„Okurková sezóna“ Norů a další stravovací bizáry

Norové to (ne)tuší a jedí, resp. pijí jako pominutí: Společným jmenovatelem několika bizárů poslední doby jsou pochutiny, ať už v pevné či tekuté podobě. A jsou to vizitky dost značné části obyvatelstva.

V létě způsobil rozruch kolem TikTok videa to, že leckde v Norsku nebyly k mání okurky. Ano, četli jste správně. Došly. Byly rozebrány prachobyčejné okurky jen proto, že tvůrce videa, Australan Logan Moffitt, se podělil o recept a vyzval spotřebitele k tomu, aby jedli okurky v celku. Běžně konzumují Norové v průměru pouze půl okurky týdně. Potravinářská influencerka Emilie Nerengová si prostřednictvím www.vg.no nechala slyšet, že trend ujal natolik proto, že okurky jsou tak jednoduché, svěží a zábavné na konzumaci.

Další norské trendy zahrnují kofeinové bonbonky, proti nimž podle www.dagbladet.no varují mj. zástupci norských škol, jež odpozorovali změnu chování žáků k horšímu. Tíhnutí k tomu, aby se mezi sebou poprali, větší emotivnost se snadnějším rozplakáním i další nezvyklé reakce.

Nelze nezmiňovat zavádění extra „bílkovinových“ výrobků na trh, tzn. výrobky, na nichž je jako fígl podporující prodej zdůrazněno, že obsah bílkovin je navýšen, což je podle několika odborníků na zdravou výživu, kuchařů apod. zbytečné, jak uvedl mj. zdroj www.dagbladet.no.

Nebo snad vánoční marcipán, štědrovečerní vepřový bok, vánoční limonáda a další vánoční zboží zákazníky vytrháváno z regálů obchodů již poslední týden v září, jak informoval www.vg.no a www.nettavisen.no.

Norská masmédia mívají zálusk na lidi, jež mají zvláštní posedlost pro určité poživatiny. A tak list Aftenposten velice rád napsal o Janicke Louise Blixové, jež se poté, co se ráno probudí, těší na to, že vstane a popije Pepsi Max, nový národní nápoj Norů. Blixová si ho dá ne méně než tři litry denně. Voda ji nechutná, nicméně ji pije tehdy, když cvičí. A k tomu jako tolik dalších Norů energetický nápoj, v jejím případě plechovku Red Bull denně. A možná vám sedí, že je zdravotnice v sanitce, a tudíž by mohla vědět něco o zdravé výživě. Celosvětově vede v prodeji Coca-Cola, zato v Norsku má pré Pepsi Max a jen loni ho bylo prodáváno 170 milionů litrů. Jinými slovy ho vypil každý Nor 30 litrů. Téměř každá třetí láhev nealko, jež se v Norsku prodává, je této značky. Nikdo na obyvatele ho nepije více než Norové. Návyky a návykovost vyhrály nad rozumem a škodlivost kyselosti pro zuby a, jak ho pojala Světová zdravotnická organizace, potenciální karcinogenita aspartamu.

Zároveň brojí masmédia proti těm, jež vedou „cenovou válku“ zdraví neprospěšného zboží, jako např. čokolády a další sladké a slané pochutiny, jež se v Norsku prodávají na váhu a zpravidla sypaných do papírových kornoutků. Joacim Lund, komentátor deníku Aftenposten, tak udělil pomyslnou cenu pokrytectví potravinářskému řetězci Coop. Jako ostatní řetězce sice pózuje jako zavilý bojovník za veřejné zdraví, jenže na rozdíl od ostatních se smluvně zavázal ministerstvu zdravotnictví k tomu, že bude usilovat mj. o omezování konzumace cukru. Přesto bezostyšně láká akcí, avšak jen v pátek. Ovšem i tak si zákazníci toho nakřečkují tolik, aby mohli mlsat ty drobné pochutiny dennodenně a takové poměry přece v Norsku nemůžeme mít.

Jídelníček Norů zahrnuje podle www.dagbladet.no a www.nhi.no podobně tolik ultra zpracovaných potravin jako jídelníček Američanů. Jde o průmyslově vyráběné potraviny, jež obsahují málo nebo žádné celozrnné přísady, zato bývají plné přísad, jako jsou zvýrazňovače chuti, barviva, emulgátory, umělá sladidla a konzervační látky. Tyto potraviny jsou často energeticky syté, velmi chutné a mají vysoký obsah soli, cukru a tuku, avšak nízký obsah vlákniny a živin. Podle www.dagbladet.no se sice na cestě do prodejen nový trend zvaný clean label, což obnáší škrtání složenin výrobci čili jejich sražení na minimum. To ale nemusí nutně znamenat pro kupující úspory: Kratší seznam složenin a čistější, přirozenější výrobky se dokonce mohou spotřebiteli prodražit.

Ovšem pravé nebezpečí, poškozující kvalitu semene, plodnost, hormony, vnitřní orgány i geny vedoucí k stále více případům alergií, astmatu, zánětu dýchacích cest, cukrovky, vysokého cholesterolu a snižující obranyschopnost těla a tudíž kleštící cestu pro závažné choroby a zdravotní potíže prý tkví v něčem jiném.

