Norové a hotovost

Nucená digitalizace: Rve jim to srdce, a proto nemlčí. Převálcovaní a zároveň přehlížení masmédii, která to tyto problémy stejně jako tolik dalších přehlížejí, se snaží tuto šlamastyku zkrotit sami.

Norové si kolikrát nemohou jako dříve reálně vybírat peníze. Proč si vynucují platbu kartami či appkou a pročpak nemůžeme jako dříve mít možnost uhradit své platby v hotovosti? Za situace, kdy je stále méně bankovních poboček a kdy ty, jež zbyly, hotovost nepřijímají ani nevyřizují služby v České a Slovenské republice běžně vyřizovatelné na kamenných pobočkách jsou bankomaty kromě pokladen potravinářských obchodů pro mnoho lidí jedinou záchranou. Jenže když některé prodejny, stravovací zařízení, ubytovací zařízení, společnosti veřejné dopravy i veřejné instituce odmítají přijímat vámi preferované zákonné platidlo i tehdy, předáte-li přesný obnos, lidem nezbyde, než si veřejně postěžovat, popř. odmítnout vyhovět, položit hotovost na pult pokladny a odejít. Jelikož norské platby probíhají až na výjimky kartami některé prodejny ani nemají dostatek hotovosti na vyplácení těm, jež si přejí vybrat peníze.

Mnohdy poznáte na obsluze, že nejsou rádi za vaši hotovou platbu navzdory tomu, že na tom prodělávají, přestanou-li tito lidé tam chodit. Podle jazyka těla a vzdychání apod. si všimnete, že si to obsluha netrpělivě vnímá jako nežádoucí více práci, „vopruz“ a zbytečnost. Jste potížisté žijící v minulosti, příp. kriminálník. Nanejvýše vzácně si případů odmítnutí hotovosti ujmou sdělovací prostředky, jako např. deníky Drammens Tidende, Dagbladet a několik dalších, jež napsali o Mette Brendenové, na niž před ostatními zákazníky zařval a pohrozil jí, že ji udá policii zaměstnanec supermarketu řetězce Kiwi. To poté, co Brendenová obsluhu poučila o hotovosti jakožto povinném platidlu, nechala hotovost na pultu pokladny a chystala se odejít. Těch nemedializovaných případů je podle komentujících na sociálních sítích i jinde daleko více, jen neměly to štěstí, že patřily mezi ty, jež si z nějakého důvodu zasloužily prostor.

Řada norských hostinských zařízení, obchodů i dalších obchodních míst má na dveřích ceduli s nápisem My jsme bezhotovostní apod, na což reaguje spousta jednotlivců bojkotem. Celkem průbojná a rostoucí občanské sdružení Ja til kontanter / Ano hotovosti / podle svého webu i na sociálních sítích uvádí, že jeho členové pravidelně či namátkově zavítají do různých zařízení, obchodů a dalších míst, aby se tam osvědčili, zda se může platit hotově a na ty, jež nevyhoví, sepíšou stížnost, jež jsou poté, co se oni obchodníci vyjádří záporně a ve své praxi neotočí, přeposlány na Forbrukertilsynet /Spotřebitelskou inspekci/. Dále se členové onoho sdružení snaží napsat na ona obchodní místa negativní recenze. Nejednoho obchodníka zaskočilo kolik je odpůrců jejich „ne hotovosti“ a kolik jim záleží na změně praxe a zachování práva uhrazovat hotově i budoucím generacím. K zodpovědnosti popotahovali prostřednictvím právníků také veřejné instituce jako střední školy provozované kraji za to, že protiprávně nenechávali žáky ve školních jídelnách platit hotově. V lékařských ordinacích a nemocnicích vám nevezmou hotovost, zato vám za příplatek vystaví účet, což se podle zákona nesmí. Právě řada upomínek o neprovedených platbách a naskočených úrocích či o zahájení procesu vymáhání nechodí v Norsku fyzickou poštou, nýbrž elektronicky, což si nemusí uvědomit spousta důchodců, uvedl pro www.tv2.noJan Davidsen, předseda Sdružení důchodců. A tak se jim to hezky prodraží.

Hotovost jako povinné platidlo v obchodním styku sice byla 1. 10. 2024 uzákoněna a to mj. proto, že asi 600 000 Norů není digitálních a nejde o přechodný jev, že zejména senioři nedokážou naučit se využívat digitálních služeb, neboť se jednotlivá řešení, appky atd. střídají a přehled může ztratit kdekdo. Dalším důvodem onoho uzákonění bylo zajištění pohotovosti pro případy výpadků systémů na digitální platby. Toto opatření ale nezměnilo nic na tom, že je stále ještě dost obchodních míst, kde s hotovostí odejdete s nepořízenou.

