Poručnictví norských politiků, úřadů a samozvaných občanů

Utahování otěží. Nevymahatelnost práv. Křivdy vůči lidem, jež se těžko mohou bránit. Vynucené hospitalizace na psychiatrii. A tak dále. Někteří vedou proti norskému státu zoufalý boj.

Norští politici, potažmo úřady, ovšem i různí mudrlanti a mravokárci mívají velkou potřebu své poddané ovládat. V přímém protikladu k tomu, jak se norští politici ohánějí slovy o prý vzácné norské vysoké míře důvěry občanů v stát a jeho sluhy, byrokracie staví na nedůvěře vůči obyvatelům a na trestech, sankcích a dalších následcích. Ze svých zkušeností jak z Norska, tak z České republiky vím, o kolik více bývá leccos v Norsku přitažené za vlasy a jak snadno bývají chytrolíny problematizována a tlačena k jednomyslnosti rozhodnutí, jež jsou opravdu jen a jen věci každého samotného. Jenže tam, kde nemyslí všichni stejně, nemyslí nikdo.

Několika příklady se vám pokusím znázornit přebyrokratizovaný a rozbujelý stát: V několika případech nezávislých od sebe se stalo, že si děti postavily v lese chatičku, jež jim obce zakázaly a poslaly své pověřence, aby zbourali, jelikož údajně byly postaveny bez povolení a v rozporu se stavebním zákonem. Dočíst si o tom můžete mj. na www.budstikka.no, www.dt.no, www.aftenbladet.no a dalších zpravodajských serverech. Někdy to byl soused, jenž děti takhle udal. A stává se, že rodiče musely z nařízení obce nabourat chatičku dětí, byť se nacházela na vlastním pozemku. Nejvíce medializovaný byl za poslední dobu patrně případ Siv Gørbitzové, jež veřejnost se situací poprvé seznámila prostřednictvím Facebooku.

Další Nor Jan Ekornaas si podle www.hallingdolen.no, www.dn.no a dalších zdrojů koupil od obce Hol pozemek na chatu, načež mu obec nejen odmítl jeho záměr, nýbrž i koupit od něj pozemek zpátky. Obec totiž záhy zavedla zákaz stavět v celé chatařské oblasti – a to i na pozemcích určených pro chaty prodávané na volném trhu. Ekornaas se nyní obává, že se pozemek stal bezcenným.

V Norsku jsou i lidé, jež žijí trvale na své lodi. Čas od času se ale lze přečíst, jako např. na www.sb.no a www.nrk.no, že jim to obec zatrhla, a to i zničehonic a zdánlivě bezdůvodně poté, co si zavedeně a bezstarostně takhle žili léta. To vskutku nepochopíte, čím jste se provinil/a.

A věděli jste, že Norsko je jednou z mála zemí na světě, kde vás mohou úřady nutit k tomu, abyste vámi nabytou nemovitost trvale obývali a neužívali k rekreačním účelům? Týká se toho zejména venkovních a zemědělských budov a jde o součást politiky proti vylidňování. Uvedl to www.snl.no.

Provozovatelé soukromých škol a zdravotnických institucí vedou mnohdy neutuchající boj. Podle četných příspěvků do masmédií si jich mnoho stěžuje na vládu a úřady jako jim nepřející a znevažují a tíhnoucí k absolutní kontrole a monopolu, jelikož jim soukromníci ohrožují „společná řešení“ a tudíž „pospolitost.“ Vláda a úřady jim prý z pozice nerovného zacházení z principu nezajišťují rovné finanční podmínky dotacemi z veřejných rozpočtů mj. na důchody personálu, jak zaznělo na www.rb.no, www.nettavisen.no a v dalších zdrojích.

Na www.utdanningsnytt.no, www.rbnett.no a dalších serverech se informovalo o majitelích soukromé mateřské školy, jimž byla zamítnuta žádost o koupi zrušené mateřské školy na prodej, jež je v majetku obce. Ta odkázala na stanovy obce pro zbavování se majetku, kde stojí, že se nesmí budovy v majetku obce prodávat firmám, způsobí-li to vznik konkurující nabídky služeb.

