Poté, co se rozplynul kouř

138 hodin zuřivého boje hasičů přišlo vniveč a 116 bytových jednotek lehlo popelem. Zpočátku se hasiči nemohli připojit do požárních jímek zapuštěných do země a hlášeny byly i další nedostatky.

Přístup požárníků ztížila špatně zaparkovaná vozidla. Toto vše uvedla tisková agentura NTB a jejím prostřednictvím i četná masmédia. Dále nikdo nepřišel o život, nicméně bylo přes 400 obyvatel evakuováno. Jedna osoba má zatím postavení podezřelého z trestného činu způsobení nebezpečí z nedbalosti.

Podle Rubena Doblera Stranda z Høgskulen på Vestlandet /Západonorské vysoké školy/ a deníku Verdens Gang byl požár zesílen díky čtyřem činitelům: strmý terén, silný jižní vítr, dlouho trvající sucho, jež sušilo dřevěný obklad bytů i hustá zástavba. Díky nim měly plameny dlouho navrch.

Přesná příčina požáru řadových domů je stále ještě předmětem vyšetřování, nicméně podle nepotvrzených zpráv snad mohlo jít o vznícené elektrické vozidlo. V elektromobilech používané lithium je údajně téměř neuhasitelné.

Odborníci na požáry a hasiči označují mj. prostřednictvím listů Fredriksstad Blad, Aftenposten a dalších konstrukci bytových jednotek a absenci požárních předělů v otevřených půdních prostorech ze 70. let za jednu z nejpravděpodobnějších hlavních příčin extrémně rychlého šíření požáru: Začne-li hořet v jednom konci se půda promění v komín, jenž zapálí celou řadu bytových jednotek. Avšak znalci upozorňují, že i v případech, kdy byly vbudovány požární předěly často narušily celistvost těchto přepážek dodatečné instalace kabelů, potrubí či ventilačních systémů, případně požárům usnadnila nedostatečná údržba během renovací v průběhu desetiletí.

Ve snaze pomoci těm, jež přišli o střechu nad hlavou vytvořil místní list Drammens Tidende na svém portále zvláštní inzertní prostor, kde jim mohou čtenáři (i nepředplatitelé) po přihlášení skrze digitální řešení pro správu identit nabídnout pokoj, byt či dům. A prostřednictvím Spleis /digitální crowdfundingové služba/ se sbírá na oběti peníze. Podle www.nettavisen.no, listu Aftenposten a dalších zdrojů nebyla 18 bytových jednotek pojištěná. Některé oběti prý nevěděly, že v Norsku je třeba mít dvě pojištění: jedno na nemovitost a další na inventář. Na sociálních sítích jsou kritizující označováni za necitlivé, neempatické, zlé a nenávistné. V komentářích k události vyzývalo mnoho diskutujících k tomu, aby těm bez pojištění byla neodkladně uvolněna pomoc okresu i státu a např. prostřednictvím listu Dagsavisen byl stát dokonce vyzván, aby znovu postavil celou čtvrť. Zato ve videích na TikToku a v komentářích na Facebooku a jinde se řeší, zda by lidé neměli prostě zapomínat uzavírat a platit pojištění, jelikož slibovaná pomoc v aktuálním případě vytvořila precedens pro další případy neštěstí tak, že nepojištěným bude zajištěno odškodnění a účet zaplatí tak jako tak někdo jiný. Mnozí diskutující se shodují na tom, že má-li být nepojištěným poskytována pomoc v akutních případech, tak by měla být v podobě úvěrů.