Ve světle výroků politiků, byrokratů a představitelé bank a korporací koketujících s odebíráním práv občanům a ve světle sklonů a náběhů těchto představitelů k totalitnímu systému „naměkko“ by si více lidí mělo uvědomit nebezpečí z nich vyplývající, nebudou-li si ho občané často a hlasitě připomínat ozřejmováním vlastní volby svobodně si vybírat. Proč? Protože si někteří „vyvolení“ a to nikoli nejen obchodníci svrchovaně myslí, že si nás mohou omotat kolem prstu pod záminkou, že hotovost nahrává jen černé ekonomice a praní špinavých peněz. Třeba taková rádoby pravicová Erna Solbergová, pravděpodobná letošní nástupkyně současného premiéra, se mnohokrát v různých souvislostech nechala slyšet, že hotovosti už odzvonilo. Podle deníku Verdens Gang je podle plánu zmíněné Erny Solbergové zánik hotovosti do r. 2030. Příliš se neliší ani socialistka Kristin Halvorsenová, jež prohlásila, že tisícikorunové bankovky používají jen gauneři.

V letáku o pohotovosti distribuovaném všem norským domácnostem nám úřady doporučují mít doma nějaký ten obnos v hotovosti. Jenže jak si ji máme vybrat, nemají-li existovat bankomaty? Již nyní je občanská vybavenost téměř po celém venkovním Norsku minimální, neboť banky nechtějí, aby si lidé u nich vybírali vlastní peníze v hotovosti ani ukládali hotovost do bank. Za tyto účely klienty odkazují na potravinářské řetěžce. Čím vyšší zisky, tím menší fyzická dostupnost bank. Nejprve kamenné pobočky, pak bankomaty. Jaký krok bude následovat? Dokonce ani v hlavním městě není úplně snadné najít bankomat tehdy, když nějaký potřebujete, a to bývávaly na každém rohu. Přesto se najdou tací, jež chtějí, aby byly ještě hůře dostupné. Např. policie v Oslu podle Dagbladetu, Nettavisenu atd. vyzývá k tomu, aby byly odstraněny bankomaty v lokalitách, kde prý notoricky pobývají uživatelé omamných látek, jež okradou některé z těch, jež si z nich vybírají hotovost a prý se v jejich blízkosti odehrává i násilí. Nemají snad ti, jež se uráčí vybírat své peníze stejná práva jako ostatní? A není to práce policie vůči zločincům přitvrdit? Anebo stojí za výrokem skutečnost, že se jim nedaří zločince lapat? Příp. jde o zločiny považovány za méně závažné, jež si spíše neobtěžuje objasnit? Místo, aby potírali zločinností je daleko snažší potírat dostupnost bankomatů. Zločinci jezdí po silnicích, neměly by být v důsledku toho eliminovány i ty silnice, máme-li se řídit logikou policie?

Vrchol ale zažijete tehdy, požádá-li vaše banka vás jakožto zákazníka o to, abyste méně používal/anebo dokonce přestala používat hotovost, jak napsal o bance Skagerak Sparebank web Nettavisen, www.tv2.no a další. Anebo když se jako anebo lidé, o nichž psaly deníky Bergens Tidende, Nettavisen atd. během schůzky se zástupci Vaší banky dozvíte, že si můžete jednorázově pouze jednou ročně vybrat maximálně, dejme tomu, 30000 NOK, anebo 7500 NOK týdně (podle toho, o jakou banku se jedná), ovšem jedině na základě vašich ospravedlnitelných a doložitelných potřeb, a tak musíte bance uvádět důvod proč si své peníze uráčíte použít. Co je jim do toho? Zbavili vás svéprávnosti spravovat svůj vlastní majetek, a proč? Budete-li ho chtít rozdávat na ulici, zakopat či zapálit, je to přece vaše věc. Na sociálních sítích lidé dokonce uvedli, že jim banky ukončily účty proto, že své útraty (včas) neodůvodnili. Třeba proto, že jste byl/a několik týdnů hospitalizován/a či jinak indisponován/a. Z bank se stala podle některých kritiků další morální policií.

Poměrně často, cca. týdně, se můžete dočíst, že internetové bankovnictví některé banky byly mimo provoz. Příp., že vás napadli hackeři. Anebo že karta někoho z jím/jí neznámého důvodu nezafungovala. Někdy máte to štěstí, že /jak se také vzácně dozvíte z norských masmédií/ váš nákup zaplatí ten/ta, kdo stál/a za vámi ve frontě, ovšem spoléhat se na to nelze. Pracovníci prodejen a dalších prodejných míst hovoří o chaosu, jež nastane pokaždé, kdy dojde k digitálnímu selhání. Zákazníky to pobouří a obsluhu to vyčerpá hlavně v zaneprázdněných dnech jako třeba kolem Vánoc a Velikonoc. V horším případě to může ohrozit životy a zdraví. Nikdy nevíte, kdy se to stane a proto si řada lidí pro jistotu pojistila nošením více hotovosti.

Ta se také stále ještě často daruje dětem, vnoučatům atd. Snáze se pomoci nich naučí, aby si jich vážili. Aby si nemysleli, že jsou jako vzduch, což lidi tlačí k tomu, aby utráceli víc, než na co mají, jak napsala ekonomka Kornelia Minsaasová na webu Nettavisen. Podle ní potřebuje generace hlavně posílající peníze pomoci appky Vipps pocit vyvolaný placením hotově.