Vymáhání spravedlností, např. odškodnění od obce či města, je mnohdy obtížné. Někdy je vyhovění odmítnuto bez odůvodnění.

Spravedlnosti se zřejmě nedočká ani 89letý Per Rolf Askeland, jehož byt může být nuceně prodán poté, co v rozporu s usnesením společenství vlastníků jednotek nechal na průčelí bytového komplexu nainstalovat tepelné čerpadlo. Uvedly to www.ba.no a www.aasenetidende.no.

Jako nepřijatelné poručnictví někteří vnímají i skutečnost, že norská armáda může v případě krize či ozbrojeného konfliktu vzít lidem nejen jejich vozy, nýbrž i lodě, popř. těžkou techniku jako bagry, kolové nakladače atd, popř. dle vlastního uvážení využít jejich nemovitostí tak, jak zní na stránkách norské armády www.forsvaret.no.

Absurdistán, jak nazývají Norsko někteří Norové /zejména v diskusích ke zprávám na Internetu a na sociálních sítích/, má mnoho dalších tváří: Sandra Borchová, politička Senterpartiet /Strany středu/ si v pořadu Nytt på nytt veřejnoprávní televize NRK nechala slyšet, že kvůli tomu, že je drobného růstu, musí žádat o na míru šité prodloužené pedály. A nestačí jednou, kdepak, žádat se musí každý rok. A sice prý proto, kdyby žadatel náhodou rostl...

Kvůli novému pravidlu zakazujícímu rostoucí a cílenou reklamu na nezdravé potraviny a nápoje na ochranu děti a mládež se děti již nemohou účastnit tradičního honu na velikonoční vajíčka, uvedl www.vg.no.

Erik Stephansen, politický redaktor www.nettavisen.no absurdnost pojal tak, že máte-li v Norsku u sebe tisícovku, tak jste pravděpodobně gauner. Ač to nevzkazují na rovinu, žijí v omylu či se snaží vyvolávat představu, že všichni, jež ještě platí hotově jsou nepoctivci, proto je třeba zatočit s praním peněz, prací načerno a další hospodářskou kriminalitou zrušením norské tisícovky, po čem opakovaně volají norští politici a sem tam nějaký úředník, viz www.dagbladet.no, www.vg.no a další zdroje. A proč zrovna tisícovky, a ne třeba nejpoužívanější pětistovky, jak zní podle www.dagbladet.no bohulibý cíl Økokrimu /policejního útvaru pro boj s hospodářskou kriminalitou/? Je 1x tisícovka o tolik horší než 2x pětistovka? Není lepší zbavit se těch politiků, jež s něčím takovým přicházejí?

Norské tisícovky jsou potřebné nejen při dnešních cenách norského zboží a norských služeb, kdy za své tisícovky dostanete čím dále méně. Hotovost se také rovná pohotovost při mimořádných událostech, což i norské úřady doporučují svým občanům. A proč má odejít zrovna norská tisícovka, dokud existuje bankovky vyšších hodnot v eurech i amerických dolarech? Proč se nesnaží spíše zadržovat zločince? Hlavně ty, jež figurují v kyberprostoru, kde se nyní podle www.politiet.no a tamní aktuální zprávy norské policie odehrává většina kriminality. Mnozí vidí snahy o vynětí tisícovky a pětistovky z oběhu jako první kroky k digitální měně s tím, že budou následovat bankovky menších hodnot. Kdybychom měli zakázat vše, co je zneužitelné, tak by nám toho mnoho nezbylo. Vzácné jsou hlasy volající pro zachování hotovosti proto, že naučí děti vážit si hodnoty peněz, zajišťují větší přehled o výdajích, finanční inkluzi, pohotovost při mimořádných situacích (výpadky terminálů jsou v Norsku na týdenním pořádku), soukromí, ochranu osobních údajů i svobodu volby. A v neposlední řadě nezávislosti od platebních činitelů a jejich systémů, podmínek a poplatků.

