Proč Norové tolik vynikají nejen na lyžích?

Jako kdyby Norové chodili po vodě, diví se a táže se po dominanci norských sportovců nejen část zahraničních masmédií. Jaké je vůbec tajemství takového Klæba, jaká je jeho superzbraň, jíž válcuje soupeře?

Norsko tuto zimní sezónu opět omámilo svět zimních sportů strhujícími výkony i atmosférou a fanoušci aplaudovali na tribunách i v terénu. Ovšem nejde jen o zimní sporty. Sportovní disciplíny v Norsku obecně prokázaly jedinečnou schopnost kombinovat úspěchy v tradičních zimních disciplínách se celosvětovými úspěchy v týmových sportech, vč. těch letních.

Norští sportovci odedávna dobývají sníh a led. Norská sportovní pohádka sviští dále a kolikrát byli tehdy, když se opět přepisovaly dějiny nejen norského sportu hostitelé další sportovně silné národy tak, jako třeba Italové, Němci či Američané. Svět se nestačí divit proč. Velcí zahraniční zpravodajové provádějí hluboké vhledy do norského sportovního modelu a pokouší se přijít na kloub čím to je, že zrovna tato zemička na periferii tak nesporně vévodí leckterému sportu.

Mina Finstadová Bergová, sportovní komentátorka norské televize TV2, shrnuje tajemství oněch zásluh dvěma slovy „kultura“ a „podnebí“ v širším slova smyslu. Vždyť běžec na střední a dlouhé vzdálenosti Jakob Ingebrigtsen, tenista Casper Ruud, cyklista Jonas Abrahamsen, golfista Viktor Hovland, beachvolejbalisté Anders Sørum a Christian Mol a mnoho dalších dokázali, že pro podání výkonů světové úrovně nejsme ani v Norsku závislí na teplotách pod bodem mrazu.

Fotbal byl dlouho nedobytnou baštou notoricky známých zemí, jenže najednou s ním lidé začali spojovat i takové Norsko. Svět je totiž již dlouho zcela uchvácen především mužem, mýtem a fenoménem jménem Erling Braut Haaland ale i dalšími Nory jako např. Martinem Ødegaardem, Caroline Grahamová Hansenová či Ada Hegerbergová. Z historických profilů mohu vyjmenovat třeba Oleho Gunnara Solskjæra, Johna Arneho Riiseho, či Toreho Andreho Fla. Aktuálně nutí norský parádní pochod k mistrovství světa s dokonalou kvalifikací mnoho pozorovatelů k tomu, aby se zamýšleli a hovořili o Norsku jako o jednom z nejnapínavějších týmů, jež bude na letošním letním šampionátu k sledování.

K dnešnímu dni existuje pouze osm týmů, které mají větší šanci na vítězství v letošním mistrovství světa ve fotbale než Norsko. S odkazem na predikční trhy a sázkové kanceláře to uvedl list New York Times, televize FOX Sports i další zdroje. Zároveň předvedl norský tým Bodø/Glimt tuto zimu výkony, jimiž otřásl/zamával všemi sázkařskými kurzy a pravděpodobnostními výpočty. Dobrodružství v Lize mistrů v podstatě skončilo. Bylo mrtvé. Pohřbené. Avšak trenér Kjetil Knutsen a jeho muži záhy celému světu názorně ukázali, že fotbal se nedá zkrotit tím, co bylo dlouho obecně považováno za jediné možné a pravděpodobné. O této severonorské pohádce se dychtivě chtějí dozvědět více fotbaloví velikáni jako Jürgen Klopp: „Jednou jsem se snažil s Knutsenem spojit, ale on byl pochopitelně hluboko ponořen do příprav na zápas. Ale je to naprosto šílené. Chci vědět víc, protože nechápu, co dělají. Je to celé velmi zajímavé,“ jak poreferovala televize TV2.

A Klopp není sám. Bodø/Glimt se v této sezóně stal velkým miláčkem Ligy mistrů. Neřídí se scénářem, nadchne a okouzlí daleko za hranicemi Norska. Norský tým z padesátitisícového města za polárním kruhem již porazil mnoho z největších a nejtradičnějších klubů světa, jako Atlético Madrid, Manchester City, AS Řím, Lazio, FC Porto, Olympiakos, AZ Alkmaar, Celtic, Sampdoria a další a k tomu remizoval či těsně prohrál s AC Milánem, Arsenalem, Ajaxem a dalšími, což potvrzuje jeho pozici jako obávaný protivník v největším letním sportu světa.

Jeden novinář polské televize měl podle deníku Aftenposten vznést dotaz, zda je lyžař Johannes Høsflot Klæbo větší, než fotbalista Erling Braut Haaland a šachista Magnus Carlsen. Klæbo suše odvětil, že ti dva se zabývají daleko většími sporty, než on. Ovšem podle listu Aftenposten pozvedá masovost popularity Klæba ho do nevídaných výšek. Díky olympijským hrám se stal Norem, o kom se doopravdy mluví a píše a to i v zemích, kde se lidé za běžných okolností minimálně zajímají o lyžování, natož o nějakých Norech.

