O norském lovu na dírkách

Čekáte na životní rybu? Navýšený tep je zaručen během lovu na dírkách vyvrtaných do ledu kryjícího jezera. Dokud to jen trochu jde o v Norsku, podobně jako v dalších zemích severu, Rusku, Kanadě i USA, oblíbenou zimní radovánku.

Úlovky povětšinou sestávají z okounů, štik, sivenů, pstruhů a mníků. Mezi základní vybavení patří vrták na led, speciální krátký prut s háčkem a třpytivou plandavkou, dále sušené či živé larvy much (červi)/žížaly/jiná návnada jako třeba kukuřičná zrnka, kousíčky krevet, kalmara šípového či mormyška /aktivní zimní přívlač se silně barevnou či fluorescentní kuličkou z olova či wolframu/ v kombinaci s červy anebo umělá návnada. V posledních letech se navíc kvůli přitahování jejich pozornosti stala oblíbenou svítilna na ryby, jež svítí blikavě.

K sezení se hodí si přibalit sklápěcí židličku či karimatku. Na odstraňování ledu a sněhu spadlého do dírek je příhodné mít k tomuto účelu určenou naběračku. K tomu všemu je vhodné mít na sobě protiskluzové/bezpečnostní vybavení, jako jsou ledové hroty pod boty, cepín či tyče s hroty na šňůře kolem krku pro vlastní záchranu, povolí-li led a spadnete do ledové vody pod ním.

Rybaření se obvykle provádí na mělčinách nebo místech, kde mělčiny přecházejí na hlubiny ponořováním návnady do hloubky od 10 do 20 cm až, dejme tomu, 50 cm nad dno. Aby měl rybář větší jistotu, že ryby zaberou alespoň na jednom z háčků, tak vyvrtá alespoň pět šest dírek ve vhodné vzdálenosti jak od břehu, tak mezi sebou. Ke krátkým pruhům lze koupit „držáky“, které pruhy udrží v šikmé poloze, abyste si je nemusel pořád držet. Někteří používají místo pruhů vlasce navinuté na polystyrenové kostky či na dřevěné tyčky a po vyvinutí dostatečné délky vlasce ho kousek omotají kolem větvičky, kterou zaboří do sněhu, je-li nad ledem na jezeře dostatek sněhu. Anebo se dá uplácat sníh do koule a pak tu větvičku do něj zabodnout. A jestli si k vlasci nechtějí sednout na sklápěcí židličku či karimatku tak někteří k vlasci raději přivážou zvonečky, aby bylo slyšet i poté, co se oddálí, že ryby zabraly. Jsou ale i tací, jež nechají vše stát přes noc, aby se ráno/někdy druhý den vrátili, aby se podívali na výsledek. Ovšem hodláte-li na místě strávit nějakou tu hodinu tak je příhodné si rozdělat oheň na břehu a ohřát se, popř. ogrilovat si něco k snědku. A není-li bezvětří, tak je ideálně hned vedle nějaká skrýš před větrem, jako např. kus skály.

A pak je to povětšinou o vytahování a spouštění, střídané chvílemi bez pohybu vlasce. Stává se, že se ryby zdrží hned pod dírkou a vyčkávají, než případně zaberou. Někdy je v ten moment, všimnete-li si, že ryby jeví o návnadu zájem, dobré svižně vlasec povytáhnout, aby se ryby pořádně zaháčkovaly. Podle některých jsou ryby svolné k tomu, aby se do návnady zakously tehdy, zůstane-li na chvíli nehybná, podle dalších to může platí i obráceně a zahryznou se do návnady v okamžiku, kdy se zvedá náčiní.

Zejména o pstruzích v zimě se mezi Nory říká, že se vyhýbají nástrahy a bývají opatrní až leklí. Zato siveni prý bývají v zimě čipernější, poněvadž teplota vody v zimě tomuto druhu obvykle vyhovuje více než pstruhům. Siveni mohou připlout poté, co se náčiní dotklo dna jezera a zakalilo vodu v okolí. Siveni totiž bývají zvědaví na to, co se děje. Pro rybáře přitom jde o to, být ve střehu a uhodnout ve správný čas ten správný pohyb povytažením či potřesením.

