Vzkříšení Páně

Bůh, Ježíš, vzkříšení, naděje, cesta, tma, světlo, evangelium, radost, stopy, doprovázení, nevědomost, prozření

Evangelium: Jan 20, 1-18
Milé sestry, milí bratři,
dnešní příběh začíná za tmy, kdy zjistí Marie Magdalská, že kámen je odvalen. Hrob je prázdný a tělo je pryč. Marie přichází k místu, aby vykonala poslední službu. Poslední skutek lásky pro zemřelého blízkého člověka. Kolikrát se nám stane v životě, že se ocitneme ve tmě. Nechápeme, nic nevidíme a máme pocit, že nám nikdo neporadí. Bůh mlčí. Jedná, ale my nerozumíme. Tma a prázdné místo nemusí nutně znamenat konec.
Může to pro nás znamenat začátek. V takových chvílích potřebujeme průvodce. Společenství, které nás podrží. Stejně jako Marii Magdalskou, která běžela pro učedníky. Plakala, byla smutná. V takových chvílích máme blíže k Bohu, než si myslíme. Nevidíme, protože srdce pláče.
Marie osloví postavu, protože si myslí, že odnesl tělo Pána. Nedokáže racionálně uvažovat. Ale Bůh je s námi a my jej nevidíme. Vzpomněl jsem si na jeden příběh, kdy se po smrti dostane člověk do nebe. Ježíš jej vyzve, aby s ním prošel jeho život. Procházejí s ním tedy jednotlivé scény ze života. On vidí, jak jsou dvoje stopy v písku – jak jej Ježíš provází. Najednou, v určité životní situaci vidí ten dotyčný jenom jedny stopy. A začne Ježíši vyčítat: „To bylo tenkrát, když jsem byl nemocný, kdy mne opustila rodina. Já Tě volal, ale vidím, že jsem byl sám.“ Ježíš se usmál a řekl: „Ale bratře ,Ty jsi nebyl sám.“ – „Ale vidím jenom jedny stopy? Kde jsi byl Ty?“ – „Já Tě nesl na ramenou. Celou dobu jsem Ti byl nablízku.“ Ten dotyčný se pohyboval v temnotách. Přes slzy mu nebylo umožněno vidět, co se kolem děje. Ježíš byl u něj a on to neviděl, nechápal.
Avšak když na něj promluvil, oslovil jej jménem, dotyčný ho poznal a pochopil. Stejně jako Marie Magdalská, když byla oslovena, poznala a vykřikla: „Pane!“ Víra tedy není o tom, že najdu Boha. Ale Bůh najde mne. On mě ponese na svých ramenou.
Vzkříšení Ježíše není návrat ke starému. A ono to možná ani nejde. Protože pokud vím, znám – jak mohu konat jinak. Vrátit se k starému životu? Vzkříšení je proměna. Postavení všeho, co vím a znám, takříkajíc na hlavu. Najednou nebude dosavadní život dávat smysl, ale uvidíme nový smysl.
Dívejme se na dosavadní život jako na cestu, kdy jsme hledali víru, kterou jsme nalezli při oslavě Vzkříšení. Možná tu dnes jsme a cítíme se jako Marie u prázdného hrobu. Ve tmě, zmatení a nevíme, co si máme myslet. A přesto je zde i Bůh, který nás nosí ve svém náručí. Zkusme si stáhnout klapky z uší, abychom slyšeli své jméno. Oslovení Bohem, které dokáže změnit lidské osudy. Buďme jako Marie, hlasatelé jeho radostné zvěsti. My jsme osloveni jeho Slovem, oslovme i druhé a přinášejme radost do jejich životů. Amen