Vznešená láska Norů

Ke skutečnostem, jež si většina Nenorů neuvědomuje, je nerezavějící láska Norů ke kávě. S pěti a půl šálky denně vykazují po Finech druhou nejvyšší spotřebu na hlavu v Evropě. Tohoto zvyku se denně drží 90 % Norů nehledě na věk.

Zdrojem je v tomto případě web www.aftenposten.no. Norská posedlost norským černéým zlatem, též zvaného káva a závislost na kofeinu nevznikly přes noc. Ve skutečnosti pochází z počátku 18. století a od té doby prošla několika významnými změnami. Trvalo několik desetiletí, než se začala výrazně rozšiřovat do venkovských oblastí. Zpočátku pomalu nahrazovala alkohol jako Nory preferovaný prostředek usnadňující družení se a sbližování se. Koncem 19. století rychlý rozmach domácí výroby alkoholu neúmyslně vedl k masivnímu nárůstu spotřeby kávy a její pravidelné konzumaci po celé zemi, dočteme se na www.fjordtours.com.

Díky propojenosti Norska s Dánskem byla má země schopna dovážet velké množství kávy za zlomek ceny, za kterou se prodávala v dalších evropských zemích. Zejména do Brazílie se vozily sušené tresky a zpět do Norska káva. Proto bylo kávy přebytek, díky čemuž byl nápoj snadno dostupný pro většinu obyvatel, ovšem ve srovnání s variantami, jež si dnes můžete dát téměř kdekoliv v Norsku, by byla káva popíjená za starých časů považována za téměř nepitelnou.

Peter Christen Asbjørnsen vydal v roce 1861 rozsáhlého průvodce kouzly kávy a jeho spis pravděpodobně podnítil moderní norskou filozofii kávy. Ve svém průvodci zahrnul podrobné poznámky o tom, jak lidé mohli tento nápoj vylepšit a vytříbit a učinit z něj lahodnější nápoj, nikoli pouhý zdroj energie na přežití dne nebo společenské události. Záhy se Norové pouštěli do experimentování s kávou, aby chutnala lépe, a zjistili, že si nápoj mohou vychutnat více způsoby. Kávový průmysl v Norsku v důsledku toho brzy prošel velkými změnami a rozmachem, informoval www.fjordtours.com.

Před 30-40 lety a dříve, tehdy, kdy měli listonoši ještě dostatek času a instinkt na poskytování služeb přátelských k zákazníkům rádi přitakali na nabídku kávy s posezením doma u příjemců pošty. A aby se zdrželi ještě chvilku tak jim děti třeba schovali čepici. Po x pohoštěních se domů vrátili pěkně pozdě. A tak poznali nejen listonoši, že v kávě je slušná dávka terapie, a to zejména v chladné zemi dlouhých zim, kde mnozí zápasí s psychikou.

Dobrá káva nemusí nutně znamenat složitou kávu. Norové upřednostňují kávu bez přídavek. Základní příprava spočívá v převaření vody v konvici, přidání mleté ​​kávy a nechání čtyřminutové louhování před podáváním. Tento jednoduchý průběh vede k velmi lehkému, viskóznějšímu nápoji s nádechem ovocné chuti. A ta chuť jistě zvedne čisťoučká norská voda, zejména ta z hor. Ta drtivá většina Norů, jež si připravuje přefiltrovanou kávu raději zvlhčí/opláchnou filtr vodou před filtrováním.

Chcete-li prozkoumat jedinečnou norskou kávovou kulturu a vychutnat si šálek skvělé kávy, existuje několik míst, jež rozhodně musíte navštívit. Třeba v takovém Oslu má své vlastní kavárny několik bývalých norských světových mistrů v přípravě kávy, jako například Tim Wendelboe a Odd-Steinar Tollefsen. Pražíren je již přes 70 a spolu s přímo v kavárnách praženou kávou to obrovsky zvedlo kvalitu a způsobuje nadšení místních pro ten který lokál. Pokud jde o kávu se Norsko podle některých prý dokonce stalo jedním ze světových lídrů a např. pražírna Jacu v městě Ålesund je vyhledávána zahraničními turisty. Káva pražená v Norsku se vyváží do světa a jak v Tokiu, tak v New Yorku si jí lze užívat, hlásil www.northernfood.no. Co ji dělá tak výjimečnou, že přitahuje pozornost lidí i na tak vzdálených koncích světa? Jedním z důvodů prý je, že Norsko bere přípravu kávy velevážně a respektuje surovinu od začátku až do konce. Kávová zrna se praží jen lehce, a ne do tmava, čehož si ocení mnoho milovníků kávy.

