Můžu ti říkat ...?
Lidé přijíždějí a odjíždějí, v naší kanceláři v Nanjingu pomalu dochází k obnově Českého materiálu. Za pár týdnů mi to taky končí a přijdou jiní sekáči, ti se nezakecaj. Jak kolegové odjíždějí, pořádají se různé večeře a pitky na rozloučenou a na jedné z nich jsem byl poctěn tímhle dotazem.
Nejdřív jsem si to nechal zopakovat, pak podruhé a mezitím se paralelně odehrávalo několik groteskních dějů. Tazatel poněkud začínal ztrácet obvyklý asijský klid, neb tušil, že se něco podělalo. Odjíždějící kolega se nejdřív smál, pak tuhnul, pak dělal, že je neviditelný, aby se mu nakonec na tváři usadil pouze lehce ironický úsměšek. A Touhle dobou jsme už měli pozornost ostatních účastníků trachtace.
Chudák tazatel se ještě nesměle pokusil situaci napravit odůvodněním, že to je jméno, které občas používám v neformálních e-mailech (Honza) a mě začínalo docházet, odkud vítr fouká. Opatrně jsem mu vysvětlil, že takhle se moje jméno nečte a dodal jsem něco o tom, že takhle se v Češtině hovorově a pejorativně označuje ženský genitál, čímž jsem ho dorazil definitivně, zatímco společnost už dávno byla za hranicí pouhého pochechtávání. Kolegovi taky kupodivu bylo do smíchu. Sice se snažil být neviditelný, ale evidentně při nějaké jiné příležitosti vysvětlil chudákovi Čínskýmu, že moje jméno se čte zrovna takhle. Ne, že by si to dle svých slov pamatoval. Jen ten vtípek vyšel moc brzo. Čímž tě Tušáne zdravím a doufám, že jsi na palubě letadla našel v jídle švába.
To mě přivedlo na téma jmen, která naši kolegové používají, abychom je mohli oslovovat. Vybírají si (nebo jsou jim vybrána, většinou učiteli Angličtiny) anglická jména a slova někdy s poněkud překvapivými důsledky. Dobrá, když někdo chce být oslovován „Balkóne“ (Balcony), bránit mu nebudu. Epic a Cobra jsou přezdívky pouze úsměvné. Snowdrop (Sněhová kapka) je "oxymoronicky“ půvabné, ale i se jménem „Joicy“ může být docela legrace, když cestujete s kolegyní, která si říká "Orange“. Záměnou jednoho písmene vzniká "Juicy Orange" (Šťavnatý pomeranč"). Chudákovi Joicymu se prostě jinak, než Juicy neřekne. Máme tu taky Cherry, Lemon, Apple a kolegyni, která seděla mezi Orange a Apple se začalo říkat Banana. Né, že by z toho tedy měla radost, že ano. Chara asi taky netušila, že existuje slovenský hokejista Chára.
Na druhou stranu, s původními jmény by na tom nemuseli být lépe.
Na druhou stranu, s původními jmény by na tom nemuseli být lépe. Pamatuji si jednu historku (pouze přebírám, nezažil jsem na vlastní uši), kdy po dlouhém přemlouvání vyšlo najevo originální jméno, které znělo podezřele jako Šu Lin.
A tím radši dnešní genitálně laděný blog končím.
Jan Buchta
Jak se v Číně staví metro
Jak už jsem se mnohokrát zmínil, Nanjing není město-prcek, ale docela bumbrlíček. Oficiálních 6 milónů lidí znamená kolem 7 - 8 miliónků ve skutečnosti. A donedávna se veškerá doprava odehrávala na povrchu, až na jednu linku metra, postavenou v letech 2000-2005 s délkou 21,7 km a 16 stanicemi.
Jan Buchta
K čemu to EXPO je? Ku ho… dnotnému zážitku to má daleko.
Shanghai, město 13 linek metra (číslo 7 je ovšem virtuální), domov 20 miliónů lidí a naprosto nezvladatelná metropole se stala hostitelem výstavy EXPO 2010. Byvše poblíž (z Nanjingu je to to Shanghaie jen 300km), rozhodl jsem se výstavu navštívit. Vždycky jsem přemýšlel, k čemu vlastně tahle putovní show je, a neměl jsem jasno. Tak teď už mám.
Jan Buchta
Za Čínu bělejší a tlustější!
Venku je přes 30 stupňů, první letní den dle kalendáře, stín, který vrhá lidské tělo, se bojí kdesi pod nohama, protože sluníčko šplhá pro našince nechutně vysoko. Pod oknem právě asi po desáté projíždí kropicí vůz a vesele k tomu vyhrává: „Rolničky, rolničky...“ Schíza.
Jan Buchta
Život v bezčasí
Kur..., nějak ten svůj blog flákáš, ozval se kolega. Flákám, neflákám, asi mám nedostatek "morálně volních" a nemůžu se dokopat k tomu napsat něco pseudo-vtipného, něco, co bude provokovat, něco, co snad bude i stát za to číst. Kde to jsem? Kolik je hodin? Co já tady vlastně do nejtemnější řiti pohledávám? Hodiny strávené v letadlech celého světa někdy nabádají k zamyšlením na věcmi, o kterých je lepší nepřemýšlet.
Jan Buchta
Budujeme světlé zítřky s Patem a Matem
Ne, nepřešel jsem z cestopisu na komentáře naší pivně-lokálně-upatlané politické scény, i když i titulek by k takové úvaze sváděl. Čína buduje, roste a bobtná. Ovšem způsob jakým to dělá mi, slovy klasika, přijde poněkud nešťastným.
| Další články autora |
Vánoční strom na kruháči na pražském Žižkově. Gerilová akce místních se proměnila v oficiální výzdobu
Děkuji touto cestou neznámému, který nám opět ozdobil kruháč Ambrožova/Šrámkové krásným vánočním...
Fotky metra, které vás dostanou: Vyhlásili jsme výherce fotosoutěže
Pražské metro se proměnilo v galerii. Alespoň tedy v očích desítek fotografů, kteří se zapojili do...
Kdo ví víc o Vánocích? Otázky, které prověří i Ježíška
Zazvonil zvoneček! Je čas zjistit, jestli máte srdce vánočního elfa, nebo duši lehce kyselého...
Pražané rozhodli: Oblíbeným místem v MHD je také „záchod“. Proč ho cestující milují?
Pohodlí, prostor, soukromí, otočení v prostoru prostředku hromadné dopravy, ale i výhled. To vše...
Kde mají nejlevnější burger? Porovnali jsme pět největších fastfoodů v Česku
Už za pár dní rozvíří vody českého fastfoodového rybníčku příchod nového, dlouhé měsíce očekávaného...
Zlínský kraj chce zvýšit podporu hospicové a paliativní péče, vznikne program
Zlínský kraj chce zvýšit podporu hospicové a paliativní péče. Příští rok bude nový dotační program....
Prezidentovi v Liberci předvedli nanoželezo, filatelista si přišel pro podpis
Prezident Petr Pavel přijel s manželkou Evou na dvoudenní návštěvu Libereckého kraje. První...
Stadion za Lužánkami bude nejdřív za pět let, mírní šéf Zbrojovky nadšení fandů
Nedočkavost fanoušků fotbalové Zbrojovky Brno provází v posledních měsících plán nového majitele...
Obchod v Sapě skladoval víc než půl tuny pyrotechniky, inspekce ho zavřela
Kontroloři České obchodní inspekce (ČOI) dočasně uzavřeli jednu z prodejen v pražské tržnici Sapa,...



















