Tento týden v EU (70)

EU odsoudila útok Ázerbajdžánu na Náhorní Karabach. Von der Leyenová hovořila o cílech EU pro  konferenci OSN o klimatu v Dubaji. Spotřebitelé by měli při nakupování činit „informovaná a ekologicky uvědomělá rozhodnutí“.

Ještě minulou neděli Ursula von der Leyenová představila desetibodový plán pro řešení kritické situace s přílivem migrantů na italský ostrov Lampedusa. (Nijak objevný plán zahrnuje jen opatření, která se víceméně rozumějí samy sebou.)

Pondělí 18. září 2023

Komise představila jména 60 členů a 10 pozorovatelů poradní skupiny pro podnikání pro Globální bránu (Global Gateway Business Advisory Group). (K projektu Globální brány, který se týká investic ve třetích zemích a kterým se Unie snaží konkurovat Číně a dalším velmocem v oblasti vytváření sfér vlivu ve světě, blíže v dílu 12.)

Úterý 19. září

Rada jmenovala novou členku Komise za Bulharsko, Ilianu Ivanovovou, která bude odpovědná za agendu inovací, výzkumu, kultury, vzdělávání a mládeže. Předchozí komisařka Marija Gabrielová před prázdninami rezignovala a vrátila se do vnitrostátní politiky. Jmenování Ivanovové minulý týden schválil Evropský parlament. 

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci. Ta má zajistit, aby spotřebitelé měli právo na informace o životnosti kupovaného zboží a o jeho případné opravitelnosti a aby byli lépe chráněni před nedůvěryhodnými nebo falešnými environmentálními tvrzeními (lakování nazeleno). To by jim mělo umožnit, aby činili při nakupování „informovaná a ekologicky uvědomělá rozhodnutí“ a aby se mohli stát „skutečnými aktéry zelené transformace“. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Komise navrhla další prodloužení režimu dočasné ochrany (v rámci azylového práva) pro Ukrajince  prchající před válkou, a to z původního termínu 4. března 2024 až do 3. března 2025,

Středa 20. září 

Ursula von der Leyenová se na akci Climate Ambition Summit rozhovořila o tom, co by podle ní měla EU prosazovat na nadcházející výroční konferenci OSN o klimatu (COP28) v Dubaji. Celý svět by se prý třeba měl shodnout na tom, že do roku 2030 se ztrojnásobí podíl energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobí se roční úspory energie.

Evropský parlament oznámil kandidáty na letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Tu EP uděluje každoročně jednotlivcům nebo organizacím zasazujícím se o ochranu lidských práv a základních občanských svobod. Mezi devíti nominovanými najdeme i Elona Muska. K volbě tří finalistů dojde v říjnu.

Čtvrtek 21. září

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell jménem EU odsoudil nejnovější útok Ázerbajdžánu na Náhorní Karabach a vyzval obě strany konfliktu k jednání. (To je sice chvályhodné, musíme se ale obávat toho, že je to také to jediné, co EU a její členské státy pro karabašské Armény udělají.)

Předseda Evropské rady Charles Michel vystoupil s projevem ve valném shromáždění Organizace spojených národů. Postěžoval si zde, že ačkoli OSN byla založena, „aby nás chránila před našimi démony“ a povznesla nás k míru, spolupráci a solidaritě, dnes jsme v situaci, kdy klimatická krize působí zkázu, globální úsilí v boji proti chudobě pokulhává, válka na Ukrajině zhoršuje potravinovou nejistotu a vytváří energetickou krizi, ztrácíme pocit naléhavosti, který nám vnukla pandemie, a pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů je příliš pomalý.

Pátek 22. září

Komise vyměřila americké společnosti Intel pokutu 376,36 milionu eur za zneužívání dominantního postavení na trhu. Jde o druhý „pokus“ poté, co tu původní, ještě vyšší v loňském roce částečně zrušil Tribunál Soudního dvora EU kvůli nedostatečnému odůvodnění.