Tento týden v EU (106)

EU vede boj za klima na konferenci v Baku. ČR podle Soudního dvora porušuje unijní právo, když vyhrazuje členství v politických stranách svým občanům.

Pondělí 18. listopadu 2024

V Radě EU se završil proces přijetí novely nařízení o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin. Toto nařízení, které je v účinnosti od roku 2019, má za cíl bojovat proti škodlivým organismům a chorobám rostlin v rámci systému rostlinolékařské péče. Novelizace reaguje na některé nedostatky v dosavadním fungování tohoto předpisu.

Rada také definitivně schválila balíček předpisů, které revidují unijní pravidla v oblasti námořní bezpečnosti.

Ursula von der Leyenová a Charles Michel přednesli projevy na summitu G20 v Rio de Janeiru.

Rada schválila rozšíření sankcí EU proti Íránu kvůli jeho dodávkám balistických raket do Ruska.

Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell neuspěl na Radě (pro zahraniční věci) se svým návrhem na přerušení politického dialogu s Izraelem kvůli údajnému porušování mezinárodního práva v Gaze.

Úterý 19. listopadu

Soudní dvůr EU rozhodl, že Česká republika a Polsko porušují unijní právo tím, že přiznávají možnost stát se členem politické strany pouze vlastním státním příslušníkům. Diskriminují tak prý státní příslušníky jiných členských států, kteří na jejich území mají bydliště – ti totiž mají podle unijních pravidel právo být voleni v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu, a český a polský požadavek státního občanství jim toto pasivní volební právo znesnadňuje.

Rada definitivně přijala dva nové předpisy z oblasti Zeleného údělu, a sice

• nařízení, jímž se zřizuje první celounijní rámec pro certifikaci činností trvalého pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů a

• nařízení o činnostech v oblasti ESG ratingu.

Rada dále přijala nařízení, kterým se na trhu Unie zakazují produkty pocházející z nucené práce.

Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra oslovil plenární zasedání klimatické konference OSN v Baku (COP29). Chlubil se výsledky unijní klimatické politiky a apeloval na ambiciózní závěry konference. Uvedl, že „Evropská unie zůstává pevně odhodlána k boji proti změně klimatu“ a že „i v nadcházejících letech budeme pokračovat v prokazování vedoucího postavení“.

Rada přijala závěry o strategickém přezkumu stálé strukturované spolupráce v oblasti obrany (PESCO). Tato posílená spolupráce 26 členských států (stranou stojí po odchodu Spojeného království jen Malta) byla zahájena v roce 2017. Přezkum dosavadního fungování byl zahájen před rokem. Závěry navrhují různé změny směřující k dalšímu posílení PESCO.

Komise vydala zprávu o lesních požárech v roce 2023. Loňské požáry, které postihly Evropu, Blízký východ a Afriku, jsou prý jedny z nejhorších od roku 2000. Podle Komise jsou lesní požáry v posledních letech stále častější a intenzivnější a ukazují na nepopiratelné dopady změny klimatu.

Středa 20. listopadu

Rozhodující politické frakce v Evropském parlamentu se dohodly ohledně potvrzení kandidátů na nové eurokomisaře. Prošli všichni nominovaní. Nová Komise by tak mohla být oficiálně schválena na plenárním zasedání EP 27. listopadu a od 1. prosince by mohla začít úřadovat. Frakce Patrioti pro Evropu, kam patří také ANO a Motoristé, novou Komisi nepodpoří.

V Bruselu se konala oslava 30. výročí Výboru regionů – konzultativního orgánu, který má v unijních rozhodovacích procesech zastupovat hlas místních a regionálních samospráv (na žádný hmatatelný přínos jeho činnosti jsem během již téměř 20 let, kdy se unijním právem a politikou zabývám, nenarazil).

Ursula von der Leyenová poskytla první pomoc spolucestující v letadle na lince z Curychu do Bruselu. (Jde o výjimečnou příležitost, kdy musím dát palec nahoru ve vztahu k některému vysokému představiteli EU. Naposledy to bylo před sedmi lety v článku Šéfové EU jednou udělali dobrou věc.)

Eurokomisař Wopke Hoekstra se na klimatické konferenci v Baku rozhorlil na dosavadním průběhem této akce, respektive nad prvními návrhy závěrů, které považoval za nedostatečně ambiciózní.

V Praze byli vyhlášeni vítězové prvního ročníku cen za svobodu projevu, které uspořádala Společnost pro obranu svobody projevu. Toto téma úzce souvisí i s EU, jelikož některé její agendy se tohoto základního práva nepříznivě dotýkají (zejm. boj proti tzv. nenávistným projevům a dezinformacím). Blíže k tomuto tématu v mém článku Ceny za svobodu projevu.

Čtvrtek 21. listopadu

Českou republiku navštívil budoucí předseda Evropské rady António Costa, který se ujme funkce 1. prosince. Jednal mimo jiné s prezidentem Pavlem a premiérem Fialou.

Pátek 22. listopadu

Komisař pro spravedlnost Didier Reynders si při návštěvě v Polsku pochvaloval, jak se vládě Donalda Tuska daří obnova právního státu, totiž justiční reformy. (Jinak řečeno, jestliže jsem kdysi psal, že Polsko před Bruselem nesklání hlavu, situace se nyní změnila.)

Sobota 23. listopadu

Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell prohlásil, že evropské vlády si nemohou vybírat, zda budou nebo nebudou respektovat zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem. Reagoval tak na situaci po vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který některé státy odmítají.