5 Neděle po Zjevení Páně

Bůh, Ježíš, sůl, světlo, vyhodit, bez chuti, učedníci, život, maják, správně zvolená slova, život ve víře

Milé sestry, milí bratři,
dnes tu máme opět příběh, z evangelia Matouše, jako dva týdny před tím. Dnešním vyprávěním Ježíš promlouvá k učedníkům jací by měli být. A také vysvětluje svůj příchod na zem.
Nejdříve mluví o soli. Známe i z naší krajiny příběhy o tom jak je sůl potřebná. Jak to dopadne, když si ji nevážíme a zbavíme se jí. Je to asi jedno z nejpotřebnějších ochucovadel v naší kuchyni. Ale jako se vším, nic se nemá přehánět. Nazval bych to dobrý sluha, zlý pán. Díky správnému použití dokážeme jídlo posunout na jinou úroveň, ale zároveň i pokazit.
A podobné je to v evangeliu. Kdy Ježíš přirovnává učedníky, hlasatele jeho slov k soli, která je tolik zapotřebí. Když se jeho slova užívají v souladu s tím co znamenají, přinesou užitek. Dokáží život vystřelit do závratných výšek a vy si můžete říct – Jsem blahoslavený duchem, protože se spoléhám na Boha. Díky správně zvoleným slovům, vyřčeným ve vhodný okamžik se mohou lidské dějiny posunout v ten správný směr. Ale co když toto slovo zneužiju. Tedy, ztratí tu správnou jiskru nebo dostane naprosto odlišný náboj. A co s takovým slovem, které přináší jenom zmar – vyhodit. Stejně jako sůl, která ztratí chuť. Ta se hodí maximálně na posyp našich chodníků. Pravda, může udělat ještě službu třeba v zimě. A špatně vyřčené slovo v nás může probudit touhu něco změnit. Posunout se, ale je zapotřebí zacházet do takových extrémů?
Správně zvolené slovo, je jako víra. Ta se neodehrává v anonymitě, někde ve skrytu. Ale na světle, které přináší potřebný impuls pro náš život. Díky tomu se stáváme – světlem světa. Věřící člověk by měl zářit jako maják uprostřed bouře. Naše životy mohou být hodně rozkolísané a mohou nás zavést do míst, kde je jenom špatná sůl. Ale díky světle víry a díky správným slovům se dokážeme vždy dostat zpět. Na správnou cestu. Světlo nám bylo dáno, není naše. Proto máme povinnost jej nést dál a ozařovat temné kouty naší zasolené krajiny. Musíme si však dát pozor, protože na světle se občas některé věci třpytí. A to nás může zmást. Ale při správném poslouchání Božího slova a uchovávání v našem srdci, se nemůže nic špatného stát. Díky naší dobrotě a našim skutkům, které konáme vzdáváme díky našemu Otci. Ostatní lidé nás tak mohou následovat, protože vidí k čemu víra je.
Ježíš mluví o tom, že nepřišel dělat revoluci, ale přesto ji způsobil. I když jeho prvotním záměrem nebylo vše postavit na hlavu. Stačí když se bude naplňovat zákony a přikázání proroků, která byla vyřečena. Bohužel se nám někdy stává, že zbytečně zatvrdíme svá srdce, která se nerozplynou ani před nejjasnějším světlem. Musíme je nechat proměnit zevnitř. Stejně jako zrno, které vyklíčí v dobré půdě. Změna přichází zevnitř, působením vnějších vlivů. Ale bez změny uvnitř, se nezmůže nic. Ježíš nepřišel proroky zrušit, ale přišel pouze připomenout, že je zapotřebí se změnit uvnitř. Pustit Jeho slovo do našeho nitra, aby správně zapustilo kořeny a vyhnalo své větvě víry, skrz naši tvrdou slupku.
Není o tom, že bychom přestali naplňovat doporučení, která jsme slyšeli. Ale, že je budeme naplňovat zcela, bez zbytečných výmluv a s důvěrou v Boha. Budeme – blahoslavení duchem. Náš vztah s Bohem dozraje, otevře se. Díky správné špetce soli, v pravý čas, dokážeme vypustit své hřivny, které jsme dostali při přijetí víry.
Vždyť zákoníci a farizeové dodržovali všechna přikázání a ono to nestačí? Vlastně používali pro svou víru tu špatnou sůl, bez užitku. Díky tomu jejich srdce zatvrdla, až nepochopili to podstatné co přináší víra. Nechováme se občas jako oni? Schováváme se za solnou krustu, protože nám to vyhovuje, jsme zvyklí.
Musíme narušit tu tvrdou skořápku kolem našich srdcí. Připustit, že se občas řekneme co nemáme. Ale tím dokážeme správně vystoupit na světlo, nechat se ozářit světlem Jeho lásky. A můžeme využít blahodárné síly soli, která nám pomůže vypálit naše rány.
Kéž dokážeme vidět správné věci. Používat správná slova, která nejitří naše rány, jako když do nich sypeme sůl. Ale přináší léčivé pohlazení a pokoj našim životům. Amen