Eirik Myhr Nossum, trenér národní lyžařské reprezentace, prohlásil, že Klæbo je jedním z nejlepších sportovců všech dob, bez ohledu na sport. Pokud se na to podíváme historicky a zahrneme všechny sportovce, kteří kdy reprezentovali Norsko doma i v zahraničí, tak se nikdo nemůže vyrovnat tomu, co dokázal Klæbo, dočteme se v deníku Aftenposten. Jako kdyby to vítězné kolo nikdy neskončilo ani poté, co překonal všechny rekordy a mu nezbyl nikdo jemu rovný a jediný, koho bude překonávat, než sebe samého.

Zpravodajce www.nrk.no uvedl sedm důvodů „proč Klæbo skoro není ani lidský“. Pokusili si to vysvětlit soupeři i odborníci. „Umí kouzlit /disponuje faktorem X/.“ „Největší technické nadání všech dob.“ Podle švédské lyžařky Fridy Karlssonové je tak dokonalý, že se nikdo nemůže k němu vztahovat, a proto je svým způsobem poněkud nudný. Podle Fredrika Auklanda, experta televize NRK na běžkové lyžování, postoupil Klæbo z pozdně se rozvíjejícího a průměrného lyžaře v raném dospívání k tomu, aby se stal nejlepším sprinterem světa v mladém seniorském věku. A poté nejkompeten tnějším běžcem na lyžích na světě. Za vším hledejte dlouhodobé plánování. Na budování výdrže si dával načas, stejně jako s trénováním ve vysoce položených místech. Na až výbušnou rychlost je ale také třeba mít „rychlé svalstvo“, zdůraznil Aukland, a jsme u těch genů. Podstatný je také instinkt vítěze, dále schopnost bystře si vykládat smyslové vjemy a činit taktické volby, pečlivost příprav a v neposlední řadě extrémní životospráva.

Pozornost vzbudil i vzkaz bývalého norského mistra světa v cyklistice Thor Hushovd. Podle www.nettavisen.no, www.fvn.no a dalších zdrojů se nechal slyšet, že by si Klæbo měl vyzkoušet závodní cyklistiku. Hushovd s ním na kole už jezdil a je mu prý jasné, že má vrozený talent, kolo dobře ovládá a rychle se přizpůsobuje situacím. Uspěl by v takřka kterémkoli vytrvalostním sportu.

Prý Klæbo vyčnívá až příliš a proto je otázka, kdy mu konečně vyroste důstojný soupeř. Norská dominance je prý znepokojivá a sportu to škodí, míní prostřednictvím deníku Verdens Gang např. švédský soupeř Calle Halfvarsson s tím, že v posledních letech je pocitově vše jen prapodivné. Přes www.nrk.no vyjádřil kanadský běžkař Devon Kershaw z norské „deklasifikace“ ostatních účastníků a tím budoucnosti zájmu o sport obavy. Italský běžkař Federico Pellegrino prostřednictvím www.vg.no varoval před tím, že běžky na lyžích stojí na rozcestí a musí si vytyčit omezení v počtu účastníků každé národnosti a vyrovnání zdrojů, jež každá reprezentace věnuje mazání lyží. Zato norské běžkařské eso Einar Hedegart namítl, že nenorští soupeři musí trénovat více, neboť o tom je ten náskok Norů.

Obecně je podle listu Morgenbladet možné najít důvody norské dominance v lyžařských stopách v kořenech norské kultury: Lyžování je nedílnou součástí ducha norského lidu a jejich životního stylu. To poskytuje obrovskou základnu pro široký a včasný nábor dalších a dalších schopných lyžařů. Tisíce dětí se seznamují s lyžováním již v raném věku prostřednictvím místních sportovních klubů. Fyzikální a zeměpisné podmínky s přístupem ke sněhu a upraveným tratím po celé zemi poskytuje jedinečné tréninkové příležitosti. Dále Norsko vyvinulo velmi dobré tréninkové programy a silný podpůrný systém (trenéři, mazači a další), které se zaměřují na celkový rozvoj. Sportovci tráví spoustu času učením se jeden od druhého. Optimalizaci výkonů napomáhají i výzkumníci specializovaní na lyžování a vše, co s ním souvisí.

Podle www.nrk.no jsou určité kluby i regiony produktivnější než jiné, co se týká výchovy dalších talentů. Jedna z těchto „továren na olympioniky“ je oblast Nordfjord a klub Markane IL, z nichž vyrostli mimo jiné biatlonisté Johannes Thingnes Bø a Tarjei Bø.

Ovšem určitě pomůže také mít štědré rodiče či externí sponzory. Další, jež se pokouší vysvětlit norské zázraky a převahu Norů ve sportech kladou důraz na význam norské soudržnosti, sounáležitosti a kolektivního myšlení a vidí sportovní úspěchy jako vítězství kolektivu, či fellesskapet /pospolitosti/ a způsobu, jakým je zorganizována, vč. systému přerozdělování finančních a lidských zdrojů, aby se na sportech mohlo podílet co nejvíce dětí a mládeže tak, jak to popsal mj. Axel Fjeldavli, komentátor deníku Dagsavisen.