Režimy založené na poručnictví a represi sahají k mnohým záminkám, aby měly pod kontrolou to, co dělají jejich občané a kolektivně trestají všechny za něco, čeho se dopustí jen malé procento. Rozhodně netvrdím, že Norsko je totalitní /ovšem v diskusích ke zprávám na Internetu a na sociálních sítích se rozhodně najde dost těch, jež to o něm tvrdí/, jen má řadu podobných rysů, jež se jeví také v tom, že stát zastupovaný vládou sebe vidí jako takřka neomylný a toho největšího poctivce vůbec, zatímco převádí miliardy pod záminkou tzv. pomoci více méně úplatným a zneřáděným státům, organizacím i jedincům, jak tvrdí v podcastu Oleho Asbjørna Nesse s odkazem na Epsteinovy spisy Kjell Erik Eilertsen, politik Indrustri- og næringspartietu /Strany průmyslu a živností/ či novinářů několika článků na www.aftenposten.no, www.bt.no a dalších norských internetových zpravodajských portálech. Kdyby býval měl norský stát tak čistý štít, proč je tak často souzen mezinárodním tribunálem ve Štrasburku kvůli odebrání dětí, jak uvedl mj. www.nhri.no? Či proč odmítá vláda vydat Stortingets kontroll- og konstitusjonskomité /parlamentnímu výboru pro revizi a ústavu/ důkazy o pochybných kšeftech norské polostátní telekomunikační společnosti Telenor v Myanmaru, jak napsal www.nrk.no? A tak by se dalo pokračovat.

Jako nepřiměřené a jako zásadní nepochopení pro specifické místní poměry jsou vnímány sankce a její vymáhání za jízdu sněžním skútrem, běžnou to součástí života na severu, kde je leckde v kontrastu k vzdálenostem málo silnic. Podle návrhu norské vlády ovšem máte odpykat až dva roky vězení za to, že jste se třeba vlivem špatného počasí či nedopatřením spletl při čtení/výkladu mapy či navigačního systému a ocitl mimo trasu. Podle některých diskutérů mj. na www.ht.no, www.nordnorskdebatt.no a dalších zdrojů postoj vlády kriminalizuje celé severonorské obyvatelstvo a jeho způsob života. Jenže předpisy bývají formulovány lidmi, jež žijí daleko od lidí, jimž chtějí omezovat a nejraději zakázat tyto a další činnosti.

A měl by mít berňák právo zkopírovat si údaje z vašeho mobilního telefonu? Podle norského nejvyššího soudu ano, je-li účelem zajistit důkazy v rámci daňových kontrol. Tomu se ale staví na odpor řada právníků, podle jichž praxe zachází příliš daleko za zneužívání pravomocí, jak uvedly www.dn.no, www.advokatbladet.no a další zdroje.

Země, jež ráda slaví „svobodnou demokracii“, a to nejen o státním svátku, nýbrž v každodenní politické komunikaci, je některými kritiky kladena za vinu obtížně dokazatelné „odklízení“ nepohodlných na psychiatrii. Co je ale mnohem snáze dokazatelné je podle www.ssb.no skutečnost, že Norsko dlouhodobě vyniká mnohem vyšším počtem nedobrovolných psychiatrických hospitalizací na obyvatele než v sousedních zemích. Přes polovinu pacientů v norských psychiatrických ústavech je tam proti své vůli, napsal www.vg.no. Badatel Trond Hatling z výzkumního ústavu Sintef Unimed napsal v Journal of Mental Health, že je to nejvíce v Evropě. Otázka rozsáhlého používání donucovacích prostředků je problémem pro právní stát, ale dostává se jí podle Hatlinga jen malé pozornosti. Narazil na poručnický postoj rozhodujících, že k hospitalizacím dochází „pro dobro“ dotyčných.

Dnešní přísný a rozsáhlý stav poručnictví ovšem vládě nestačí. Podle www.sykepleien.no hodlá snížit práh pro používání donucovacích prostředků těm, jež sami od sebe nechápou, že hospitalizace bude pro jejich vlastní dobro. Prý vládě k tomu dali podnět jak zázemí odborníků, tak blízcí pacientů.

Avšak nehledě na výše uvedené jsou stále v zákopové válce tací, jež /zejména v diskusích ke zprávám na Internetu a na sociálních sítích/ zlehčují či popírají, co dělají poručníci svým poddaným a velebí současný stav a systém a přispěchají kritiky diagnostikovat všelijakými stavy a jinak je shazovat pokaždé, kdy se opováží ozvat...