Proč se Norové stravují tak nezdravě?

Ve zdravém těle zdravý duch. S tolika rybami a mořskými plody, tak čistou vodou a vzduchem a vůbec panenskou přírodou a prostředím byste si snad mohli myslet, že právě Norové budou žít příkladným zdravým životním stylem.

Ovšem věřte tomu nebo ne, opak je pravdou. Norsko má podle zpravodajského webu Nettavisen nejdražší potraviny na světě a majitelé čtyř největších potravinářských řetězců patří k nejbohatším Norům. Zdravé potraviny nepřetržitě zdražují, zato „laciné“ bývají ty nezdravé. Jsou ceny potravin důvodem, proč se Norové stravují tak nezdravě?

Průměrná norská rodina nyní v průměru utrácí na potraviny o 31 560 norských korun (čili o něco méně než čistý měsíční plat) více, než před třemi lety. Upozorňuje na to deník Dagbladet. Za poslední období nejvíce vyskočily ceny ryb, zeleniny a ovoce. Od základů připravovaná jídla jsou čím dále častěji nahrazovány ultra zpracovanými hotovými výrobky bohatými na energii. A čím to je, že se stravujeme již takovou dobu, ovšem ještě se nemůžeme dohodnout na tom, jak mají vypadat národní rady pro zdravou výživu? A doopravdy si členové výboru myslí, že bude někdo ony rady biflovat?

Příjem sycených tuků, soli a cukrů je mezi Nory příliš vysoký, uvádí Folkehelseinstituttet či Ústav národního zdraví. Nedávno zveřejnil své nové rady. Opět byly napadávány a to mj. proto, že nepoukazují na prý stěžejní problém, jímž jsou tzv. ultra zpracované potraviny, jinými slovy potraviny ze surovin, jež jsou průmyslově zpracovány až k nepoznání, až pomalu nemají s onými surovinami nic moc společného. Ty nazývá Marit Kolbyová, bioložka zaměřená na výživu, prostřednictvím své knihy Hva og når skal vi spise či Co a kdy máme jíst průmyslovými výrobky podobajícími se potravinám, vyráběnými proto, aby generovaly zisk akcionářům a nikoli aby se staraly o výživu a radost z jídel jednotlivce. Díky takovým výrobkům (zázračným práškům) každý bez námahy během deseti minut vykouzlí na stůl jídlo.

Nejde ale jen o sílu vůle jednotlivce. Nejen poslední dobou nám jeden lékař a badatel za druhým vysvětlil, jak jsou ultra zpracované potraviny na výrobu laciné, mají dlouho trvanlivost, bývají agresivně propagovány a jsou šité na míru přejídání, vytváření závislosti a tím pádem chorob vč. obezity, rakoviny a deprese. Dvě třetiny Norů trpí nadváhou. Dva příklady: Cukry, oligofruktóza a aromatické látky v jogurtech, fosforečnany sodné, polyfosfát a sorban draselný v tavených sýrech, uvádí zpravodajský web www.itromso.no.

Kolem 60 % Nory kupovaných potravin jsou podle Nettavisenu s odkazem na univerzitu OsloMet ultra zpracované. Souborné i jednotlivé studie spojuje takové potraviny dokonce s 32 zdravotními potížemi. Potraviny prosté chemie podle mnohých nejsou dostupné za přijatelné ceny a k tomu propagace zdraví škodlivých výrobků cílí cynicky na děti a mládež. A kdo dodrží cíl výživových rad doporučujících maximálně 350 gramů červeného a 175 gramů bílého masa týdně?

Párky spadají podle řady dalších masmédií, pokud jde o riziko vzniku rakoviny, do stejné kategorie jako cigarety. Ovšem i tak, jak upozorňuje deník Dagsavisen jich každý Nor zkonzumuje přes sto ročně, anebo každou vteřinu si jich norský národ dopřeje šestnáct, což nás posouvá do předního místa na žebříčků pojídačů párků na světě. Mimo jiné si je v průměru třikrát týdně dávají ve shonu někde u čerpacích stanic.

Máme-li věřit deníku Aftenposten a dalším je Norsko tou evropskou zemí, kde se požírá nejvíce zmrzliny čili 12,2 litrů na obyvatele. Žádní troškaři nejsou ani co se týče spotřeby čokolády a zde se umístili mezi pěti nejvíce konzumujícími zeměmi.

