Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

O relativní svobodě projevu, kterou Norové požívají

Víte, že nežijete ve zcela svobodné zemi, dokud budou úřady a masmédia zaměstnávat lidi na to, aby ověřovali, zda je pravdivé to, co říkáte, píšete a zveřejňujete. Kdo ale bude ověřovat tyto ověřovatele faktů?

Verbálně „odzbrojit“ za autority a samozvané strážce pravd vydávající se politiky a jejich poradce, byrokraty, masmédia a další, mimo jiné celebrity z oblasti kultury, to se zdá být největší hrozbou pro dnešní rádoby „svobodnou“, „inkluzivní“ a „tolerantní“ symbiózu podavačů informací i informací s výhradami. Kolikrát se nestydatě tvrdí, že je něco oproti těm jejim „informacím“ desinformace, konspirační teorie, manipulace či rovnou lež a to bez slůvka vysvětlení, natož uvedení důkazů a jen s odkazem na anonymní „nezávislé ověřovatele faktů“, aniž se můžete hájit a domáhat spravedlnosti.

Snem mnohých kritiků současného stavu je, že nadejde den, kdy se posvítí na nedemokratičnost a neloajálnost režimu, jež se rovnou a neskrytě vychloubá, že chtějí mít kontrolu nad tím, co se lidé dozvídají. 15.12.2018 zveřejnil deník Dagsavisen velký rozhovor s Gro Harlem Brundtlandovou, bývalou předsedkyní norské vlády a jednou z nejvýznamnějších politiků novodobého Norska. V rozhovoru vyjadřuje obavy doslova o to, že „my“ právě ztrácíme kontrolu nad tím, co je lidem podáváno za zprávy. Nejvíce ji prý znepokojuje vliv jiných než „oficiálních“ ovlivňovatelů ve společnosti s vyloučením veřejnosti. Lidé si to můžou vykládat jako obavy o svorné opakující podávání skutečnosti, vč. předem určené jednotné rétoriky, narativů a názorů. Vše musí odrážet jakéhosi společného my bez tolerance pro ty, co sejdou z cesty a vykazují vyzývavé postoje. Takové výroky snesou srovnání s režimy, s nimiž se neradi srovnáváme či chceme mít cokoli společného.

Proto probíhají útoky na šíření politicky nekorektních faktů i názorů a šikana jejich šiřitelů. Názoroví protivníci, jež nechovají k svobodě projevu velkou lásku, si třeba i organizovaně stěžují správcům na jakkoli ryzí osvětu lidu, jež někdo „postuje“ na sociálních sítích. Zasahují ověřovatelé z masa a kostí i umělá inteligence, jež lidi chytí za specificky používána slova. Ani po vymazání postů ve snaze, abyste měli pokoj omezení na vašich účtech, ale nepolevují, a to na dobu neurčitou a dlouhou. Poté, co se někdo stal „kontroverzním“ tak se k postům dostane čím dále méně lidí. Aby byly posty vnímány je třeba psát „zakódovaně“ podobně tomu, jak se snažívají svá poselství sdělovat disidenti.

„Ověřování faktů“ se stalo politickým nástrojem a není to dávno, co norští politici navrhli zřízení nového úřadu „pro boj s dezinformacemi“, tzv. střediska pro kritiku zdrojů, populárně přezdívaného „ministerstvem pravdy“. Podle plánů zveřejněných v časopise Journalisten by mělo středisko úzce spolupracovat s akademickými kruhy, pracovníky soukromého sektoru, školství, policie i armády. A kdo vlastní to ověřování, ten vlastní klíč. Pakliže má svou agendu tak je výsledek horší, než kdyby se zveřejňované obsahy neověřovaly, poněvadž zůstanou pravdy skryté a polopravdy a lži jsou zcela očištěny tak, aby mohly obstát.

