Katalánští separatisté dokázali neskutečné: oživit a sjednotit Španělsko
Už jsem si zvyknul, že ze Španělska přicházejí jenom samé chmurné zprávy. Od dob Zapaterovy vlády tu nerušeně řádili levicoví pokrokáři, antiestablishmentové síly, regionální separatisté i militantní revanšisté snažící se zvrátit výsledek někdejší občanské války. Nepříznivě se projevila finanční krize, migrační záplava i dlouhé období bezvládí po volbách v prosinci 2015. Bouraly se pomníky, přejmenovávaly se ulice. Na ulici jste se pomalu nemohli ukázat se španělskou vlajkou, aniž by vás označili za „facha“ (fašouna). Konzervativci a zastánci národních tradic byli v permanentní defenzívě.
Na tomto pozadí nepřekvapí, že katalánským separatistům rostl hřebínek a postupně nabyli dojmu, že nastal čas realizovat jejich dávný sen – vyhlásit nezávislou katalánskou republiku. Regionální orgány postupně otevřeně vykročily z mezí daných španělskou ústavou a katalánským statutem, přičemž vše vyvrcholilo uspořádáním referenda o nezávislosti 1. října a událostmi následujících týdnů. V podstatě důvodně věřili, že se svou agresivní přímočarou linií narazí na appeasement, bázeň, kolísavost, nerozhodnost, snahu o „dialog“.
A přeci se přepočítali – k údivu svému, a přiznávám, i mému.
Důvody krachu puče
Stěžejní roli při nezdaru puče sehrály podle mého názoru tyto faktory:
- obezřetný, trpělivý, ale tvrdý postup vlády;
- rozhodné jednání krále Filipa VI.;
- mobilizace občanů;
- úprk velkých podniků z Katalánska;
- mezinárodní situace.
Ad 1) Předseda vlády Mariano Rajoy se ukázal jako dobrý stratég, který se nenechá vyprovokovat k neuváženým krokům, a to ani směrem k tvrdé reakci, ani směrem k ústupkům. Postupoval krůček po krůčku tak, že reakcí soupeře mohl být v každé fázi buď ústup, nebo naopak gradace jeho nezákonného chování, která by vedla na španělské politické scéně k širší akceptaci tvrdé linie. Soupeř – hlavně kvůli pnutí uvnitř separatistického tábora – neustále volil druhou variantu. Vrcholem bylo prohlášení nezávislosti z 27. října. Rajoy pak snadno prosadil zásah podle článku 155 ústavy za podpory všech velkých státotvorných politických stran.
Ad 2) Ve chvíli největšího neklidu a obav po událostech kolem katalánského referenda zapůsobil jako velká vzpruha televizní projev krále Filipa VI. večer 3. října. V tomto projevu, kterému se podrobně věnuji v článku Králova řeč, král tvrdě odsoudil jednání katalánských orgánů, které podle něj porušovaly ústavu a zákony, projevily nepřípustnou neloajalitu vůči státu a podkopaly harmonii a soužití v rámci katalánské společnosti. Tyto orgány se podle něj dostaly zcela mimo hranice práva a demokracie. Král řekl, že z těchto důvodů a ve světle této extrémně vážné situace, je odpovědností legitimních orgánů státu zajistit ústavní pořádek a normální fungování institucí. Zdůraznil vůči uvědomělým španělským občanům v Katalánsku, že nejsou sami a sami nebudou. Podtrhnul pevný závazek zachovat ústavnost a jednotu Španělska. – Projev nejenže dodal elán lidem a povzbudil vládu k jasným činům, ale především udal směr: žádný dialog, žádné ústupky, ale návrat pořádku.
