Blamáž s Morávkovým parkem

Praha pojmenovala park po legendárním odbojáři št. kpt. Václavu Morávkovi a po pár měsících mu ho (skoro celý) zase sebrala. Teď patří Marii Terezii. Morávkovi zbyl nepatrný kousek. Chaos, šlendrián, nebetyčná sprostota.

Věřil v Boha a ve své pistole, příběhu, který se měl odehrát desítky let po jeho smrti za časů úřadování primátorky Krnáčové, by ale štábní kapitán Václav Morávek docela jistě neuvěřil.

Bývalý Morávkův park

15. prosince 2015 magistrát hlavního města Prahy přišel s pozitivní zprávou, že nově vzniklé parkové plochy v bezprostřední blízkosti křižovatky ulice Svatovítské a Milady Horákové ponesou název Morávkův park. Záměrem prý bylo připomenout významného příslušníka II. odboje pojmenováním parku v místech, kde Václav Morávek padl (21. března 1942) a kde se nachází jeho obnovený pomníček.

28. července 2016 byl park slavnostně otevřen za účasti náměstka primátorky Petra Dolínka a zástupce starosty MČ Praha Ing. arch. Martina Polácha. Úsměvy politiků zářily, fontány stříkaly, fotoaparáty cvakaly a možná teklo i nějaké to šampaňské.  

Slavnostní otevření

Bohužel záhy nastal problém. Místostarosta MČ Praha 6 pro kulturu a školství Jan Lacina začal název zpochybňovat s ohledem na proběhlou uměleckou soutěž na projekt sochy. „Vítězný návrh sochy Marie Terezie se mi zdá velmi zdařilý. Situaci mírně komplikuje současný název Morávkův park. Budeme nejspíš žádat pražskou komisi pro místopis o změnu.“ Předpokládal přejmenování na park Marie Terezie. Morávkovi by ovšem ponechal severní kout parku za podchodem u pomníčku.

Třebaže v mezidobí padl logický návrh, aby do parku byl umístěn pomník na počest tzv. Tří králů – odbojářů Mašína, Morávka a Balabána – Praha 6 si stála za sochou rakouské panovnice. V květnu 2017 byl položen základní kámen a městská část rozjela proces přejmenování v podobě, jak o něm hovořil Lacina. 

Budoucí pomník

V místopisných komisích Prahy 6 i hl. m. Prahy návrh prošel bez problémů. Nikdo si nekladl zásadní otázku, za jaký zásadní dějinný prohřešek by měl být Morávkovi park odebrán. Je snad obvyklé dělat něco podobného z jiných důvodů? Rada MČ Praha 6 poté 4. dubna 2018 oficiálně podala podnět k přejmenování.

Pokud jde o jednání v místopisné komisi hl. města Prahy, zajímavé je, že v případě Morávkova parku v únoru 2018 komise toliko konstatovala: „Závěr diskuse byl ten, že všichni přítomní souhlasí s přejmenováním jižní části Morávkova parku názvem park Marie Terezie, zatímco název severní části Morávkova parku zůstane.“  Přitom nedlouho poté zde naopak neuspěl návrh na přejmenování Šmeralovy ulice,  „protože podle názoru komise osobnost Bohumíra Šmerala patří do jiné kategorie než většina osobností, které na počátku devadesátých let zcela po zásluze opustily místopisný panteon. A to zejména proto, že Bohumír Šmeral se komunistického převratu v roce 1948 nedožil, a proto ho nelze přímo spojovat s politickými zločiny, zejména se zločinným zneužíváním státní moci, ke kterému po tomto převratu masově docházelo. Rovněž k přejmenování ulice Schnellovy názvem Šmeralova došlo ještě před rokem 1948 a to z toho důvodu, že Šmeral v této ulici před druhou světovou válkou bydlel.“ – Pozoruhodně rozdílné zacházení s hrdinou odboje na straně jedné a se starým prominentním bolševikem na straně druhé.

Co je zásadní, Rada hl. města Prahy návrh na přejmenování parku 17. července 2018 schválila. Kusé odůvodnění znělo: „Návrh na pojmenování je předkládán na žádost městské části v souvislosti s loňským položením základního kamene k budoucímu pomníku významné evropské panovnice. Místopisná komise návrh podporuje.“ 

Štábnímu kapitánovi Morávkovi radní milostivě ponechali onen cípek parku na sever od silnice. Mají asi dojem, že i za těch pár metrů čtverečních trávníku mezi vjezdem do tunelu a podchodem pod silnicí by měl být vděčný. Mohli mu přece sebrat i ten.

Ve 100. výročí republiky změnit název veřejného prostranství, které bylo teprve dva roky předtím pojmenováno po vlastenci a odbojáři, a věnovat ho habsburské císařovně, to nevymyslíš!

Ne, že bych se jako někteří bránil pozitivnímu vzpomínání na doby Rakouska a nepřál Marii Terezii nebo třeba i císaři Františku Josefovi I. vzdání poct. Ale takhle se to rozhodně nedělá.  

Krádež za bílého dne

 

Autor: Tomáš Břicháček | neděle 23.9.2018 9:00 | karma článku: 29,22 | přečteno: 2061x
  • Další články autora

Tomáš Břicháček

Dvacet let v EU

30.4.2024 v 8:30 | Karma: 20,78

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (91)

26.4.2024 v 15:23 | Karma: 8,12

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (díl 90)

19.4.2024 v 15:30 | Karma: 11,60

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (89)

12.4.2024 v 15:30 | Karma: 11,72

Tomáš Břicháček

Tento týden v EU (88)

22.3.2024 v 15:30 | Karma: 13,16