Buďme každý na svém místě, chovejme se odpovědně a ohleduplně, nereptejme, pomáhejme si, povzbuzujme se, snažme se spojovat, a ne rozdělovat, vytěžme z celé situace co nejvíce pozitivního.
František Ladislav Rieger před půldruhým stoletím pronesl tato slova: „Ne každý z nás může vykonati skutky nesmrtelné, ne každý může býti velikým myslitelem, anebo básníkem, učitelem národu nebo spisovatelem, neb žurnalistou, vůdcem válečným, anebo státníkem, ale každý může pracovati v oboru svém podle sil svých věrně a poctivě, každý může probouzeti spící a napomínati dřímavé ke skutkům národní povinnosti.“
Tento krásný citát má jistě svoji platnost v každý čas. Vzrušené chvíle, jako je ta nynější, však Riegrovu apelu dodávají na aktuálnosti a poskytují zvláštní příležitost k jeho naplňování.
Mnozí si dnes klademe tradiční otázku „Co dělat?“ – jak být alespoň něco málo užiteční, jak přispět k rychlému návratu do normálu, jak minimalizovat škody a třeba i situaci tu a tam proměnit ve výhru.
Při hledání odpovědi někdy stačí pozorně se dívat kolem sebe. Snažme se o to právě teď a uvidíme spoustu skvělých, obdivuhodných, následováníhodných vzorů chování. Uvidíme také – naštěstí v mnohem menší míře – některé příklady záporné, ubohé, odstrašující.
Všímal jsem si jedněch i druhých a vykrystalizovala mi z nich následující obecná, zdánlivě banální doporučení – říkejme jim třeba sedmero babských rad –, v nichž vidím klíč k překonání krize.
1. Buďme každý na svém místě
Zde jsme u Riegrova každý může pracovati v oboru svém podle sil svých věrně a poctivě. Každý ať se snaží dělat dál svoji práci, plnit svoje povinnosti a udržovat společnost v chodu. Nejde jen o práci ve smyslu povolání, kterou teď třeba musíme vykonávat z domova nebo za jinak ztížených podmínek. Jde také o povinnosti rodinné a rodičovské – velkou výzvou je kvalitní vzdělávání dětí doma – nebo úkoly v komunitě (např. udržování chodu spolků, církví, skautských oddílů apod.)
2. Chovejme se odpovědně a ohleduplně
Jednoduše dodržujme současná omezení, doporučení a základní hygienická pravidla, abychom chránili zdraví vlastní i zdraví ostatních a zamezili dalšímu šíření nákazy.
Opět se dostáváme, i když mimoděk, k doktoru Riegrovi. Ten by jistě nebyl potěšen pohledem na pražské sady, které nesou jeho jméno, když jej poslední březnový víkend navzdory karanténě zaplavily davy lidí.
3. Nereptejme
Není vhodná doba na reptání proti autoritám a proti státu. Jak říká prezident Zeman: „Když teče do lodi voda, musí všichni k pumpám.“ V době krize je namístě nechat stranou politické sympatie či antipatie, kverulantství a vlastní ego, a postavit do popředí disciplínu, pokoru a solidaritu. Zkusme chvíli nevnímat státní orgány v politických barvách, ale jako své vedení na kapitánském můstku, které nutně potřebujeme.
Přemýšlejme v této souvislosti o Masarykových slovech: „Demokracie znamená, že každý občan může říct po vzoru francouzského monarchy: ‚Stát jsem já‘. Nebo skromněji: ‚I já jsem stát‘.“
4. Pomáhejme si
Pomáhejme si navzájem, každý podle svých možností a schopností. Někdo šije pro ostatní roušky, někdo nosí starším sousedům nákupy nebo jim zajde s dopisem na poštu, někdo vymýšlí nové ochranné pomůcky. Množina možností, jak být užitečný, je otevřená a záleží na každém, čeho se chopí.
Sluší se snad jen připomenout, že stojí psáno: „Varujte se konat skutky spravedlnosti před lidmi, jim na odiv … Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci …, aby došli slávy u lidí …. Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice, aby tvé dobrodiní zůstalo skryto…“ (Mt 6,1–4).
5. Povzbuzujme se, šiřme dobrou náladu
V nynější tíživé situaci se snažme povzbuzovat druhé na duchu a zlepšovat náladu ve společnosti. Frfňání nad nepohodlím, projevy znuděnosti, nadávání na sociálních sítích nebo rozesílání hromadných mailů s konspiračními teoriemi nás nikam neposunou. Naopak vlídné slovo, úsměv, dobrá zpráva nebo (koronavirový) vtip, mohou zapůsobit jako pravý lék, respektive jako účinný druh nemateriální pomoci.
6. Snažme se spojovat, a ne rozdělovat
Po dobu krize odložme svoje politické dresy a nechme stranou ideové spory i půtky. Jsou chvíle, kdy je třeba se semknout a držet se toho, co nás spojuje. Až vše bude za námi, pak bude čas k opětovnému probuzení demokratického soupeření. A že ožehavých témat bude velmi mnoho – třeba přístup k obnově hospodářství.
7. Vytěžme ze situace co nejvíce pozitivního
Snažme se nynější mimořádné podmínky zúročit pozitivně a plodně. Hned se pozastavuji nad tím druhým příslovcem a říkám si s úsměvem, že bude krásné, stoupne-li nám kolem Vánoc a po novém roce porodnost. Ale může jít i o méně ambiciózní počiny. Tak třeba mnozí využijí více času doma na samostudium, na četbu, na posilování, na dlouho odkládané domácí práce, na vyučování dětí věcem, na které dřív nějak nebylo kdy. Je jen na nás, jak tuto jedinečnou příležitost, kdy se život kolem nás zklidnil a zpomalil, uchopíme.
