O rekordním vývozu ryb a drahých tuzemských rybách

Norští rybáři hovoří o historicky jedinečných výkupních cenách. Zároveň je paradoxní, že zatímco jsou ryby a živočichové z norských vod stále oblíbenější v zahraničí jich v Norsku jíme stále méně.

Treska se v letech 2025/2026 ujala předního místa jakožto nejcennější mořský plod a cena mražené tresky překonávala jak lososa, tak občas i příjmy z ropy za kilogram. Tento historický posun je způsoben drastickým snížením kvót, omezeným přístupem k volně žijícím rybám a jejím rostoucím statusem luxusního zboží, máme-li věřit zdroji www.intrafish.no.

Byť je Norsko národem rybářů a patří mu po Číně druhá příčka na pomyslném žebříčku největších vývozců ryb podle hodnoty úlovků, vedou vysoké provozní náklady a vysoká světová poptávka k prolámání již tak dost vysokých cen u prodejců. Uvedly to zdroje jako www.seafood.no a www.nrk.no.

Mezi Nory bývají tuzemské ceny čerstvých ryb povětšinou vnímány jako vysoké a tudíž nepřijatelné. Zvláště se to týče zpracovaných ryb jako např. filetů. Za ty tresčí od divokých ryb se podle nabídky řetězce Meny platí okolo 430 NOK za kilo. V dalších krámech stojí málokdy pod 300 NOK. Zato kilo zmražené tresky v bloku stojí obvykle mezi 125 a 140 NOK. Norové si k rybímu masu rádi uvaří a podají i játra a jikry. Při aktuálních cenách se může součet za tři osoby vč. příloh jako brambor, mrkve, másla/vajíček/slaniny, jimiž se ryba polije/posype, vyšplhat dokonce na tisíc NOK. Polévky u Norů obecně nemívají tu váhu a důslednost, jde-li o konzumaci, ovšem oslavují hlavně tu starší generaci, jíž nesmí scházet rybí polévka v různých obdobách.

Levněji si pořídíte tresku tmavou /vyfiletovanou od 120-150 NOK za kg/, popř. jednoskvrnnou /od 180 NOK za kg/, makrelu /od nějakých 200 NOK za kg/, sleď /ve filetech za 160 NOK a výše za kg/, lososa /od 250 do 350 NOK za kg/ či např. platýze velkého /175-300 NOK za kg/ anebo halibuta /360 až přes 500 NOK za kg/. Uzené, sušené, opepřované či jinak zpracované ryby bývají dražší. Ceny za čerstvé krevety bývají od 150 do 300 za kg. Opět lze významně ušetřit nákupem mraženého zboží. Krabi se prodávají od necelých 300 NOK za kg klepet kraba německého až do 2249 NOK za kg kraba kamčatského.

Navzdory tomu, že jsou Norové mnohdy obklopení mořem, jezery a řekami, tak nejí tolik ryb a mořských plodů, jak se může zdát. Maso je přece jen lacinější, navíc je řada těch /byť Norů/, jež netuší, jak je připravovat a má za to, že je to náročnější než u jiných surovin. Podle listu Aftenposten kupují Norové stále více nezdravých, mnohdy ultra zpracovaných hotovek a smíšených potravinářských výrobků. A tak v průběhu posledních deseti let spadla průměrná spotřeba o více než tři kila. Uvedlo to www.seafood.no. Navzdory poklesu je Norsko stále mezi těmi zeměmi na světě, kde se spořádá nejvíce surovin z moře. A kdyby bývaly lacinější, jedlo by je dle průzkumů zveřejněného na www.fiskarlaget.no častěji sedm z deseti dotázaných. Ovšem dlužno podotknout, že si řada Norů, dokud mají k tomu podmínky, sami loví ryby a mořské plody.

Pro cizince je zajímavá také skutečnost, že bývají specializované obchody s rybami a mořskými plody spíše výjimkou i ve větších městech, zato některé větší supermarkety mívají pult, kde se kromě ryb a mořských plodů prodávají i masa a masné výrobky. Navíc některé venkovské obce pravidelně objíždějí pojízdné prodejny ryb.