Jednou z těch, jež vybočují z narativu o klimatické krizi, za niž mohou jedině lidé a jejich životospráva je badatelka Eva Marie Brekkestøová. V knihách, jejichž byla autorkou i třeba ve videích na YouTube vykládá o tom, jak bylo cca. 3000 let po skončení doby ledové dosaženo tzv. klimatického optima, načež se přešlo do chladnějšího období o trvání pár tisíce let a pak se to v době bronzové otočilo a na severní polokouli bylo tehdy dokonce cca. o tři čtyři stupně tepleji než dnes. Nebyly ledovce a pláně bez lesů byly kryty hustými lesy. Brekkestøová ovšem není z těch, jež bývají zváni na rozhovory a diskuse v masmédiích, jelikož se jejich narativu o stálosti klimatu nehodí.

S představou o norské až panenské nevině v zásadní otázce bezkorupčnosti zatočí aktuální kniha Maktens narrespill /Šaškárna moci/ Jana Kerra Eckba. Nakladatelství Manuskript uvádí: Až tehdy, když budou obyvatelstvu tyto informace dostupné, bude s to, aby činilo vlastní, osvěcené volby. Tato kniha představuje informace a vědomosti uznávaných odborníků, jež popisují jinou skutečnost než tu, s níž se povětšinou seznamujeme prostřednictvím mocných osob úřadů, vědy, masmédií a finanční elity.

Poslouchat a číst norské politiky i masmédia je jako být vychováván k sebemrskačství, že Norové a Norsko nedělají pro lepší svět dost a za to, jak si žijeme máme cítit hanbu, přitom máme čistší štíty než ostatní a k tomu se náš systém a jejich představitelé a instituce těší vyšší důvěře než systém dalších zemí. Přitom lid a jejich vládci nemají tytéž hodnoty. Třeba v rozporu s omílanou demokratičností podepisují pro voliče netransparentní mezinárodní dohody o energetice, migraci, finanční podpoře cizích zemí a organizací, jejichž zhoubný vliv na peněženky i bezpečnost voličů a v krajním důsledku nezachování suverenity, svébytnosti a hrdosti z toho, co bylo naše, se projeví zejména až s odstupem času, kdy je pozdě „býka honiti“.

Cestu ke směrodatným masmédiím si nenašla ani petiční kampaň některých norských lékařů na www.underskrift.no za nezávislý přezkum koronavirového režimu a vypořádání vlády a úřadů se situací pro porušení principu o rozdělení moci a Ústavy, a to především rozhodnutím o zavedení lockdownu i doporučení o rouškách a rukavicích bez vědeckého podložení. Dotyční lékaři žádali i potažení zodpovědných politiků a dalších veřejných činitelů k spravedlnosti. Za kritiku zhoršené imunity a vedlejších účincích po očkováních bývají téměř výhradně citováni tzv. alternativními masmédii jako např. www.steigan.no a www.hemali.no.

Přečtete-li si denní tisk a pustíte-li si zprávy v televizi či rádiu můžete prožít kulturní šok ze stylu norských masmédií. Připadá vám, že se veze v duchu citového zneužívání/vydírání až hysterického zastrašování čtenářů a diváků, polarizujícím krytím ve stylu boje dobra proti zlu, i častými bombastickými předpověďmi co vše se může stát, ať se jedná o klima či další témata, přitom zdůrazňují, jak jsme a musíme být politicky korektní. Přitom mazlení se s politiky po norsku je trochu jako věřit, že nějaký striptér vás skutečně miluje. Zato byli jiní politici i organizace, co již před čtyřiceti lety varovali před dejme tomu přistěhovalectvím, a jejich nejhorší předpovědi se naplnily až až, jenže tenkrát se jich údajně slušní lidé ani masmédia nechtěla dotknout ani krumpáčem, zesměšňovala je, mlžila a šířila o nich dehonestující dezinformace a manipulovala veřejným míněním o nich. Přitom zneužívají krátké historické paměti národa a chtějí nás přimět k přesvědčení, že spousta věcí jsou dramaticky bezprecedenčními jevy.