Podle www.intrafish.no jí Norové nejvíce lososa na světě, a to v průměru 5,65 kg ročně, zároveň je jejich vlastní země až na 15. místě mezi trhy kam míří ryby z norských vod. Přes polovinu všech porcí masa z lososa tvoří ten norský, jak se dočteme na www.kystmagasinet.no. Avšak po četných šokujících odhaleních o velké úmrtnosti ryb v chovných sádkách je mnoho Norů přestalo jíst a drží se pojídání divokých ryb. Především jsou problémy s tzv. environmentálními toxiny. V posledních dnech z téhož důvodu několik odborníků přes masmédia varuje i před makrelou v rajské omáčce, oblíbenou pomazánkou Norů.

Ač jde o nejtradičnější přílohu Norů vůbec tak jí Norové spořádají 18 kg na obyvatele/o polovinu méně než před 25 lety/ a tím pádem nejméně brambor v Evropě, píše se v listu Klassekampen. Bramborová sezóna je příliš krátká na to, aby poskytovala dostatečný přísun nových brambor do obchodů v zimním pololetí a sucho či příliš vydatné srážky decimovaly nejednou úrodu, přesto jsou jednou z mála zemědělských komodit, jež se v Norsku úspěšně daří pěstovat ve velkém a kvůli soběstačnosti by jich podle odborníků měli Norové jíst více. Byly to právě brambory, jež Nory v průběhu dějin zachránily před hladomorem, kurdějemi, nedostatkem lihovin a světovými válkami. Přínosy tohoto „budovatele národa“ napěchovaného sacharidy, bílkovinami, aminokyselinami, železem, draslíkem, vitaminy a vlákninami se linou naší historií a mají ohledně našeho hospodářského a společenského vývoje velkou vypovídací hodnotu. Díky různým mudrlantům se státními orgány v čele (radami pro správnou výživu), influencerům, potravinářským řetězcům a dalším vlivným snažícím se Nory tvarovat k obrazu svému, avšak brambory získaly podle kritiků nezaslouženou pověst „sacharidového strašáka“ vrchovatě narvaného snadno stravitelného škrobu, kvůli němuž vyletí hladina krevního cukru a inzulínu. A tak se spotřeba sunula dolů a nyní konzumují Norové více brambůrek než brambor, uvádí zmíněný list Klassekampen. K propadu přispívaly i závratné ceny, jež se nedávno vyšplhaly přes 70 norských korun za kg.

Norové snadno podlehnou různým trendům co je pro naše těla „jed“ a co je „zdravé“ a kategoricky zvolí buď anebo, nic mezi tím. V křížové palbě o jejich stravu je jim namlouváno, že špatné je i to, co se o výživě učili jejich rodiče. Těch paralelních pravd o zdravé výživě je příliš. Psychiatrička Marianne Hatleová prostřednictvím Nettavisenu připomíná, že ještě před pár lety byl nepřítelem lepek, v některých meziobdobích to byl cukr, sacharidy, potraviny s vysokým glykemickým indexem, případně přídavné látky. Bylo nám také řečeno, že hltat doplňky stravy s antioxidanty zachrání skoro před vším, ovšem nedávno se výzkumem provalilo, že by naopak mohly zvýšit riziko rakoviny. Kvalita dlouhodobých studií založených na rozhovorech s pacienty o stravovacích návycích v průběhu času získávají na nepřesnosti. Vztah mezi výživou a nemocemi je složitý. Mnoho teorií vypuštěných do etéru je založeno na hypotézách, jež mohou znít velmi přesvědčivě, jež ale v praxi neplatí.

A mysleli jste si náhodou, že se nejvíce nacpávají pizzami Italové? Podle www.lydenavnorge.no jsou Norové v poměru k počtu obyvatel mistři světa, pokud jde o konzumaci pizz. Na odbyt jde přes pět kg zmražených pizz ročně a k tomu neznámé množství čerstvých pizz. Přitom mají norští jedlíci zvláštní vkus. Hltají něco, co by Ital nikdy nepřijal, a sice značku Grandiosa. Dokonce si ho 200 000 Norů naloží na stůj na štědrovečerní hody.

Tím to ale nekončí. Norové navzdory tomu disponující jednou z nejkvalitnějších pitných vod v Evropě, ne-li na světě, do sebe lijí stále více limonád, podle posledních dostupných údajů 560 milionu litrů ročně. Nejoblíbenější značkou je Pepsi Max, jehož Norové podle deníku Aftenposten pijí 9 % celkového objemu na světě a kdybychom postavili všechny ty láhve za sebou, sahali by dvakrát kolem rovníku. V horším případě (byť se odborníci přou ohledně toho, jak tomu je) si mohou tím uspíšit zvýšené riziko vzniku rakoviny. A velké nejistoty se prý vážou k tzv. „lehkým“ variantám limonád s umělými sladidly, jež tvoří přes dvě třetiny všech prodaných limonád v Norsku.