Někteří loví v tak mělkých vodách, že se dá pozorovat ryby, jak připlují k návnadě a obeplují ho, než případně zaberou. Pro některé rybáře je ten adrenalin k nezaplacení. Je-li dno temnější, může být dobrým nápadem hodit do vody rozdrcené skořápky, které rybám dno více zviditelní a vytvoří kontrast k rybám plavajícím nad ním.

Aby si člověk vyzkoušel tento napínavý druh rybolovu ve sladkovodních revírech, nemusí mít laťku nastavenou zvláště vysoko. Ti, jež rádi tráví svůj volný čas venku, jdou povětšinou na jisto. A třeba vyrazí na lov na dírkách přímo z práce. Dostatečný ledová krusta bývá i v Norsku, „zemi zimy“, leckde nestálý až vzácný, proto je třeba využít těch málo týdnů až měsíců, kdy je tato kratochvíle vůbec možná provozovat. Ovšem dlužno sdělit, že kromě státní povolenky je na řadě míst třeba požádat o povolení místní majitele dotyčných jezer. Jsou tací, jež vám nechají provozovat vaši oblíbenou činnost bezplatně. Avšak většina bude chtít, abyste jim uhradili určitou jimi stanovenou částku.

Každý rok, obvykle začátkem března, se v režii Norského svazu myslivců a sportovních rybářů podle www.njff.no koná norské mistrovství v lovu na dírkách. Přihlásit se může každý, ovšem jen členové svazu mohou soutěžit o tituly a plakety za nejlepší individuální, resp. týmové úlovky v jednotlivých věkových třídách. K tomu se závodí v rámci norského poháru a o regionální tituly.

K tomu lze připočítat stovky oficiálních i neoficiálních soutěží v lovu na dírkách. Jeden příklad za všechny: List Arbeidets Rett nedávno vyprávěl o soutěži v lovu na dírkách na jezírku Haugatjønna nedaleko města Røros. Událost se s více než 450 účastníky, z toho přes sto děti, prý stala velikým úspěchem a byla umožněna ba i umocněna díky třiceti dobrovolníkům, příznivému počasí, radosti a dobré náladě přítomných. Někteří na místo dojeli na lyžích či dokonce na jízdním kole.

Jistě, že je vždy rizikem se vydat na zamrzlé jezero, jež kryje led nezměřené síly. Ovšem se mohou vyskytovat další místa na jezeře, kde je síla ledu menší než tam, kde jste jeho sílu namátkově změřili. Avšak nemusí vás udržet došeda působící led tak, jak vypadá zmrzlá ledová břečka/tříšť během oblevy, a to ani tehdy, vyvolává-li dojem dostatečné síly. K oslabení ledu může dojít po hustém sněžení či silném větru. A ani v Norsku nebývá slabá/nejistá ledová vrstva kryjící jezero označena ani nebývá přístup na ni ztížen zábranou. Také nebývá dostupné záchranné lano. Každý rok se někdo proboří. Jsou ale i tací, jež sílu ledu změří. Jediný norský okres Bærum, západní soused hlavního města Oslo, měl dokonce od r. 1976 do letošního 1. ledna, kdy byl kvůli škrtům zrušen, své dozorce ledu, jež si ho prohlídkami a měřením „ošéfovali“ a značili trasu přes kus fjordu, jenž při určitých podmínkách pokrývá led. Uvedl to web www.budstikka.no.

A zatímco píšu tyto řádky, se píšou další rybářské příběhy. Ty lepší jsou hlavně ratolesti rodiny schopné převyprávět nejen cestou domů od lovu na dírkách, nýbrž i ještě několik let poté.