O velké chuti a chatrných zubech

Jaké jsou argumenty pro a proti pravděpodobnosti, že Norsko zvládne ozbrojený konflikt či jinou pohromu?

Další opatření a oproti loňsku více než dvojnásobnou finanční pomoc Norska pro Ukrajinu. Hlásily je deníky Adresseavisen, Bergens Tidende a další zdroje. Nepřilévají tím ale vláda i opozice do ohně? Nejsou snad, jak spílají zlí jazykové, napojeny na zbrojně-průmyslový komplex? A kdy vyšle Norsko na frontu své první muže a ženy? Podle komentátora www.nettavisen.no Jørna Sunda-Henriksena mívalo Norsko zahraničněpolitickou tradici být někde „uprostřed,“ ovšem nyní má možnost vést severskou koalici s vůlí ukázat, „jak by měl vypadat svět.“

Ti nám tedy nakládají. Podle ministra obrany Toreho Onshuuse Sandvika je prý nejlevnější zárukou bezpečnosti scénař, podle nějž se Ukrajina stane členem NATO, napsal list Adresseavisen. Dokud se tak nestane, sází Norsko masivně na různá spojenectví. Pro Putina je prý špatnou zprávu nová severská úmluva o obraně, jež údajně usnadní přesuny ozbrojených sil mezi zeměmi v době míru, krize a konfliktu, uvedl deník Aftenposten. A jak se zmínil www.nrk.no přidává Norsko krok, aby se stalo součástí Evropského programu obranného průmyslu, což prý může pro norské zbrojní firmy znamenat zlaté kontrakty.

Ještě před vítězstvím Donalda Trumpa varoval Erik Stephansen, redaktor www.nettavisen.no, před tím, že kombinace jeho zvolení prezidentem a traumatického vztahu Norska a EU může Norsko hodně stát. V horším případě se Norsko může stát svým největším nepřítelem sobě samotným. Mezitím ale byl počet základen a vojenských území zpřístupněných americké armádě podle www.nrk.no navýšen ze čtyř na dvanáct. Podle informací z www.forsvaretsforum.no NATO zvažuje zřízení předsunuté operační základny pro drony typu Global Hawk v Norsku. Dále bylo Norsku podle www.tv2.no svěřeno zodpovědnost za třetí vzdušné velitelské středisko NATO. V neposlední řadě Norsko prohlubuje svou vojenskou spolupráci s Velkou Británii pro ochranu kritické infrastruktury a působení proti údajně se eskalujícím ruským hrozbám na severní polokouli.

Někteří je označují za paranoidní, zatímco oni sami tvrdí, že jsou lépe připraveni než ostatní. Podle časopisu HK-nytt méně než polovina obyvatel Norska má doma zásoby potřebné k přečkání týdenní války nebo jiného krizového stavu zahrnujícího výpadky elektrické energie, vody a mobilního signálu, jak nám doporučuje Direktoratet for samfunnssikkerhet og beredskap (Úřad pro bezpečnost společnosti a pohotovost). Někdo se ovšem dovede takhle o sebe i své blízké postarat i půl roku a více. V pohotovosti mívají kromě vody, vařiče, dek, spacích pytlů, náhradního zdroje topení, sirek, svíček, čelovek, baterek, rádia na náhradní zdroj napájení, léků a lékárničky, tabletek jódu, hygienických potřeb, hotovosti atd. suché a konzervované fazole, hrášek, výrobky z ryb jako tzv. kuličky, makrely v rajské omáčce, tzv. knäckebroty, zavařeniny a ovesné vločky - a to jsme probrali jen část jimi „nakřečkovaných“ potravin. Stěžejní věcí je dlouhá trvanlivost. Bez přístupu kyslíku může být mouka v hliníkových vakuových sáčcích skladována téměř věčnost.

Avšak to, čeho se někteří tito „připravovači“ bojí nejvíc nejsou války, živelné pohromy ani další nenadálé situace, nýbrž špatně připravení spoluobčané, jež se ocitnou v takové situace. Nechce se jim čelit etickým dilematům, kdy si budou muset vybrat mezi tím, postarat se o své blízké a jejich bezpečnost anebo se ujmout náhodných zoufalých lidí, jež si nebrali rady úřadu vážně a neví si rady jinak, než shánět pomoc nazdařbůh. Zdroj je zmíněný časopis HK-nytt.

Více lidí by si prý mělo osvojit základní znalosti přežití, jako např. rozdělávat oheň nebo dalších „skautských“ dovedností. Čím lépe se někdo má, tím méně prý bývá bdělý a ostražitý co se týká různých nebezpečí. Podle www.tv2.no sedm z deseti Norů netuší, jaké mají povinnosti ani úkoly v případě vypuknutí války či krize. Jak docílit toho, aby se stalo obyvatelstvo odolnějším a vytrvalejším?