Norové jsou nejtoxičtější na světě. Alespoň takhle zní s odkazem na list Bergens Tidende a aktuální stav výzkumu nápis veřejnoprávní televize www.nrk.no. Uvádí, že Norové mají dnes ve svých tělech okolo 40krát více environmentálních toxinů než před 60 lety. A zatímco se tehdy dalo v tělech Norů najít šest až sedm takových kontaminantů se ten počet dnes pohybuje mezi 200 a 300. Kdysi byli vystavováni takovým jedům prací v průmyslu či na určitých dalších pracovních místech, zato dnes jsou výrobky s chemikáliemi důležitá součást našeho každodenního života. Dostávají se do nás z nábytku, hraček, svrchních oděvů i potravy a vysoká spotřeba a nutkání být první s pořizováním si posledních vymožeností mohou být dvě z příčin proč jsou Norové tak toxičtí. Navíc vlivem vzdušných i mořských proudů se ony toxiny donášejí mj. z asijských průmyslových zařízení do norských ekosystémů. Některé se akumulují a velice pomalu rozkládají v potravním řetězci, a to zejména v arktickém prostředí, jehož je Norsko součástí. Např. tresky z Barentsova moře mívají nezvykle vysoké hladiny polychlorovaných bifenylů. V rybách, ptácích a jejich vajíčkách, stejně jako v mateřském mléku norských matek, byly zaznamenány znepokojivě vysoké koncentrace chlorovaných parafínů.

Tato zjištění jsou podporována staršími i novějšími studiemi, mj. zprostředkovanými www.dagensmedisin.no či www.tv2.no, kde se píše o množstvích jedů v krvi Norů, jež dávají důvody k obavám. Podle výzkumného programu Evropská iniciativa pro biologické monitorování člověka patří hladiny PFAS látek u norských náctiletých, a to především mužů k nejvyšším v Evropě. A jak informuje mj. www.framsenteret.no, průmysl má vždy náskok před výzkumem ve vývoji nebezpečných látek.

Pravda, mnozí Norové mají na svém jídelníčku jedy, jak ostatně nás osvětil takový zpravodaj, jako je www.dagbladet.no. Nejen podle něj si každičký den cpeme koktejlem pesticidů, těžkých kovů a environmentálních toxinů. Přesto si Mattilsynet čili norská potravinářská inspekce na v Norsku prodávaných potravinách nevšimne ničeho špatného a tvrdí, že jsou bezpečné. Opačného názoru je takový Jon Øyvind Odland, lékař a profesor sociálního lékařství a veřejného zdraví Univerzity v Tromsø. Naveze se do úřadu a nabádá k tomu, aby místo, aby povoloval ještě více toxinů v naší potravě začal brát koktejlový efekt vážně.

Na jaře v r. 2016 odmítli Rusové dovážet norské lososy s tím, že byly napěchované škodlivými látkami. V následku toho snížil Folkehelseinstituttet či Ústav veřejného zdraví své doporučení týdenního příjmu ze tří na dvě porce. Důvod, proč jsou lososi jedovatější, je podle www.dagbladet.no skutečnost, že řetězec potravy je v mořích delší než na souši, a tak jsou environmentální toxiny v potravinách z moří koncentrovanější.

Motají se nám do toho, co se dává na talíř. Asi si říkáte, co je jim do toho. Stravovací návyky jsou přece věc každého. Přesto Norsko finančně vyživuje speciální agentury, jež mají za úkol kromě zásobování recepty vštěpovat v Norech prospěšnost jednotlivých potravin pod záminkou poskytování poradenství. Nejen podle mého sází na stádnost a vlastní pocit nadřazenosti, zatímco jsme málem udušeni péčí a pílí státu.

Joacim Lund, zmíněný komentátor listu Aftenposten, se ptá, zda budou Norové pro dosažení klimatických cílů třeba nuceně krmeni zeleninou. Podobnou reakci by mohl vyvolat návrh Helsedirektoratetu či Ředitelství veřejného zdraví zakázat třílitrové kartony vína proto, že větší balení prý navyšují spotřebu, jak uvádí mj. www.nrk.no, a www.dagbladet.no. Jisté ovšem je, že bude 25.10.2025 zaveden rozsáhlý zákaz marketinku jistých pochutin, a to nejen nezdravých, cíleného na nezletilé. Dočteme se o tom na www.helsedirektoratet.no, www.lovdata.no a jinde.

Ale hlavně evidentně je nabíledni zapírání skutečnosti jako třeba u margaríny, jež je široce doporučován místo másla, což je podle profesora Andrease Mæchela Fritzena z Ústavu pro biomedicínu Kodaňské univerzity prostřednictvím www.nationen.no, www.nettavisen.no a dalších zdrojů velká zdravotní lež a selhaný experiment.

Prý se řadí se po bok dalších nehezkých pokusů o zavádějící rady a doporučení, manipulaci a polarizaci: Normalizuje se leccos nenormálního. Zároveň je do nás vštěpován obrázek semknutého, vůči doporučením úřadů i výrobců poslušného lidu bez výhrad, špatných postojů, předsudků, nenávisti a nesoudnosti, zatímco je omílaným způsobem tepáno do Trumpa, Orbána a dalších, že zpolitizují vše. Přitom se norský stát i soukromé společnosti kolikrát chovají jako uzurpátoři moci, posedlí poručnictvím. Snad to jediné, co schází je, aby hrála v pozadí emotivní hudba a jemný, takřka šeptavý hlas, jenž působí empaticky, přitom káže a poučuje.