Požár a následná bezmoc spustily nevídanou vlnu projevů soucitu. Kromě města Drammenu a sociální úřad, jež podle www.drammen.kommune.no, www.nettavisen.no a dalších zdrojů zajišťují dodávky potravin a oblečení a postaraly se o dočasné náhradní ubytování se na pomoci podíleli a podílejí dobrovolníci, někteří politici a místní firmy. Nabízí dočasné ubytování, oblečení, boty, hračky, praktickou pomoc, hlídání požářiště, dokonce hledání nezvěstných koček a dalších domácích miláčků. Jenže kdo přispěchá na pomoc těm, jež jsou zasažení stejně velkými pohromami, jenže samotní, aniž byli další zasažení současně na tomtéž místě? Pro ně se sbírky konají jen zcela výjimečně, věnuje se jim sotva sloupeček, a přestože jim zůstane podobná tragédie se jejich osud nedočká žádné soudržnosti, natož semknutí celého města. Ve výsledku jde o nespravedlnost, jež se zřídkakdy řeší. Pomoc, jež se dostane oněm nešťastníkům je více závislá na tom, kolik ostatních to postihne, než jak velká je potřeba. Dva jednotlivci či rodiny mohou zažít přesně totéž, ovšem zatímco se první ujme celá komunita, druzí jsou odkázáni na to, aby byli na všechno sami. Diskutující uvedli, že může být ještě těžší se jako jednotlivec poprat s něčím, co si lidé zvenčí představují jako „jen další nehodu v řadě“.

Pro některé je nejhorší ztráta domácího mazlíčka, jehož hledají dosud. Sociální sítě jsou plné popisů nezvěstných a tipů na výskyty zejména koček. Dojemné jsou svědectví třeba popálených a traumatizovaných, ale přece jen nalezených koček v podání jejich pánů či paniček, dejme tomu, ve videosekvencích listu Dagbladet. Další bývalí obyvatelé vyhořelých bytových jednotek navštěvují požářiště proto, aby je hledali a aby se vyrovnali se ztrátou domova a řešili co dále. Ruší je tzv. turisté za katastrofami či „čumilové“, které vzrušují následky zkázy, a proto vyrazili na obhlídku požářiště. Těchto temných přijíždějících je prý tolik, že ucpávají příjezdové cesty ostatním, k tomu jsou hlasití a pořizují temné snímky, zatímco úřady jsou bezmocné, jak hlásil norský veřejnoprávní rozhlas.

Požár byl pořádným budíčkem, jenž mnoho lidí probudil z nepozornosti. Navíc se několik dní po požáru místní hasiči podle www.dt.no rozhodli obejít jednotlivé domácnosti poblíž požářiště, aby zjistili, jak jsou na tom jejich obyvatelé a zda se doma cítí bezpečně. Poradili jim ohledně všeho možného - od hlásičů kouře až po používání prodlužovacích kabelů.

S dvěma takovými požáry současně bychom se již nevypořádali, napsali prostřednictvím listu Telen náčelník hasičské zbrojnice Elling Himberg Krosshus a tři piloti vrtulníků Thomas Nesheim, Ole Christian Gatti a Peter Mattsson, jež se bojí o nepřipravenost Norska, co se týče opravdu rozsáhlých požárů. Díky osobnímu nasazení požárníků, policie, záchranných složek i dobrovolníků je snadno dospět k závěru, že systém funguje, což je ovšem zavádějící, neboť ve skutečnosti je systém závislý na jednotlivcích, jež se mohou div ne rozkrájet a tím dělají více, než máme právo po nich chtít. Požárníci čelí s odkazem na zprávu Direktoratet for samfunnssikkerhet og beredskap /Úřadu pro bezpečnost společnosti a připravenost/pohotovost/ novým požadavkům, jež si vyžadují jiné kompetence, technologie a kapacity než dnešní. Prý má norské požárnictví velké slabiny a mezi očekávanou a skutečnou kapacitou připravenosti je propast. Kupodivu Norsko nemá ani požární letadla, jen vrtulníky původně určené na zasazení u lesních požárů.

Letošní rok ještě není zdaleka u konce a se dvěma požáry ve městech Ålesund (v červnu) a v Krokstadelvě v červenci se stal nejhorším rokem za 12 let. V Norsku hoří poměrně často a náklady za ztráty bývají podle www.finansnorge.no, www.bygg.no a dalších zdrojů větší než nejen u sousedů. Hustá dřevěná zástavba a suché porosty ručí za rychlé šíření požárů. Připomíná se také na požár v Lærdalu v r. 2014, kdy oheň strávil 42 domů.