O biřmování aneb Zkažená mládež a její sponzoři

Tradičním obřadem zvaným biřmování se u 14-15letých oslavuje přechod z dětství do dospělosti. Dvěma druhům (církevnímu, jež potvrzuje křest nebo tzv. humanistickému) předchází „kurz“ zaměřující se na etiku a kritické myšlení.

V těchto dnech „zaplavují“ stránky norských regionálních novin určené pro oznámení o křtech, narozeninách, životních výročích a přání těmto osobám, dále o úmrtích a k nim vážící se nekrology seznamy a fotky biřmovaných a oznámení o biřmování, resp. přání biřmovaným. A k tomu, ovšem na jiných stránkách a ještě v dalších sdělovacích prostředcích nezřídka i reportáže o nich.

Podle www.human.no, stránek tzv. Human-etisk forbund /Humanistko-etického svazu/ představuje protějšek norské církve sdružujícího po církvi a islámské obci nejvíce členů. Členství je podmíněno nečlenstvím v církvích či světonázorových sdruženích. Svaz nabízí od r. 1951 pomoci svých zhruba 2000 dobrovolníků tzv. humanistické obřady jako alternativy k těm církevním: místo křtů oslavu jména dítěte, obdobu biřmování, jakožto i oddání či pohřeb.

Během „kurzu“ pro adepty na biřmování se účastníci zabývají tématy jako jsou lidská práva, identita, mládež a soužití s partnerem/partnerkou, zneužívání návykových látek, odpovědnost za svět, názory na život a humanismus, světová náboženství/světonázor/pohled na život atd. Slavnostní manifestace se pro ty, jež si zvolili necírkevní biřmování, často koná na radnici nebo v kulturním domě a stejně jako v případě toho církevního obvykle zahrnuje slavnostní průvod, uvítací projev, vystoupení zpěvem a předávání „certifikátů“ o absolvování kurzu.

V r. 2023 došlo k historickému propadu, kdy si poprvé zvolila ani ne polovina /48 % všech adeptů na biřmování/ církevní obřad. Ovšem pouze okolo 12 % dětí se rozhodne, že nestojí o žádnou manifestaci. Přitom ještě v r. 2016 jich s církevním obřadem souhlasilo 61 %, jak sdělil www.aftenbladet.no. Podle www.kirken.no tato čísla souvisejí s tím, že pokřtěných je stále méně.

Víra v „cosi více“ mezi nebem a zemí, v Boha jakožto Stvořitele anebo třeba ve zmrtvýchvstání Ježíše Krista je komplexní i mezi mladými, nastávajícími biřmovanými a liší se i mezi sebou a prochází proměnami, hlásila masmédia jako, dejme tomu, www.vg.no. Spíše je mezi adepty na biřmování lákadlem to, že se mohou leccos přiučit, aniž musejí být věřící. Mnozí totiž uvedli, že se nacházejí v procesu, kde si prozkoumávají, v co věří a jak moc, a přitom se naskýtá prostor pro pochybnosti i otázky. Podle několika průzkumů uvedli dotázaní biřmování jako podstatnou pohnutku pro rozhodnutí nechat se biřmovat to, že jde o společenskou událost a pěknou manifestaci životního milníku v rodinném kroužku. A kdo by se chtěl stát tím, kdo rodinnou tradici utne? I samotná příprava na biřmování je pro mnoho dětí plná očekávání dostatečně silná pobídka k utvrzování vazeb se svými spolužáky.

Podle spotřebitelských ekonomů citovaných prostřednictvím www.nettavisen.no, www.dt.no a dalších zdrojů je biřmování pro mnohé finančně náročné a někteří si dokonce berou spotřebitelské půjčky na financování přepychových darů i oslavy. Varují před trendem, kdy se z biřmování stalo závodění o dary a peníze a soutěží v rozmazlenosti, kde někteří jsou obdarováni velmi vysokými částkami dosahujících třeba v přepočtu půl miliony korun i více, byť je to na bydlení o deset let později, na což zas další rodiče nemají. Průměrná hodnota darů na biřmování stále stoupá a pakliže mají splnit očekávání tak se mnoha rodičům či dalším příbuzným údajně vnukne dojem, že nemají na výběr. A aby nahnaly tato očekávání o štědrosti ještě výše tak některé banky rok co rok zveřejňují přehledy toho, co by se „mělo“ darovat. Podle oslovených ekonomů prý příliš štědré dary zahrnují předčasné převedení dědictví, moped, kroj (vč. stříbrných doplňků), exkluzivní hodinky či zaplacený řidičský průkaz.

Ekonomové pravidelně prostřednictvím zmíněných i dalších kanálů vyjadřují své obavy, že zaměření se na cenné dary vytváří neúnosné až neslušné rozpory mezi biřmovanými a zatěžuje finance rodin, a to zejména samoživitelů a těch, jež jen těsně vycházejí z jedné výplaty a/nebo dávek do druhých. Pro ně se může biřmování stát značnou přítěží. Avšak podle ekonomů by neměli mít špatné svědomí proto, že si nemohou „odškrtnout“, že pořídili to, co si podle bank a dalších pořídit měli. Zodpovědnost prokazovat střídmost má podle ekonomů zvláště ti, jež sami jsou na tom finančně lépe. Ovšem navzdory těmto varováním někteří ekonomové prý zažívají, že narazí se svým poselstvím/nabádáním k rozumu a střízlivosti. Mnozí jejich dobře míněné usměrnění totiž údajně nepřijímají a mezi těmi, jež je berou za zlé je mnoho nastávajících biřmovaných.

Darující zahrnují nejen příbuzné, nýbrž i přátele a sousedy. Nikdo nechce vybočit a mít pocit, že dar nebyl dostatečně štědrý, proto přihlíží k tomu, co darují ostatní, a to i tehdy, je-li to nad rámec jejich možností. A obdaruje-li se jedno biřmované dítě v určité hodnotě tak by jeden prý měl být připraven, aby obdaroval další v řadě darem tomu odpovídající hodnoty. Pakliže tuto zásadu porušíte tak připravíte živnou půdu pro splín. Vyžaduje to ovšem transparentnost ohledně hodnot darů.

Podle www.kk.no s odkazem na průzkum pojišťovny Storebrand se stále více z nastávajících biřmovaných na biřmování netěší proto, že se obávají a nevěří tomu, že obdrží stejně hodnotné dary jako jejich vrstevníci. Spotřebitelská ekonomka Cecilie Tvetenstrandová prohlásila, že tu jde o to, aby se mladí naučili znát hodnotu peněz i to, že to, co obdrží nedefinuje jejich hodnotu jakožto lidí.

Darované částky a snímky věcných darů se šíří rychlostí blesku, což zesiluje nátlak, že jakožto host oslavy biřmování či jen jakožto známý oslavence jste povinen/povinná ho/ji obdarovat, a přitom finančně něco dokázat širšímu okolí. K tomu musíte třeba uhradit i cestovné a ubytování, čehož si biřmovaní kolikrát ani patřičně neváží. Skupinový nátlak bývá v Norsku znát více než dost a mnozí se cítí dotlačení k tomu, aby „své“ děti obdarovávali tímtéž, co ostatní, avšak v protikladu k převažujícím zprávám o tom, že biřmované děti obdržené peněžní dary vesměs bezhlavě „rozfofrují“ uvedl např. www.fjt.no prý povzbuzující a perspektivní sdělení o tom, že jich čtyři z deseti využijí na spoření na vlastní bydlení.