Občas se v Norsku říká, že Norové jsou /na rozdíl od lidí, jež spatřili a zažili nesvobodu, podrobení a extrémní škody nikoli válkou, nýbrž mírem, a proto se ve své naivitě snáze nechávají „opít rohlíkem.“ Poslušnost dělá lidi slepými, mnozí se dosud zásadně nijak neohnali, a jen čas ukáže tolik Norů je příliš sytých a líných, aby něco změnili. Pár „frajerů“ se vždy najde, jenže samospasitelné to není. Podle některých komentujících je demokracie v Norsku mrtvá již proto, že tolik politiků odmítá vidět a slyšet nepohodlnou pravdu o mnoha tématech.

Ale nekousejte do ruky, jež vás krmí. Norská masmédia, vč. novin, jsou z velké části přímo i nepřímo financována z prostředků daňových poplatníků formou dotací státu, ovšem aktivistický styl podávání informací s výhradami neodráží „lidové“ financování nejširšími vrstvami obyvatel a kompromituje demokracii. Aby toho nebylo málo, tak právě řadoví občané jsou nuceně „obíráni“, aby hradili platy skupiny ověřovatelů faktů, jež stojí za norským webem Faktisk.no. Ten je ovládán třemi největšími norskými masmediálními koncerny Schibstedem, Amediou a Polarisem, jejich celkový náklad činí okolo 80 % všech prodávaných novin v Norsku. I tak se platforma Faktisk.no tolikrát prokazatelně zmýlila a ztrapnila se, např. při ověřování prognóz o nejvyšších cenách energie v dějinách Norska, což se ukázalo jako absolutní fantasmagorie, takže kdo může tyto cenzory ještě brát vážně?

Šiřte chybějící informace a úhly pohledu, ovšem zároveň vítejte v kakistokracii...

Autor: Yngvar Brenna | středa 23.10.2024 10:10 | karma článku: 10,86 | přečteno: 162x

Další články autora

Yngvar Brenna

Den pohřbu krále Haralda V. a další souvislosti

Největší bezpečnostní operace v dějinách Norska: 3 000 norských policistů, k tomu posily z Dánska a Švédska a také 3500 příslušníků vojsk /veřejnosti viditelné i neviditelné/ Oslo pevně svíralo.

9.9.2026 v 23:48 | Karma: 4,74 | Přečteno: 78x | Společnost

Yngvar Brenna

„Neřešte politicky citlivá témata“

Přece prožíváme národní smutek. Proto neřešte to, co znepokojuje všechny. A sice ceny pohonných hmot, jež minulý týden vyletěly nahoru. Probírat je nyní by bylo vzhledem k důstojnosti Jeho veličenstva neslušné.

7.9.2026 v 9:53 | Karma: 8,85 | Přečteno: 148x | Politika

Yngvar Brenna

Použitelní i zneužitelní králové

Král Harald V. dožil svůj život v den, kdy měl se svou chotí oslavit 58. výročí svatby. Král, jenž /jak napsala do kondolenční knihy starostka Osla Anne Lindboeová/ nepotřeboval korunu na to, aby byl králem.

1.9.2026 v 12:45 | Karma: 8,43 | Přečteno: 139x | Společnost

Yngvar Brenna

Král je mrtev. Ať žije král

Vše má svůj čas. Opustil nás Harald V. Za srdce chytal mnohé Nory. Jeho i jeho ženu znali i Češi. Mezi 18. a 20. březnem 1997 navštívil se svou chotí Sonjou Prahu, což bylo jedním z několika česko-norských prolnutí.

28.8.2026 v 10:25 | Karma: 11,60 | Přečteno: 139x | Společnost

Yngvar Brenna

Norští žáci vs obrazovky ve škole a doma a jejich dopady

Po prázdninách se vrátili do škol žáci. Jenže z experimentů digitalizace mrazí: ministryně školství Kari Nessa Nordtunová proto slibuje podle svých výroků na sociálních sítích návrat knih, tužek a sešitů. Bude to vůbec k něčemu?