Mnozí Norové si předplatí odběr kávy z čerpacích stanic či trafik. Řada jich ji tahá sebou v termosce či termohrnku třeba z jedné pracovní porady do druhé, po cestách a v dalších situacích. Třeba po bohoslužbě se káva pije v přilehlé budově u kostela, kde se účastníci neformálně stmelují při klábosení. Podává se zde kromě kávy i čaj a džus, sušenky a možná i jeden až pět druhů koláčů. Jestli je káva teplá či studená některým Norům nevadí. Vžil se pojem „kaldkaffe“, tedy vystydlá káva (nezaměňovat ani s ledovou ani s tzv. cold brew).

Věděli jste, že denní etapy kočujících Laponců se měřívaly počtem převařených konví na vodu na přípravu kávy? Norština na plná výrazů vážících se ke kávě. Jeden za všechny: „Kaffelars“ či konvice, v níž se vaří káva. Lars je běžné norské mužské jméno a obdobou jména Vavřinec. Podle www.kaffe.no se najde pro tento výraz takové vysvětlení, že stejně jako byl svatý Vavřinec prý umučen pálením ze všech stran na roštu a v několika časových úsecích následujících za sebou, tak je i káva pražena několikrát.

Některé norské obchody nabízí k nákupu jiného zboží, jakéhokoli, další třeba kávu zdarma. A koupíte-li si někde kávu tak se mnohdy bezplatné přidat si další porce v libovolném počtu. 80 % Norů může v práci popíjet kávu bezplatně, uvedl průzkum Medbestemmelsesbarometret prostřednictvím časopisu LO-aktuelt.

Jenže, jak jistě víte, zdarma nic není. Na kolik to přijde daňové poplatníky? Navíc kávu nepije každý. Ovšem někteří mohou mít pocit, že nejsou vážení tehdy, nemůže-li jim jejich zaměstnavatelé proplácet kávu či čaj. Že by malá cena za navyšování pohodlí? Otázka ale je, zda to „kávování“ doopravdy zvyšuje produktivitu a oddálí odchod z té které pracovní pozice…

Zato jinde si musí zaměstnanci jak veřejného, tak neveřejného sektoru platit za kávu sami, dokonce se jim na některých pracovištích tato položka povinně strhává z platu nehledě na to, zda kávu pijí či ne. A některé pečovatelské domy dokonce šetří na kávě (a sušenkách) jako třeba ve vesnici Løken, jak uvedl www.indre.no.

Sloupkařka Trine Østerengová není žádná troškařka a prostřednictvím deníku Dagsavisen se domáhá kávy zdarma, a to pro všechny pracovníky veřejného sektoru. Hned teď. Podobně se leckdo jiný domáhá bezplatných vložek a tamponů, jak zprostředkoval www.nrk.no, www.dagsavisen.no a další zpravodajské weby. Norové jsou vůbec výteční, pokud jde o navrhování více či méně bohulibých účelů, na něž mají poputovat peníze ostatních. Kdy říct Již dost? A co takhle bezplatná káva všem těm, jež pracují z domova?

Káva začíná být pořádně drahá a některá masmédia hrozí, že se popíjení kávy může stát výsadou těch nejbohatších. Při porovnání cen z r. 2019 oproti současnosti stojí zdražování střední školu v severonorském Bodø 63000 NOK ročně. Denně vypijí zaměstnanci školy několik set litrů. Růst ceny je prý způsoben slabším kurzem NOK, zvýšenými náklady na dopravu a /možná nejdůležitější/ prudkým nárůstem cen surovin v důsledku klimatických změn způsobujících větší škody hmyzem i plísní, uzavřel www.nrk.no.