Kvóty na zastoupení pohlaví ve vedení velkých obchodních společností nakonec budou. Evropský parlament navrhl změny zakládacích smluv. ECB chystá zvýšení úrokových sazeb a ukončení nákupu aktiv na finančních trzích.
V úterý (7. 6.) vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dospěli k předběžné dohodě ohledně tří veřejně dobře známých legislativních návrhů, které tak budou moci být v nejbližších týdnech oběma institucemi formálně schváleny. Jde o
- návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách, která, odvolávajíc se na Evropský pilíř sociálních práv, poprvé stanoví některá pravidla pro minimální mzdu na celounijní úrovni (komisař pro zaměstnanost a sociální práva Nicolas Schmit k tomu uvedl: „Je to dobrý den pro silnou sociální Evropu, která chrání.“);
- návrh směrnice o jednotné nabíječce, která zavede pro širokou škálu elektronických zařízení povinný nabíjecí port typu USB-C;
- návrh směrnice „o zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech“, podle kterého mají velké společnosti do roku 2026 cílit na podíl alespoň 40 % méně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady, nebo podíl 33% všech pozic v řídících a dozorčích orgánech (původnímu návrhu jsem se kdysi věnoval v článku Genderově vyvážená nehoráznost – tam přednesené základní argumenty platí i vůči pozměněnému textu).
Komise téhož dne předložila návrh rozpočtu EU na rok 2023.
V úterý se také prvních 118 regionů a obcí napříč EU (a několik dalších z okolních států) zapojilo do tzv. mise pro přizpůsobení se změně klimatu, když na půdě Výboru regionů podepsaly chartu mise. Jde o projekt financovaný z unijních fondů, související se Zeleným údělem a unijní strategií pro přizpůsobení se změně klimatu. Podle Komise je cílem podpořit nejméně 150 regionů a komunit „při urychlení jejich transformace směrem ke klimatické odolnosti do roku 2030“.
Ve středu (8. 6.) Evropský parlament projednával několik návrhů v rámci Zeleného údělu, respektive balíčku Fit for 55. Přijal pozici k návrhu na zpřísnění emisních limitů pro osobní automobily a dodávky, ze kterého má vyplynout zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Naopak nedošlo k dohodě o reformě systému emisních povolenek ETS a souvisejících předpisech. Jednání, jak o tom informuje třeba Euronews nebo Český rozhlas, bylo neobvykle bouřlivé.
Ve čtvrtek (9. 6.) Evropský parlament v návaznosti na závěrečná doporučení Konference o budoucnosti Evropy předložil formální návrh změn zakládacích smluv EU (podle čl. 48 odst. 2 Smlouvy o EU) a vyzval ke svolání konventu. Návrhy směřují mimo jiné k posílení pravomocí Unie (např. v oblasti zdravotnictví, energetiky, obrany, sociální politiky, hospodářské politiky), k omezení zbývajících případů jednomyslného hlasování v Radě ve prospěch hlasování kvalifikovanou většinou, ke svěření práva legislativní iniciativy Evropskému parlamentu či ke zrovnoprávnění EP s Radou při rozhodování o rozpočtu EU.
Téhož dne Evropská centrální banka oznámila, že v červenci pravděpodobně (prvně od roku 2011) zvýší základní úrokové sazby a že další zvýšení může následovat v září. Avizovala také, že od 1. července ukončí nákupy aktiv na finančních trzích (Asset Purchase Programme), kterými mnoho let podporovala ekonomiku eurozóny.
Ve čtvrtek byl také zahájen první festival Nového evropského Bauhausu (NEB). Připomeňme, že NEB je projekt, který má zapojit architekty, designery i umělce do služeb Zeleného údělu a má vnést do klimatické politiky EU kulturní a tvůrčí rozměr (více k němu v dílu 2 tohoto seriálu). Cílem festivalu, který bude trvat do 12. června, má být tento projekt a komunitu kolem něj představit, oslavit a rozvíjet. Základní program probíhá v Bruselu, ale přes 200 doprovodných akcí se koná napříč EU.
V pátek (10. 6.) Komise informovala o svém předběžném stanovisku, že České dráhy a Österreichische Bundesbahnen porušily antimonopolní pravidla EU tím, že na trhu s použitými osobními železničními vagony uzavřely tajná ujednání s cílem narušit hospodářskou soutěž na trhu osobní železniční dopravy.