Na rozdíl od zemědělských výrobků nejsou ceny ryb a mořských plodů regulovány státem. Rybáři a vykupitelé ryb se podle www.fiskeribladet.no nechali slyšet, že konkurence je nemilosrdná a ceny dosáhly dalších rekordů. Ty kolísají podle ročního období i aktuální populace ryb. S klesajícím výskytem ryb šly dolů i kvóty rybářů, ovšem to zpravidla zároveň znamená navýšení cen, jak je to poslední dobou znát mj. u tresek a makrel. Přesto nemohou zvýšené ceny vykompenzovat za snížené kvóty, a tak padají celkové příjmy rybářů, což dělá budoucnost nejistou nejen jim, nýbrž i těm, jež přijímají dary moře ke zpracování, vykupujícím i dalším článkům. Kvóta na tresky byly za letošní rok stanoveny ve výši pouhých 285 000 tun, což je nejnižší od r. 1991. V některých lokalitách, jako např. v Oslofjordu, byl kvůli překotně klesající populaci lov tresek dokonce zakázán, hlásil www.nrk.no.

Ministryně rybolovu Marianne Sivertsenová Næssová se podle téhož zdroje chlubí, že Norsko má přes své badatele specializované na výzkum moří jednu z nejudržitelnějších správ mořských zdrojů na světě. Přesto uznává, že je příroda obtížné ovladatelná a obrátit se k lepšímu to má až příští či přespříští rok.

Ale vraťme se do loňského roku, abychom se dostali k vrcholnému roku pro vývoz ryb a mořských plodů. Tenkrát se vývoz z Norska podle www.nrk.no vyhoupl až na hodnotu 181,5 miliard NOK, což oproti roku 2024 představilo navýšení o čtyři procenta. Hybná síla nárůstu byla sílící poptávka po lososech v kombinaci se slabou norskou korunou.

Podle www.kystmagasinet.no se každý den ve světě spořádá čtyřicet miliony porcí lososa a v 21 milionech případů se jedná o lososa z Norska. Podle www.ilaks.no vyvezlo Norsko loni 1 414 909 tun lososů v hodnotě 124,7 miliard NOK. Losos je nejvíce vyvážený druh ryb, ovšem přibývá na významu i pstruh. Ryby ze sádek chovů tvoří přes polovinu hodnoty norského vývozu darů moře. Chov je ovšem často kritizován, a dokonce částečně bojkotován kvůli své intenzitě, nápravnému užívání antibiotik a dalších chemikálií, dále kvůli útěkům chovaných ryb, což se geneticky projevuje záporně u divokých ryb atd. Lososům a dalším rybám z chovu je vůbec velké téma, jemuž budu někdy věnovat samostatný článek.

Loni putovalo do USA devět procent veškerého norského vývozu ryb a plodů moře, což byl největší podíl od r. 1989, jenže v dubnu a srpnu navýšil Trump clo, jenž se od té doby pohybuje na 15 procentech. Podíváme-li se na vývoj v posledních letech tak to byly USA a Thajsko, jež trůnily s 12,40 % ročním nárůstem dovozu norských lososů. Na další příčkách najdeme Čínu, Jižní Koreu a Izrael. Mezi nejdůležitější trhy nalezneme rovněž Německo, Polsko, Itálii, Španělsko, Francii a další země Evropské unie. A měnící se stravovací návyky vytváří ještě větší potenciál dobývání další přízně spotřebitelů.

Na zvyšování znalostí norských darů moře a jejich preferencí v těch více než 150 zemích, kam se jich vyváží 95 %, usilovně pracuje podle webu státní organizace Norsk Sjømatråd /Norská rada pro ryby a mořské plody/. Jak je prezentováno na tomto webu je povědomí světa o norských darech moře vysoké a stoupající a svět si s norským původem tohoto zboží prý spojuje kvalitu a přitom odkazuje na norskou přírodu, chladné a čisté moře a dlouhé tradice.