Týden přinesl mimo jiné dohodu o rozpočtu EU na rok 2022, další rozsudky Soudního dvora v neprospěch Maďarska a Polska, schválení čtvrté vlny projektů PESCO nebo tři nové iniciativy v rámci Zeleného údělu.
Úvodem se ještě vraťme ke klimatické konferenci v Glasgow. Ursula von der Leyenová po jejím skončení vydala prohlášení(13. 11.), které se sice tváří v mezích možností optimisticky, ale není třeba ani příliš číst mezi řádky, abychom poznali, že akce nedopadla právě podle představ Bruselu. COP26 je podle Leyenové „krokem správným směrem. 1,5° Celsia zůstává v dosahu, ale práce ani z daleka není hotová.“ Sama ovšem dále uvádí, že pokud by závazky z Glasgow byly splněny, mělo by to postačit (jen) k udržení globálního oteplování pod 2° C. (Jiní komentátoři hovoří o 2,4° C, zatímco doposud jsme prý směřovali k 2,7°C.) Podobně rozpačitým dojmem působily reakce zástupců Evropského parlamentu. Jak je zřejmé, příklad Unie s jejím Zeleným údělem ve světě zatím příliš netáhne.
V noci z pondělí (15. 11.) vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dospěli k dohodě o rozpočtu EU na rok 2022. Výdaje jsou naplánovány na přibližně 170 miliard eur a měly by odrážet hlavní aktuální priority Unie, totiž hospodářské oživení, Zelený úděl a digitalizaci. Dohoda bude muset být ještě formálně stvrzena oběma institucemi.
V úterý (16. 11.) Rada schválila čtvrtou vlnu projektů v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO), což je zvláštní režim posílené spolupráce 25 členských států v oblasti obrany. K dosavadním 46 projektům má být doplněno dalších 14, z nichž řada se týká vzdušných sil a vesmíru. Konkrétně jde třeba o rozvoj letecké přepravy nadrozměrných nákladů, o rozvoj taktických dronů nebo obranu kosmických prostředků. Rada dále mimo jiné schválila konkrétnější cíle PESCO pro období 2021–2025.
Téhož dne Soudní dvůr EU opět udeřil na Budapešť a Varšavu. Jednak vyhověl v podstatné části žalobě Komise, která napadla některé prvky maďarské legislativy přijaté k boji s nezákonnou migrací. Maďarsko prý porušuje unijní právo tím, že trestně postihuje organizační činnost vyvíjenou s cílem umožnit zahájení řízení o mezinárodní ochraně osobám nesplňujícím vnitrostátní kritéria pro přiznání této ochrany a že umožňuje odmítnout žádost o mezinárodní ochranu pro nepřípustnost z důvodu, že žadatel přicestoval na jeho území přes stát, ve kterém není vystaven pronásledování či riziku vážné újmy nebo ve kterém je zajištěna odpovídající úroveň ochrany. (Maďarská ministryně spravedlnosti komentovala rozsudek tak, že Soudní dvůr v podstatě podporuje obchodování s lidmi.) Ve vztahu k Polsku zase v řízení o předběžné otázce SDEU konstatoval, že unijní právo brání tamnímu systému, podle něhož může ministr spravedlnosti, jenž je zároveň nejvyšším státním zástupcem, delegovat soudce k vyšším trestním soudům a tuto delegaci kdykoli bez udání důvodů ukončit.
Ve středu (17. 11.) Komise předložila tři nové iniciativy v rámci Zeleného údělu. Jednak jde o návrh nařízení, kterým chce bojovat proti odlesňování ve světě, a to tak, že na trh EU by měly být uváděno jen takové zboží ze třetích zemí, jehož výroba nevede v zemi původu k ničení lesů. Komise dále navrhuje revizi unijní úpravy nakládání s odpady, jejímž cílem má být podpořit oběhové hospodářství a řešit problémy spojené s vývozem nelegálního odpadu a problémy s odpadem ve třetích zemích. Zatřetí Komise představila novou Půdní strategii, s tím, že půda v EU má být do roku 2050„ozdravená, odolná a dostatečně ochráněná“.
Od pátku do neděle (19.–21. 11.) proběhne v rámci Konference o budoucnosti Evropy druhé zasedání panelu evropských občanů č. 3, tentokrát ve formě online. Tento panel se zabývá tématy „změna klimatu, životní prostředí / zdraví“. Pokračuje tak blok listopadových jednání panelů, o kterých byla řeč v předchozích dvou dílech.
