Zvláštní počty Komise kolem uprchlických kvót
V září 2015 přijala Rada EU dvě rozhodnutí o nouzových schématech pro přerozdělení celkem 160 000 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie do ostatních členských států v období následujících dvou let.
První schéma ze 14. září předpokládalo přerozdělení 40 000 osob na základě dobrovolných závazků členských států. Distribuce měla proběhnout jednak podle dohody z 20. července 2015, která se týkala 32 256 osob. Rozdělení zbývajících 7 744 míst na základě navýšení závazků mělo být ujednáno mezi členskými státy do konce roku 2015.
Druhé schéma z 22. září založené na povinných kvótách se týká 120 000 osob. Z toho 54 000 míst (původně navržených na přerozdělení migrantů z území Maďarska, které ovšem o tuto pomoc nemělo zájem) mělo být na jeden rok od vstupu rozhodnutí v účinnost zmrazeno s tím, že poté bude buď rozděleno mezi Itálii a Řecko poměrem vyplývajícím z jim prvotně určených čísel (což vychází na 13:42) a přerozděleno mezi státy úměrným způsobem vyplývajícím z prvotního klíče, nebo by s ohledem na vývoj situace v jednotlivých státech Komise navrhla upravené schéma ve prospěch dalších států, které by se ocitly v podobné krizové situaci.
V okamžiku přijetí obou rozhodnutí tedy ve vzduchu viselo 7 744 míst z prvního schématu a 54 000 míst z druhého, celkem tedy 61 744.
Další vývoj právní úpravy
Co se týče rozdělení zbývajících 7 744 míst podle prvního rozhodnutí, k dohodě mezi členskými státy nejenže nedošlo do konce roku 2015, ale ani nikdy poté. Tento závazek zůstal do dneška nenaplněn.
Pokud jde o zmrazených 54 000 míst podle druhého rozhodnutí, jejich plánované využití bylo pozměněno v souvislosti s dohodou EU-Turecko z března 2016. Konkrétně měla být v případě potřeby využita za účelem realizace klíčového prvku dohody, zásady 1:1, podle níž za každého syrského občana navráceného z řeckých ostrovů do Turecka má být jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU. Pro naplnění zásady 1:1 mělo být nejprve použito dobrovolné schéma pro přesídlování dojednané 20. července 2015, v němž stále zbývalo cca 18 000 míst. Poté mělo být možné využít uvedených oněch 54 000 míst z druhého dočasného schématu s tím, že o místa obsazená v rámci přesídlování by pak byl přijímajícímu státu snížen příděl přerozdělených migrantů.
Rozhodnutí o této změně druhého schématu bylo přijato 29. září 2016. Dotčené ustanovení zní přesně takto: „Pokud jde o relokaci žadatelů podle odst. 1 písm. c) [tj. oněch 54 000], členské státy se mohou rozhodnout, že svou povinnost splní tím, že přijmou na své území syrské státní příslušníky pobývající v Turecku v rámci národních nebo mezinárodních režimů legálního přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, jiných, než je program přesídlování, jenž byl předmětem závěrů zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015. Počet osob, který členský stát takto přijme, povede k odpovídajícímu snížení závazku daného členského státu.“
Jak se Komise dostala k číslu 98 255 namísto 160 000
Komise v poslední době uvádí (viz např. zde nebo zde), že členské státy mají aktuálně povinnost „relokovat“ nikoli 160 000, ale 98 255 žadatelů o azyl. Argumentuje přitom tím, že o rozdělení 7 745 míst z prvního schématu nebylo zatím rozhodnuto a že 54 000 míst z druhého schématu bude využito pro přesídlovaní Syřanů do EU podle dohody s Tureckem. Oba argumenty jsou – mírně řečeno – zavádějící.
Pokud jde o 7 744 míst z prvního schématu (mimochodem Komise chybně uvádí číslo 7 745), přijaté rozhodnutí ve spojení s dohodou z července 2015 jasně stanoví povinnost do konce roku 2015 o této věci rozhodnout. Předpokládá se zde bezpodmínečně, že relokace se bude týkat 40 000 osob, nikoli jen 32 256 dohodnutých v červenci 2015. Absencí dohody mezi členskými státy nelze tedy argumentovat směrem ke snížení celkového čísla a zlepšovat tak skóre. Tuto nedohodu je třeba naopak považovat za jeden z dílků skládanky fiaska kvót.
Ani 54 000 míst z druhého schématu nelze jen tak škrtnout a říci, že se přesunuly do oblasti plnění dohody EU-Turecko, respektive přesídlování. Tato místa mohou být škrtnuta jen za podmínky, že budou skutečně využita v rámci spolupráce s Tureckem. Pro stát, který nevyužije možnosti přijmout osoby z Turecka podle zásady 1:1 v rámci tohoto mechanismu a započíst takto přijaté osoby vůči svým povinnostem v rámci relokace, budou dotčená místa nadále povinná v rámci relokace.
Většina států přitom zatím ani nevyčerpala místa v rámci přesídlovacího schématu z července 2015; až poté by měla přijít ke slovu tato dodatečná místa.
Z Turecka bylo podle poslední zprávy o relokaci a přesídlování do začátku června v rámci zásady1:1 přemístěno 6 254 osob, přičemž 3 462 z nich podle schématu přesídlovaní z července 2015. Na ostatní metody tedy připadá 2 792 míst. Zpráva zde není příliš přehledná, lze z ní vyčíst, že z oněch 54 000 míst bylo zatím ukousnuto asi 1235. Protože většina států nevyčerpala původní schéma a počet přesídlených v rámci 1:1 je celkově poměrně nízký, nelze očekávat, že do konce září 2017 dojde k výraznému odpočtu z oněch 54 000.
Snaha maskovat rozsah neúspěchu kvót?
V článku Zlostné dupnutí Komise na pozadí fiaska migračních kvót (Newsletter IVK plus / červen 2017) popisuji podrobněji fiasko migračních kvót a jeho důvody. Připomínám v něm, že celý proces přerozdělování migrantů šel od počátku velmi ztuha a že k začátku června 2017 činí celkový počet přemístěných necelých 21 tisíc.
Za podivnými počty Komise můžeme tušit snahu poněkud zmírnit a relativizovat katastrofální neúspěch kvót. Ono 21 tisíc z 98 tisíc (21 %) pořád vypadá lépe než 21 tisíc ze 160 tisíc (13 %).
Tento přístup je do jisté míry úsměvný, rozhodně ovšem není korektní. Z výše uvedeného výkladu vyplývá, že počet migrantů k přerozdělení v rámci obou schémat ze září 2015 ve skutečnosti činí 160 000, z nichž lze odečíst jen počet Syřanů, které členské státy přijmou v rámci výměny 1:1 s Tureckem. Počet těchto Syřanů nebude do září 2017 jistě vyšší než 5000.
Tomáš Břicháček
Dvacet let v EU
Evropská integrace kdysi zažívala svoje dobré časy a pro zúčastněné státy byla přínosem. My jsme se bohužel s touto dobou zcela minuli. Připojili jsme se ve chvíli, kdy už šlo všechno jenom z kopce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (91)
Komise udělovala ceny „Evropská hlavní města začleňování a rozmanitosti“. Evropský parlament jel tento týden na plné otáčky. Macron po sedmi letech na Sorbonně opět řečnil o EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (díl 90)
Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Prodej bytu 2+kk 61 m, Benátky nad Jizerou
Marie Krupičkové, Benátky nad Jizerou - Benátky nad Jizerou II, okres Mladá Boleslav
4 390 000 Kč
- Počet článků 341
- Celková karma 14,74
- Průměrná čtenost 1230x