Naděje a zjištění

Úklid, prach, Bůh, láska, očekávání, klid, vyjít z komfortní zóny, advent,očekávání, Vánoce, být sám sebou

Evangelium: Lukáš 3, 7-18
Milé sestry, milí bratři,
když jsem si pročítal dnešní příběh, tak mne napadlo – wau, to je síla, to jsou silná slova. Na jednu stranu radostná, na druhou stranu hodně direktivní, která říkají, co mají lidé konat, ale plná povzbuzení a naděje.
Vyprávění začíná tím, jak Jan vyčiní lidem, že jsou plemenem zmijí, a když jim někdo něco vytkne, tak se začnou zaklínat: „Náš otec je Abrahám.“ Jako kdyby říkali: my nic nemusíme, vše, co konáme, máme povolené od Boha. Ale z příběhu Izraelského národa víme, že to tak není. Kolikrát v příbězích z Tanachu slyšíme, jak byli Izraelci porobeni, tak trpěli a v tu chvíli si rozpomněli, že asi nedělali vše dobře. Odvolávají se na milost Boží a vzpomenou si, že by se mohli modlit, ale opravdu modlit, v hloubce srdce s pokorou na rtech. Nemáme to také tak někdy? Když se nám daří, vše považujeme za samozřejmé a tak trochu zapomínáme na vděk, zapomínáme, kdo nám k tomu v situaci, ve které se nacházíme, pomohl. Pomalu se blíží finále adventního času – v rodinách se vše chystá, peče, uklízí, vymýšlí dárky. A upřímně, převážně to mají na starosti maminky, kterým ke každodenním starostem přibylo ještě něco navíc – Vánoce. Zkusme jim pomoci, slevme z nároků. Nemusí se vše blýskat, nemusí být vše načinčané, protože potom se ztrácí to kouzlo být spolu. Ta rodinná soudržnost, společný duch a možnost být spolu. Co kdybychom vyšli ze své komfortní zóny a více se zapojili do toho vánočního „šílenství“, abychom si vyzkoušeli na vlastní kůži co to obnáší. Jak říká jeden vtip – Ježíšek se narodil ve chlévě, tak nemusí být zrovna na Vánoce tak opravdu naklizeno, aby se tam cítil dobře. Samozřejmě to myslím v nadsázce. Ale nikdo se nezblázní, když nebudou vycíděná okna, setřený prach ze všech poliček. Jde o to být spolu, užít si to pošmourné období, které přímo vybízí k tomu – být doma spolu. A díky tomu si třeba uvědomíme, jaké poklady máme doma a že Ti lidé, co s námi žijí, jsou vlastně fajn.
V další části příběhu nás Jan vyzývá, abychom rozdali, co máme navíc. Je spíše myšleno to, abychom nehromadili majetek. A krásně to zapadá do vánočního šílenství, kdy jsme každý den přesvědčováni, že musíme koupit ještě toto a toto, že bez toho Vánoce nebudou dostatečně in. Myslím si, že jde o to, abychom si opět uvědomili, že máme být vděčni za to, co máme a rozdávat ze svého nadbytku, ne nedostatku, jak se praví v jiné části Bible.
Zhruba uprostřed příběhu Jan zmiňuje dvě povolání, které opravdu nebyla moc populární. A co si budeme povídat, nejsou možná populární ani dnes. Na druhou stranu, víme, že jsou zapotřebí. Jan pouze říká: dělejte co v rámci svého pracovního zařazení máte dělat a nevymáhejte nic navíc. Nebuďte sobci, uvědomte si, jakou v tu chvíli máte moc nad lidmi a konejte dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Potřebu vojska si především spojujeme s dobou války a v jiných časech nám přijde, že je nepotřebujeme. Na druhou stranu, těžko na cvičišti, lehko na bojišti – tedy v dobách míru je zapotřebí se připravovat, cvičit a v době, kdy to bude zapotřebí, nastoupí automatika. Budou využívat to, co se vojáci naučili. Válka je strašná věc, to bez debat. Vždy však záleží na tom, s jakým úmyslem je konána. Pokud je to obranná, je vše v pořádku. Pokud je vedená za účelem zisku, ať už si pod tím představíme cokoli, je to špatné. Dělejme tedy to co je nám v rámci svých pracovních zařazení nařízeno, ale nepřekračujme své kompetence.
Všechna tato slova jsou vlastně krásná. Neznamenají žádnou revoluci, neznamenají žádný převrat. Jan pouze pojmenoval tak jak bychom měli žít, jak bychom měli konat. A proto lidé usoudili, že je on ten Spasitel. Nicméně Jan je vyvedl z omylu a řekl, že přijde někdo silnější, který vyčistí zrno od plev. Někdo kdo pozná nepravosti, které nosíme v srdci. Někdo kdo shromáždí své ovečky kolem sebe. Tedy ten kdo bude mít otevřenou náruč, otevřené srdce a mysl – Ježíš.
Pane, jsme lidé slabí a pochybující, dej ať díky Tvým slovům nacházíme správnou cestu. Ať máme otevřená srdce a správně chápeme co před nás stavíš za překážky. Děkujeme Ti za Tvoji trpělivost a lásku. Amen