Veltrusy na černobílém plátně

Kdo neviděl starý český film Prstýnek, pak prošvihl veltruský zámek a park v časech, kdy končila vláda šlechtického rodu Chotků na tomto mimořádném místě! Vše se ale dá „někdy“ napravit!

VELTRUSKÝ ZÁMEK SE STAL KULISOU NĚKOLIKA ČERNOBÍLÝCH FILMŮ V RŮZNÝCH DRAMATICKÝCH OBDOBÍCH SVÉ HISTORIE. NATÁČELO SE ZA VLÁDY ARNOŠTA CHOTKA, HRABĚTE ŽIJÍCÍHO BEZ TITULU V ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE. ZA POSLEDNÍCH MAJITELŮ, KARLA A LIVIE CHOTKOVÝCH, KTEŘÍ SE NEŠŤASTNĚ ZTRATILI VE SVÉ DOBĚ, A TAKÉ V ČASECH NĚMECKÉ NUCENÉ SPRÁVY. A NAKONEC, PO OSVOBOZENÍ, ZA PRVNÍCH DNŮ NOVÉ, TŘETÍ REPUBLIKY.

Jakou atmosféru prožívali herci a filmový štáb, se už nikdy nedozvíme, protože film nepřináší realitu, ale svůj vlastní příběh, svoji pravdu i sen, svoji skutečnost. Ani Irča Černá, baron Vilém Vožický, kněžna Andresová a komtesa Anna Zásmucká ve svých rolích nepoznali pravou tíhu skutečných dnů, kdy se aristokratické Veltrusy loučily se svou dobou. Černobílé časy zmizely v zapomnění a dnešní sytě barevné Veltrusy nám nabízejí už jen krásu a radost. Přesto si někdy sedneme do pohodlného ušáku a pustíme tu vzpomínku na dobu a její velké a silné lidské osudy, kdy byl film velmi dobrým lékem a únikem z reality. A možná i proto, abychom si více vážili té naší reality, před kterou naštěstí už nikam utíkat nemusíme…

ZA HRABĚTE ARNOŠTA CHOTKA

První černobílý film natočený ve Veltrusích se jmenovat IRČIN ROMÁNEK II. Byl ještě němý a premiéru měl 17. 12. 1921. V hlavní roli se představila manželka Martina Friče, Suzanne Marwille, film režíroval Václav Binovec. Jedná se o druhou část trilogie o hrdince dívčích románků podle předloh Josefa Rodena. Pojednává o veselých i smutných příhodách hlavní hrdinky, jež musí opustit svého milého a odjet do klášterního penzionátu, který zde představoval zámek Veltrusy. Podtitul této „červené knihovny“ zněl Irča v penzionátu… a vše nakonec dobře dopadlo.

V ČASECH KARLA A LIVIE CHOTKOVÝCH

V roce 1941 natáčí málo známý a málo úspěšný režisér Karel Špelina film PRAŽSKÝ FLAMENDR v hlavní roli se začínajícím Františkem Hanusem a s málo známou Evou Matouškovou. Jejich láska, jako Jana Sýkory a Lenky Vejvodové, naplno promluvila u pavilonu Marie Terezie. S jinou ženou, Kajetánou Vožickou, prožívá hlavní hrdina chvíle na veltruském zámku. Zajímavý je záběr, kdy kočár vjíždí na čestný dvůr a před sebou rozprostře podobu zahradní úpravy z roku 1941, kdy kašna byla zakomponována do ozdobného parteru. Příběh je o nezdárném synovi, který prozří a nachází opět ztracenou lásku i odpuštění svého otce.

Z HISTORIE ZA ČASŮ NĚMECKÉ NUCENÉ SPRÁVY

V roce 1944 natáčel Martin Frič svůj slavný film PRSTÝNEK podle románu Ivana Olbrachta. Hudbu složil herec a hudebník Eman Fiala. V hlavní roli se představil oblíbený Otomar Korbelář, který sám ve Veltrusích v dětství žil. Jedná se o nejznámější filmový počin, který nám umožňuje „živě“ se přesunout do atmosféry zámku a parku Veltrusy ve čtyřicátých letech 20. století. Svým způsoben se jedná o smutné záběry kdysi velkolepého barokního sídla, které se nyní trápí v zajetí Protektorátu Čechy a Morava, v zajetí Lebensbornu a především v zajetí nucené německé správy. Přesto cítíme z filmu příjemnou atmosféru starých časů rakousko-uherského mocnářství a vzduchem se line jedno velké „kouzelné“ tajemství. Kdo neví jaké, ať se ráčí na film podívat. Ve své době byl velmi kladně přijat i kritikou. Možná vás Jana Dítětová nakazí svojí chutí na zámecké linecké koláčky a Otomar Korbelář svým kouzelným chlapáctvím!

V PRVNÍCH MĚSÍCÍCH NOVÉ REPUBLIKY

Posledním černobílým filmem, který se natáčel na Veltrusích, byl HOUSLE A SEN z roku 1946. Spisovatel, scenárista a režisér Václav Krška natočil životopisný snímek o krátkém životě slavného českého houslisty Josefa Slavíka s Jaromírem Spalem v hlavní roli. Podruhé se na zámek a park vrátila herečka Vlasta Fabiánová. Václav Krška předkládá divákovi více filmovou esej než životopisné drama. Sen, kterému pomáhá i atmosféra veltruského parku. Výjimečná, živá a divoká kamera Ferdinanda Pečenky se stává vrcholem české kameramanské práce své doby. Filmu napomáhá velkým dílem i mimořádná hudební složka, která s „vizuálem“ podtrhuje romantickou estetičnost snímku v duchu J. W. Goetha, lorda Byrona nebo A. Mickiewicze.

Filmové plátno veltruského panství nabídlo ve svých černobílých časech průřez českým uměním od naivismu až po expresionismus. Nastínilo další cestu kinematografie a navždy zaznamenalo živou a neopakovatelnou atmosféru těchto míst.

Irčin románek

Pražský flamendr

Prstýnek

Housle a sen