26.8.2026 v 0:55 | Karma: 11,49 | Přečteno: 211x | Politika

Nejčtenější

Přes sto let staré turbíny stále pracují. Česko ukrývá unikátní průmyslové dědictví

Weisshuhnův kanál a elektrárna
10. září 2026  17:15

Voda, turbína a poctivé řemeslo. Zdánlivě jednoduchý princip dokáže fungovat neuvěřitelně dlouho....

Nový James Bond už je údajně vybraný. V tomto článku si přečtete jeho jméno

Pro někoho je jediný Bond – Sean Connery.
9. září 2026  15:53

Jack Lowden, Callum Turner, Jacob Elordi, Paul Mescal, Harris Dickinson a Jack Barton. Jedno z...

Stoleté stroje z Koh-i-nooru zůstanou ve Vršovicích. Továrna dostane nový život

Před továrnou Koh-i-noor ve Vršovicích
12. září 2026  14:02

Vršovická továrna Koh-i-noor se po letech uzavřeného provozu promění v novou část města. Historické...

Proč má pražské metro stěrač? V tunelech neprší, přesto ho vlaky potřebují

Stanice metra Skalka leží na trase A.
14. září 2026  8:20

V podzemí neprší, přesto mají vozy pražského metra na čelním skle stěrač. Není tam pro parádu....

Na Malvazinkách přibývají sošky Krista a Panny Marie. Kde se všechny berou?

Romské hroby na Malvazinkách
13. září 2026

Když se podíváte na romské hroby na Malvazinkách, jen těžko je přehlédnete. Barevné náhrobky...

Požár v areálu nákladového nádraží. Pražští hasiči vyhlásili druhý stupeň poplachu

Hasiči zasahují u požáru menšího zděného objektu v areálu nákladového nádraží v...
16. září 2026  19:22,  aktualizováno  20:56

Pražští hasiči vyjížděli dnes večer k požáru objektu v areálu nákladového nádraží v ulici Zvěřinova...

Zastupitelé Nymburka debatovali o zásahu NCOZ, starosta další informace neuvedl

ilustrační snímek
16. září 2026  18:58,  aktualizováno  18:58

Starosta Nymburka Tomáš Mach (Nymburk s klidem), kterého v úterý zadržela policie, dnes...

Tragická nehoda na Nymbursku. Řidička narazila do stromu, na místě zemřela

Řidička osobního auta narazila u Krchleb na Nymbursku do stromu. (16. září 2026)
16. září 2026  20:02,  aktualizováno  20:02

Záchranné složky zasahovaly ve středu po 17. hodině odpoledne u obce Krchleby na Nymbursku u...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 155
  • Celková karma 9,30
  • Průměrná čtenost 318x
Norsko. Země kontrastů, konfliktů a rozporů, paradoxů, podivností, pikantností, extrémů a více, či méně neuvěřitelných prvenství - a to jak v dobrém, tak ve zlém. Jsem Nor žijící střídavě v České republice a Norsku. V ČR bydlím od roku 1993, studoval jsem zde dějiny umění, od té doby se živím překladatelstvím, tlumočením, prováděním Norů v ČR a Čechů Norskem. Co hýbe Norskem? Přináším komentáře ohledně dění v Norsku pro Českou televizi i Český rozhlas. Na svém blogu se budu zaměřovat hlavně na zpravodajství, politiku, kulturu, mentalitu, dějiny, přírodu, cestopisy a turistické zajímavosti. Převážně vážně, avšak někdy rovněž ironicky a satiricky, či se špetkou norského humoru. Zde na Idnes.cz tak navazuji na svůj dlouholetý blog na Aktuálně.cz. 

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.
×

Rušivé reklamy na mobilu končí

Vyzkoušet