Ad 3) Mobilizace občanů napříč celým Španělskem byla obrovská. Do ulic v celé zemi vyšly miliony lidí. Země se doslova oblékla do španělských vlajek. I v Katalánsku, kde ulice doposud patřily nacionalistickým silám, „tichá většina“ zastánců Španělska dokázala zaplnit ulice a náměstí. Krásné byly scény podpory příslušníkům policie a guardia civil v Katalánsku, kdy demonstranti skandovali okřídlené heslo: „No estáis solos“ (Nejste sami). Vrcholem byly dvě demonstrace v Barceloně (8. října a 29. října), kterých se účastnily statisíce lidí. Mile překvapila kvalita novinářů z velkých celostátních deníků, jejichž angažmá ve prospěch jednoty země bylo obdivuhodné.
Ad 4) V reakci na politickou nestabilitu v Katalánsku přesunulo po referendu své sídlo z Katalánska do ostatních regionů přes 1800 podniků včetně nejzvučnějších jmen, jako je CaixaBank, Sabadell nebo Gas Natural.
Ad 5) Katalánští separatisté nenašli pro svou agendu podporu v zahraničí, nepočítáme-li určitý ohlas v médiích (ano, kdyby o tom rozhodovala Česká televize, tak by celý puč dopadl jinak). Státy EU i USA vyjádřily jasnou podporu Španělsku. Podpora ze strany orgánů EU byla jednoznačná (viz mj. můj článek Šéfové EU jednou udělali dobrou věc). Jen Belgie vyjádřila katalánskému vedení určité sympatie – asi má se Španělskem od dob, kdy byla jeho državou (1581–1714), nevyřízené účty.
Vzepětí nad propastí
Španělsko dokázalo v říjnu 2017 něco obrovského. Ohrožení země jako by náhle probudilo národ, s kterým to šlo dlouho z kopce, k neskutečnému vzepětí. Separatisté narazili na útes jednotného odmítnutí a na klidnou, ale rozhodnou sílu španělských orgánů, a jejich pokus o puč během několika týdnů zkrachoval. Na výbornou obstála politická reprezentace, král, lidé, novináři. Něco podobného dnes už snad od evropského státu a národa nikdo ani nečeká.
Přeji Španělsku, aby mu tato náhlá a nečekaná renezance a znovunabyté sebevědomí pomohlo ke stabilizaci a přispělo k vyřešení jeho dlouhodobých problémů.
Tomáš Břicháček
Dvacet let v EU
Evropská integrace kdysi zažívala svoje dobré časy a pro zúčastněné státy byla přínosem. My jsme se bohužel s touto dobou zcela minuli. Připojili jsme se ve chvíli, kdy už šlo všechno jenom z kopce.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (91)
Komise udělovala ceny „Evropská hlavní města začleňování a rozmanitosti“. Evropský parlament jel tento týden na plné otáčky. Macron po sedmi letech na Sorbonně opět řečnil o EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (díl 90)
Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (89)
Nová směrnice o energetické náročnosti budov definitivně přijata. Do finále se blíží i migrační pakt. Evropský parlament by chtěl zakotvit právo na interrupci do Listiny základních práv EU.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (88)
Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Třetí stupeň poplachu, 13 jednotek hasičů. Na Zlínsku hoří kovošrot
V Tlumačově na Zlínsku hoří kovový šrot, na místě zasahuje 13 jednotek hasičů. Vyhlášen byl třetí...
Čeho se bojíš? Pokud spadneš, vrátíme peníze, říká instruktor bungee jumpingu
Živí se shazováním lidí z kaňonu, a tak ví o lidském strachu z výšek všechno. Nejslavnější...
KOMENTÁŘ: Malý český Pearl Harbor ve Vrběticích. Stát opakovaně selhal
Premium Bezmála po deseti letech skončil případ výbuchu muničních skladů poblíž Vrbětic na Zlínsku. Česko...
Stát do dražby posílá přes 4 bitcoiny, vyvolávací cena přesahuje 6 milionů Kč
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových chystá aukci 4,7 bitcoinu. Dražba odstartuje v 15....
LB-prodej pozemku pro bydlení v Ruprechticích
Blanická, Liberec - Liberec XIV-Ruprechtice
3 500 000 Kč
- Počet článků 341
- Celková karma 14,78
- Průměrná čtenost 1230x