1. neděle po Svatém Duchu - Nejsvětější Trojice

Duch svatý, naděje, mocný přímluvce, pojící tmel, Ježíš Kristu, láska, víra, Bůh, una usia tres hypostases

Milé sestry, milí bratři,

Když jsem si pročítal biblické texty k této neděli, napadla mne slova jako jistota vs. nejistota, znát vs. neznat, důvěřovat vs. nedůvěřovat.

V prvním čtení ze Starého zákona zaznívá naděje a jistota, že Bůh je uprostřed lidu Izraele, který se nemusí bát, může to brát jako jistotu a má tomu důvěřovat. Mluví se také o tom, že pokud budeme důvěřovat, bude se nám dařit. V druhém čtení jsou apoštolové vysláni do Samaří, aby i tam lidem předali požehnání a zprostředkovali přijetí Ducha svatého – tedy, aby je uvedli do plného křesťanského života, právě díky přijetí Ducha svatého – ten poslední kousek do skládačky křesťanského života, který jim chyběl. V evangeliu nás Ježíš znova připravuje na svůj odchod, ale ať se nebojíme, protože v Duchu svatému budeme mít přímluvce. Takže budeme mít i jistotu Boží přízně a ve světle Duchu, který nás uvede do veškeré pravdy, si vždy můžeme připomenout Boží slova a skutky a vše, co Ježíš konal celým svým životem.

Ze všech čtení cítím naději a výzvu k tomu, abychom důvěřovali, protože Ježíš nás v tom nenechává samotné. V Duchu svatém máme utěšitele a průvodce, který nám vždy pomůže.

Vzpomněl jsem si na jeden film pro pamětníky – Cesta do hlubin študákovy duše. Hlavním hrdinou je učitel, kterého ukecávali, aby se stal profesorem, ale on nechtěl a stále odmítal, protože se na to necítil. Na druhou stranu, když se ho na něco zeptali z biologie, tak vždy věděl a všem ochotně pomáhal. Ale nevěřil ve vlastní schopnosti. Jednou ho pozvali „někam“ a tam mu ukázali sbírku motýlů a on začal vykládat, že to mají špatně označené, že tam mají chybu a že to je přece jasné, protože to je babočka osiková a tamto je bělásek atd. Když skončil, tak mu sdělili, že právě úspěšně složil profesuru, kterou tak odmítal a gratulovali mu. V tu chvíli mu to došlo a úsměvně jim vynadal, ale při tom byl rád, že to nakonec podstoupil.

Nejsme na tom v životě tak nějak stejně? Bojíme se vlastních schopností a nevěříme si. Co kdybychom se ztrapnili, tohle přece nemůže vyjít apod. Možná se i právě teď nacházíme v situaci, která nás spíše sráží, než abychom v ní rozeznali příležitost k duchovnímu růstu a něco nového v ní objevili.

A nyní tady máme přímluvce, rádce a pojící tmel, který nám to všechno potvrdí a poskytne důkaz, že konáme správně. Dá nám tu jistotu, která zvítězí nad nejistotou. Můžeme důvěřovat, místo toho, abychom pochybovali a nedůvěřovali. Získáme znalosti a utvrzení, že jdeme po dobré cestě. A když se něco nepovede, protože to neznáme? Kdo nic nedělá, nic nemůže zkazit, kdo se neučí, nemůže se nic naučit.

Věřím, že díky Duchu svatému, kterého jsem pro sebe opět objevil a začal jsem jej brát více a více na zřetel, dokážeme neuvěřitelné věci. Na fakultě mi přijde, že pokaždé, když se dozvím něco nového, tak se přede mnou otevřou nové dveře. Myslel jsem si, že je to vyřešené, ale kdepak, objeví se další a další dveře. Duch svatý má na fakultě asi hodně napilno a pořád nás postrkuje, společně s přednášejícími dále a dále. A to je úžasné dobrodružství!

Přijde mi, že minulou neděli to bylo hodně slavnostní – seslání Ducha svatého. A nyní nastává taková všední část života – Ježíš odešel k nebeskému Otci, my jsme tu zůstali sami – nevidíme ho. A může nás přemoci obava, jak to zvládnout. Ale protože nás Ježíš moc dobře zná, vždyť tady s námi žil a byl mezi námi, tak nám v Duchu svatém dal prostředníka, posla, aby nám pomáhal. Využijme toho a žijme slavnostním způsobem své všední životy. Možná to zní obyčejně, ale věřím, že díky přístupu, díky důvěře a otevřené mysli, dokážeme žít neobyčejný život. A jednou, až přijde náš čas, se otočíme a řekneme si: Stálo to za to a šel bych do toho znova. Uvědomíme si, že jsme na to nebyli sami, ale že jsme měli přímluvce, posla, který nám pomáhal a byl stále s námi.

Věřme si, zkoumejme s důvěrou, co nám přináší život. Důvěřujme, že za těmi zavřenými dveřmi, za těmi horami, co máme před sebou, je daleko zajímavější situace, možnosti, informace, než jaké si teď umíme představit.