K čemu to EXPO je? Ku ho… dnotnému zážitku to má daleko.

Shanghai, město 13 linek metra (číslo 7 je ovšem virtuální), domov 20 miliónů lidí a naprosto nezvladatelná metropole se stala hostitelem výstavy EXPO 2010. Byvše poblíž (z Nanjingu je to to Shanghaie jen 300km), rozhodl jsem se výstavu navštívit. Vždycky jsem přemýšlel, k čemu vlastně tahle putovní show je, a neměl jsem jasno. Tak teď už mám.

Vyrazil jsem z rána z Nanjingu vlakem. České dráhy by měly asi zkrachovat a odejít ze scény, protože cestování vlakem může vypadat i jinak, než jsme zvyklí. Pendolino je v místních poměrech jenom courák. Ta mašina, co jede do města Expa, si vykračuje 350 km/h a ani to moc nedrncá. Pravda, i tady se najde moucha na kráse. Inzerovaných 75 minut mezi 300 km vzdálenými městy jedou pouze dvě soupravy denně, ty co nestaví.  To už se ale nikde neříká. Ty standardní potřebují 110 minut. I to je docela pecka. Když si vzpomenu na hrůzostrašné cestování Brno - Plzeň za 6 hodin…

Výstava jako taková je prostě přítomná všude. Kde se setkává oranžové a zelené metro, tam je reklama na Irský pavilón. Všude se vyskytují takový ty modrý příšery, co je má EXPO ve znaku. Já tvrdím, že to je jako zub (kaz na plyšáka našijete lehce), ale je to prý čínský znak pro lidi. Taková akce má i svoje výhody, protože armády dobrovolníků, a mnoho z nich umí aspoň trochu anglicky, pomáhají klukům z lonta jako su já nezabloudit a dorazit na místo určení. Nebudu se moc rozepisovat o organizovanosti nebo neorganizovanosti výstavy, přes všechno čekání a fronty si myslím, že tohle už kluci čínský odladili. Jídla je všude dost, pití také, úklid odpadků funguje, i návaly u vstupních bran do areálu se povedlo zvládnout a systém je docela sofistikovaný a hlavně funguje.

Co je na celé akci nejvíce k podivu je, že buď trpím skutečně nedovyvinutým smyslem pro nutnost propagace národů na akcích typu EXPO anebo je celá ta věc jen zbytečným papundeklovým jarmarkem za spoustu peněz. Přiznávám, neprošel jsem zdaleka všechny pavilony, ba ani ty z rozvinutých zemí, protože odmítám čekat v 36 stupních ve stínu 9 hodin na vstup (Japonsko) ale pojal jsem celou tu taškařici systémem: „Kde nebude velká fronta, tam vlezu“.

V druhém plánu jsem se také rozhodnul projít si „osu zla“, a musím říct, že pavilón Severní Koreje a Iránu ve mně zanechal hluboké zážitky. Daly by se shrnout do lapidárního: "Mají houby a ještě utrácejí za pavilón". I když ne tak moc. Myslel jsem si, že prázdnota, nuda a viditelná bezradnost, co vlastně chci světu sdělit je výsadou zemí s pochybnými režimy, ale ouha. Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Portugalsko, Nepál, Čína, Vietnam, Laos … všude stejná nuda a Šeď. A co náš pavilon? Asi jeden z lepších, i když co si cizinec odnese jako dojem z návštěvy, těžko říct. Na mě to působilo poněkud mimozemsky a rodnou hroudu jsem v celé instalaci nerozeznal. Ta otázka "WO CO TADY KUR... DE!?" je neodbytná, všudypřítomná a hlavně bez odpovědi. Nicméně, v pavilonu máme jako jedni z mála hospodu, teče tam budvar za 50 junáků (jářku 150 Korun Českých) a i když to kvůli cenám není trhák, funguje to. Zdravím Martinu z Brna, se kterou jsem tam chutě splknul a která mě následně taky skásla za to pivko :-).

Jak říkám, neviděl jsem všechno, ale konečně si myslím, že mám dost podkladů pro to udělat si závěr. EXPO jsou vyhozené peníze. Nejde o peníze návštěvníka - ten konečně má svobodnou volbu jít, či nejít. Jde o peníze, které se musí najít v rozpočtech jednotlivých zemí. Dejte ty peníze na vzdělání, na nemocné děti, na výzkum nových materiálů a zdrojů energie, smotejte si z nich trubky na šňupání koksu, udělejte s nimi cokoliv, ale přestaňte je cpát do akcí typu EXPO! Je to nuda, nic to nepřináší, maximálně to pokřiví pohled na jednotlivé země.

Už vidím ty otázky, co bych tedy doporučoval? Upřímně, nejsem zrovna odborník na propagaci, ale mám jeden poměrně čerstvý zážitek, Který by mohl naznačit cestu. Byl jsem si odskočit v Irsku (z Nanjingu co by balistickou raketou dostřelil a zbytek došel). Sedím v hotelu, krmím se pečenýma křídlama a najednou moje oko zachytí nějaká docela hodně povedená a dynamická reklama na velké plazmové televizi, kde zrovna šel nějaký sport. Chvíli koukám, koukám a najednou dokonce zírám, protože je to reklama nabádající k návštěvě České Republiky. Během 30 vteřin jsem získal dojem, že být turista, začal bych uvažovat o návštěvě. Na EXPU jsem tenhle dojem nezískal ani po 20 minutách.

Je mi to líto. Tohle bylo první a poslední EXPO, které jsem navštívil. Bohužel, protože platím daně, určitě ne poslední EXPO, které jsem podpořil.