--

Další příklad. Auto. Těch modelů co je na světě! Jeden přitažlivější než druhý. Radost vydrží do první návštěvy servisu. Při platbě pojistky člověk také radostí neskáče. Někdo by namítl: Auto nás může odvést sem nebo tam a člověk je svobodnější. Zabýval jsem se myšlenkou odstěhovat se k moři za teplem. Tam by mi stačil skútr. A asi bych více chodil pěšky. Je to zdravější, levnější, a pokud nechodíme po silnicích, tak i bezpečnější. A navíc, intenzívně se dá prožívat život i na jednom a tomtéž místě bez toho, že by člověk ztrácel čas svým věčným přemísťováním někam a zase zpátky.

--

Další koule - firma. Budu jen krátce jmenovat: zaměstnanci a starosti s nimi, spousty nákladů, komplikované účetnictví, daně, kontroly ze strany úřadů. Myslím, že vyjmenované zcela stačí.

--

Některé koule spadnou člověku k nohám jen tak nějak náhodou a přivážou se k nim svými řetězy, ještě než člověk stačí uskočit.

--
Žena, která má více dětí, by také dokázala povykládat, co myslí pod pojmem „koule u nohy“. Nejedna musela přerušit svou kariéru, omezit své koníčky nebo pocítila jinou újmu.

--
A lidem se nehromadí jen povinnosti a činnosti. Lidé mají tendenci hromadit i věci. Obklopují se věcmi v domnění, že je ty věci udělají šťastnými. Bohužel pocit štěstí trvá jen v době, kdy po věci toužíme, pak ještě v okamžiku nabytí a krátce nato vyprchává. Časem má průměrný člověk věcí přespříliš. Musí je zabezpečit před krádeží nebo zničení a pojistit. Musí je udržovat. Zabírají mu prostor a nárok na prostor se pak zvětšuje s počtem věcí, třeba na větší bydlení, více garáží. Za vše dohromady člověk zaplatí větším výdejem peněz a energie. Musí více vydělat a často si svého hezkého bydlení užívá méně a méně, a času stráveného v práci mu přibývá a přibývá.

--
Na jednom blogu jsem si četl články jedné mladé paní, která se již k moři za teplem odstěhovala. Zajímavé byly odstavce o tom, jak se musela před odjezdem všeho zbavit a do letadla sbalit batožinu o maximální hmotnosti do 20 kg. Totéž v diskuzi na fóru na německém webu o Maltě řeší Němci, kteří opouštějí chladné Německo a také se stěhují za teplem. Malta je zajímavá hlavně pro svou úřední řeč, angličtinu, ale nejen to. Těch důvodů, proč si vybírají Maltu, je mnohem více.

--
Vidím zcela zřetelně řešení pro toho, kdo by se chtěl odstěhovat k moři. Zabývat se tím již dávno před stěhováním. Zjednodušovat už dávno předtím, než je to zapotřebí. Zbavovat se věcí, přebytku majetku, činností, emailů, schůzek, návštěv, všeho. Zabývám se touto problematikou již delší dobu. Nejvíce mi pomohly si myšlenky utříbit dobré knihy a internet, kde jsem nalezl mnoho rad, návodů a tipů.
--
Přečíst jiný článek autora

Stanovovat si cíle nebo žít?

Peníze kontra čas