Tři z deseti Norů se podle průzkumu zprostředkovaného www.nrk.no, www.abcnyheter.no a dalšími zdroji domnívá, že třetí světová válka hrozí ještě za jejich života. Zároveň odpověděli více než čtyři z deseti, mezi nimi převažují lidé starší 50 let, že riziko je malé. 55 % oslovených má za to, že v Evropě vypukne nový konflikt. Pro zbrojení a větší investice do vlastní obrany se podle téhož šetření vyjádřilo sedm z deseti. Ona vůle je prý nezávislá od politických preferencí dotázaných.

Znovuzavedení povinné vojenské služby by podle deníku Verdens Gang uvítalo šest z deseti Norů. A podle www.nrk.no, www.altaposten.no a dalších zdrojů se budou žáci ve Finnmarce, nejsevernějším norském kraji hraničícím s Ruskem, učit o pohotovosti a bezpečnosti, aby byli připravení tehdy, zaútočí-li Rusko. Úřady očekávají, že budou schopny odhalit operace zaměřené na ovlivnění veřejného mínění a že žáci budou připraveni převzít pomocné funkce v případě takové události. Zato na evakuaci téže oblasti v případě invaze paradoxně plány nejsou.

Jak norské, tak švédské úřady rozeslaly letáky s pokyny jak si počít v případě nenadále nastalého stavu, ovšem poselství je velice odlišné. Zatímco Norové spatří na titulní stránce müsli a sušený hrách, Švédové tam dali vojáky, stíhačky a válečné lodě. Slovo válka si přečtou celkem 29krát, zato Norové jen pětkrát, z toho třikrát jako složeninu „krigshandlinger /“válečné činy“/. A důležitější: O očekávání o tom, že lid v případě ozbrojeného útoku vytáhne na obranu samostatnosti, svobody a demokracie není v norském letáku zmínka, zato ve švédském ano. Přikládám dva citáty ze švédského letáku: Pokud bude Švédsko napadeno, nikdy se nevzdáme. Všechny narážky na to, že odpor ustane, budou liché. A dále: Svou svobodu nemůžeme považovat za samozřejmost. A i když to znamená oběti, musíme mít vůli a odvahu bránit naši transparentní společnost. Podle Oleho Andrease Engena, profesora v oblasti bezpečnosti společnosti a deníku Aftenposten jsou za rozdíly historické, politické a kulturní příčiny. Švédsko prý má rozvinutější koncept totální obrany, který zahrnuje vojenské i civilní složky.

Podle dalšího článku téhož deníku scházejí fregaty, ponorky a námořní drony, speciální jednotky schopné udeřit někde proti strategickým silám hluboko vevnitř území agresora. Dále Domobrana zv. Heimevernet, vybavená pokročilým pancéřováním, drony, protiletadlovými a námořními střelami, schopná sestřelit vrtulníky a potopit povrchová plavidla, je domobrana, jež bude pro případného protivníka představovat vážný problém.

Prý musíme vyvinout použitelnou schopnost pro asymetrické válčení. Měli bychom v ozbrojených silách vytvořit útvary, které se necvičí na nic jiného než na neregulérní válčení, jako jsme měli za studené války síť „pobyt vzadu“ podřízenou Národní zpravodajské službě.

Kromě toho je údajně zapotřebí posílit odolnost společnosti v oblastech, jako je zdravotní péče, soběstačnost ve výrobě potravin, zásobování vodou a energií a komunikační systémy, hlásil zmíněný deník Aftenposten.

Jedním z největších kritiků polovičatých snah norských vlád je generálporučík v důchodu Robert Mood. Prostřednictvím deníku Dagsavisen, webu www.nrk.no a dalších zdrojů se ostře vyhradil proti britsko-norské námořní koalici, jež má vybudovat ukrajinskou námořní obranu. Norská vláda tím prý vyprázdnila zásoby a podle Moodova soudu je Norsko nejhorší ve své třídě, pokud jde o udržování pořádku ve svém vlastním domě (článek 3 NATO) jako základ pro podporu napadených zemí (článek 5 NATO).

Sice je takřka devět z deseti Norů ochotno bojovat za svou zemi, což je mezi západními zeměmi podle www.forskning.no největší podíl, což badatelé vysvětlují norským odbojem za 2. světové války. Ovšem kolik Norů je ochotno vlastním přičiněním omezovat hrozby zevnitř způsobené migrací? Proslýchá se, že desetiletí do výběhu slepic pouštíme lišky, což po projevu amerického viceprezidenta J. D. Vanceho na bezpečnostní konferenci v Mnichově rezonuje i mezi Nory, a to zejména na sociálních sítích.