Komise stáhla příručku o inkluzivní komunikaci. Projektem Globální brána chce Brusel konkurovat Číně a jejímu posilování vlivu ve třetím světě. Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu byla nejvyšší od zavedení eura.
V pondělí (29. 11.) předsednictvo Evropského parlamentu rozhodlo o tom, že je třeba zintenzivnit snahy o zajištění rozmanitosti a začlenění různých menšin v rámci administrativního aparátu EP. Za tímto účelem přijalo dvouletý akční plán, který má přinést „inkuzivní přístup“ ve vztahu ke zdravotně postiženým, „LGBTIQ+“ komunitě a rasovým a etnickým menšinám.
Z podobného soudku: V úterý (30. 11.) se v médiích rozšířila zpráva o interním dokumentu Komise s názvem „Guidelines on Inclusive Communication“, který vyšel z dílny komisařky pro rovnost Heleny Dalliové. Manuál měl radit unijním úředníkům, jak používat jazyk, který bude „genderově neutrální“, přátelský k „LGBTQ+“ a k jiným kulturám. Tento jazyk se měl vyvarovat výrazů jako „Dámy a pánové“, „Vánoce“, „slečna“ nebo „křestní jméno“. Dokument představený už na konci října vešel v širší známost paradoxně až ve chvíli, kdy jej Komise kvůli silné kritice stáhla.
V úterý také vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody o návrhu tzv. Aktu o správě dat. Toto budoucí nařízení z oblasti digitální ekonomiky se týká správy a sdílení dat mezi podnikateli a státní správou a mezi podnikateli navzájem.
Téhož dne Eurostat oznámil, že meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné měny. Na vině je hlavně pokračující růst cen energií.
Ve středu (1. 12.) Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společně spustili projekt Globální brána, který avizovala Ursula von der Leyenová ve svém letošním projevu o stavu Unie. Jde o plán investic ve třetích zemích, jehož cílem má být podpora „inteligentních, čistých a bezpečných spojení v digitální oblasti, energetice a dopravě a na posílení zdravotnických, vzdělávacích a výzkumných systémů“. V letech 2021–2027 má být pro tyto účely z různých zdrojů mobilizováno až 300 miliard eur. V pozadí projektu lze vidět snahu unijních orgánů konkurovat Číně v oblasti vytváření sfér vlivu ve světě.
Téhož dne Komise navrhla mimořádná dočasná opatření v oblasti azylového práva, která mají usnadnit situaci v Litvě, Lotyšsku a Polsku v souvislosti se současnými migračními tlaky. Opatření, pokud je Rada EU přijme, budou v podstatě spočívat ve snížení standardů ve vztahu k běžencům, včetně snazší možnosti navracení.
Ve středu také von der Leyenová na tiskové konferenci prohlásila, že členské státy EU by měly zahájit diskusi o povinném očkování proti Covid-19, protože příliš mnoho lidí stále odmítá nechat se naočkovat dobrovolně.
Ve čtvrtek (2. 12.) došlo k vývoji v řízení o žalobách, které podaly u Soudního dvora EU Maďarsko a Polsko s cílem dosáhnout zrušení v loňském roce přijatého nařízení, podmiňujícího čerpání z fondů EU dodržováním zásad právního státu. Dodejme, že tento velmi sporný akt umožňuje další rozviřování hrátek s konceptem právního státu, který se v rukou unijních institucí stává bičem na nepohodlné státy a prostředkem pro vměšování se do jejich vnitřních věcí. Nyní předložil své stanovisko generální advokát Manuel Campos Sánchez-Bordona. Doporučil v něm Soudnímu dvoru, aby žaloby zamítl. Rozhodnutí Soudního dvora se očekává v řádu několika měsíců.
V pátek (3. 12.) Rada EU přijala svou pozici k návrhu nové směrnice o kybernetické bezpečnosti („NIS2“). Směrnice má nahradit stávající úpravu z roku 2016 a má dále posílit odolnost Unie proti kybernetickým hrozbám. Na konečném znění se Rada bude muset dohodnout s Evropským parlamentem.
