Tento týden v EU (28)

Konference o budoucnosti Evropy míří do finále. 100 evropských měst se chce stát do roku 2030 „klimaticky neutrálními“. Komise zahájila proti Maďarsku postup podle nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

Úvodem se ještě vraťme ke dvěma událostem z minulého týdne:

– V pátek (22. 4.) Komise oznámila, že se zapojuje do Evropského klimatického paktu se závazkem dosáhnout jako instituce do roku 2030 „klimatické neutrality“. Mimo jiné míní učinit své budovy více energeticky účinné, chytřeji řešit pracovní cesty a učinit IT infrastrukturu „zelenější“. (Evropský klimatický pakt je platforma pro zapojení veřejnosti do uskutečňování Zeleného údělu, respektive do činností v zájmu ochrany klimatu a životního prostředí.)

– V noci z pátku na sobotu (22.–23. 4.) vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dospěli k dohodě ohledně návrhu aktu o digitálních službách. Nyní zbývá jen formální dovršení legislativního procesu v obou institucích. Budoucí právní předpis, který má mimo jiné bránit šíření nezákonného obsahu na internetu, vzbuzuje určité pochybnosti ohledně možných dopadů na svobodu slova (srov. stanovisko Společnosti pro obranu svobody projevu).

V pondělí (25. 4.) Komise předložila návrh novely nařízení o Eurojustu, která by rozšířila působnost uvedené agentury tak, aby tato nově mohla sbírat, uchovávat a sdílet důkazní prostředky týkající se válečných zločinů. Návrh souvisí se současným konfliktem na Ukrajině.

V úterý (26. 4.) Soudní dvůr EU vydal rozsudek ve spojených věcech C-368/20 Landespolizeidirektion Steiermark a C-369/20 Bezirkshauptmannschaft Leibnitz, který se týká možnosti státu zavést ochranu svých hranic v rámci Schengenského prostoru v případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. SDEU uvedl mimo jiné, že po uplynutí maximální celkové doby šesti měsíců pro taková opatření, může členský stát může znovu uplatnit omezení jen tehdy, je-li vystaven nové závažné hrozbě, která se liší od té původně zjištěné.

Téhož dne komisaři Thierry Breton a Věra Jourová nepřímo varovali amerického miliardáře Elona Muska, který kupuje Twitter, že se svobodou slova, kterou propaguje, to nesmí v EU na této sociální síti přehánět. Poukázali přitom mimo jiné na budoucí akt o digitálních službách. Jourová zdůraznila, že boj proti dezinformacím musí pokračovat.

Ve středu (27. 4.) Komise v souladu s nedávným avízem Ursuly von der Leyenové zahájila postup proti Maďarsku podle nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, které za údajné porušování zásad právního státu umožňuje trestat členské státy zastavením či přiškrcením plateb z unijních fondů. (Tomuto kontroverznímu předpisu jsem se věnoval v nedávném článku Právní stát a kulišárna s unijními fondy. První krok, který Komise může učinit, je zaslání písemného oznámení dotčenému státu podle čl. 6 odst. 1 nařízení.)

Téhož dne Komise předložila několik legislativních návrhů a dalších iniciativ. Upozorněme na následující: 

• návrh digitalizace procesu udělování schengenských víz; novelizace několika unijních předpisů by přinesla mimo jiné možnost žádat o vízum po internetu prostřednictvím unijní on-line vízové platformy;
• návrh směrnice, která by měla chránit novináře a lidskoprávní aktivisty před zneužívajícími soudními řízeními, zahájenými s cílem bránit těmto osobám ve vyjadřování se k otázkám veřejného zájmu, nebo je za tuto činnost postihovat;
• návrhy různých legislativních i nelegislativních opatření v oblasti legální migrace, jejichž cílem má být přilákat kvalifikované a talentované pracovníky do EU.

Ursula von der Leyenová vydala tiskové prohlášení k přerušení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska. Postup Gazpromu odsoudila a přislíbila opatření EU k řešení situace. „Putin dnes ve snaze zasít mezi Evropany rozkol opět neuspěl. Éra ruských fosilních paliv v Evropě skončí. Evropa postupuje v oblasti energetiky kupředu,“ uvedla předsedkyně Komise.

Další středeční událostí bylo jmenování devíti soudců Tribunálu, tedy unijního soudu dříve označovaného jako Soud prvního stupně. Osm z nich již u Tribunálu působilo a bylo tak jen potvrzeno. Funkční období začne běžet 1. září 2022 a skončí 31. srpna 2028. Soudci Tribunálu jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států.

Ve čtvrtek (28. 4.) Komise zveřejnila seznam měst, které se účastní „mise“ EU zaměřené na vznik 100 „klimaticky neutrálních a inteligentních“ měst do roku 2030. Ursula von der Leyenová k tomu poznamenala: „Zelená transformace si nyní razí cestu celou Evropou. Vždy je však zapotřebí průkopníků, kteří si stanoví ještě vyšší cíle. Vybraná města nám ukazují cestu ke zdravější budoucnosti.“ Z českých měst najdeme mezi těmito „průkopníky“ Liberec.

Téhož dne bylo představeno Prohlášení o budoucnosti internetu, které podepsaly EU, USA a několik desítek podobně smýšlejících států. Jde o podobný dokument jako je nedávno představený návrh Prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, se kterým přišla Komise (k němu viz díl 17 této série).

V pátek a v sobotu (29. a 30. 4.) bude v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku naposledy zasedat plénum Konference o budoucnosti Evropy, které by mělo dokončit svá politická doporučení. Výkonná rada konference na jejich základě připraví závěrečnou zprávu, která by měla být hotova do 9. května. (Konferenci se blíže věnuji v předchozích dílech tohoto seriálu a v článku Unijní demokracie naruby.)

Nakonec zařazuji odkaz na nový článek EU jako společenství vyvlastněných vlastníků, ve kterém připodobňuji Unii ke společenství vlastníků jednotek v bytovém domě. Problémem je, že služebná organizace se vymkla svému účelu a kontrole ze strany jednotlivých „vlastníků“, jimž chce panovat a jejichž „byty“ postupně vyvlastňuje. Věci v Evropě se nepohnou k lepšímu, dokud si „vlastníci“ neuvědomí, k čemu došlo, a dokud nebudou mít odvahu vzít si svoje práva v „domě“ zpět. Obslužnou organizaci potřebujeme, ale jen takovou, která zná svoje místo, a která se věnuje věcem, které jí příslušejí.