Nejsledovanější norské hory

Zřítí se část hory, jež se za dva týdny posunula 2,5 metru? Tuto otázku si v těchto dnech, podobně jako v několika předchozích letech, opět klade mnoho Norů. Těch nestabilních míst náchylných k sesuvům je ale v Norsku celá řada.

Pro spoustu lidí bylo specifické i toto léto. S nejednou horou se cosi děje a jedním z příznaků jsou častější borcení a sesuvy. Síly přírody uchvacují nejen starousedlíky, nýbrž i další obyvatele. Z 1790 metrů vysoké hory Skarfjellet ve vyhlášeném a podle mnohých nejkrásnějším norském údolí Innerdalen je prý slyšet burácení a další znepokojivé zvuky. Chvílemi pohyby ustávají, chvílemi se hora opět dává do pohybu.

Uvádí to zpravodajský web www.nrk.no. Podle NVE, tj. Norges vassdrags- og energidirektorat /norského úřadu pro vodní toky a energie/ nemá dosáhnout obydlená území případný sesuv z hory Skarfjellet, z níž se může uvolnit a zřítit až pět milionů km³ kamene, půdy a dalších hmot. I tak úřad doporučuje návštěvníkům-výletníkům nepohybovat se v dotyčné oblasti a mnoho jich již přehodnotilo své úmysly.

Nejrychleji se posouvající část hory sahá do výšky přibližně 800 až 1159 metrů nad mořem a tvoří rozlohu okolo 120 000 km². Není to jeden skalní blok, jenž se posouvá, nýbrž drcená suť /úlomky hornin/. Podle www.tv2.no činil posun dokonce 1,5 cm v průběhu jedné hodiny, což se rovná celkovému posunu za celý rok v dalších nestálých částech horských masivů jinde v Norsku.

Lidé zdaleka i zblízka volají na nedaleké turistické chaty a činitelům v cestovním ruchu, aby se ptali na bezprostřední nebezpečí a někteří ruší své rezervace ubytování, praví www.vg.no. Někteří místní nesouhlasí se zmíněným NVE v tom, že panuje akutní riziko a myslí si, že tiskové zprávy vyvolávají zbytečné znepokojení a starosti. Ingeborg Singsdalová je jeden z nejbližších sousedů oné hory a pravidelně umísťuje na sociální síť vlastní „vysílání“ z dění okolo hory. Co se v té hoře vlastně odehrává? Jak se cítí ti, jež pod ní žijí? Pro Singsdalovou cizí lidé se ptají na vše možné s horou souvisící a dotazů je tolik, že nestíhá na všechny odpovídat.

Jedním z těch, jež vydali o sesuvech-neštěstích několik knih je podle www.nrk.no autor a místní historik Astor Furseth. Podle něj se Norové více zajímají o sesuvy úlomků hornin než o další sesuvy a sněhové laviny proto, že bývají opředeny tajemstvím.

Počet sledovaných míst v Norsku roste, uvádí www.nrk.no. Některá z nich jsou pomoci radaru a satelitních měření monitorována neustále, další jen periodicky. Přesto nemají přibýt další pracovní místa, neboť na ně nehodlá dotyčný ministr slibovat peníze.

Jedno ze sledovaných míst je mys a stejnojmenná hora Åkneset. Pakliže se zřítí-li do fjordu vznikne v Geirangeru, jednom z turisticky nejvyhledávanějších míst Norska, 70 metrů vysoké vlny, jež by se mohlo dotknout lidi v až deseti okresech. Již mnoho let se místní připravují na tuto smršť a metlu, jež zpustoší osady u fjordu tak, jak znázorněno norští filmaři tvorbou filmu Bølgen /Vlna/. Přece nejde o pohromu, od ní lze uběhnout.

Ačkoli je posun hornin vně hory značný a zrychluje může k ulomení části hory dojít až za několik týdnů, měsíců, let, pokud vůbec. Než se do údolí Romsdalen v r. 2019 zřítila části norskými masmédii několik let nejvíce skloňované hory Veslemannen to trvalo pět let. Stále ale zůstává většina většího masivu Mannen, jehož je Veslemannen součástí. Posun vně hory činí přibližně dva centimetry ročně, a případný sesuv by zasáhl budovy, rušnou silnici i železnici a docela velká řeka Rauma by byla přehrazena. Pokud by se protrhla „hráz“ z horských částí by vznikly povodně.

Pro ty, jež mají své bydliště v úpatích hor a čekají na sesuv, zatímco sledují zprávy o sesuvech snad nejbedlivěji v celém Norsku, není otázka stěhování se na pořadu dne. Kromě živností mají k jednotlivým místům silnější vazby, než si ostatní dovedou představit. Ani nelze všechna místa jistit, to by se prý nemohlo dělat nic jiného.

Podle webu Norges Geologiske Undersøkelse, norské obdoby České geologické služby, přišlo od r. 1900 kvůli sesuvům kamene, součástí skal, půdy či sněhu o život přes tisíc osob.

Největší sesuv v Norsku byl podmořský Storeggaskredet a odehrál se před cca. 8200 lety. Objem činil 27 000 km³ a délka dosahu následného tsunami 810 km, jak se uvádí v encyklopedii Store norske leksikon.

Sesuv pohyblivého písku zvaný Verdalsraset v r. 1893 obnášel uvolnění 55 milionů km³ hmoty. Během katastrofy zahynulo 116 osob, píše web Norges Geologiske Undersøkelse.

Tzv. Gauldalsraset zahrnul podle www.tronderbladet.no sesuv a následnou povodňovou kalamitu, považované za největší přírodní pohromu v dějinách Norska. Nastala v r. 1345 a vyžádala si snad 500 obětí.

Při tzv. sesuvu v Tjelle v r. 1756 se podle www.samlaget.no a www.nrk.no zřítilo 15 milionů km³ hmot. Mělo jít o objemově největší norský sesuv kamení. O život přišlo 32 osob a sesuv způsobil především hmotné škody.

Největší norský sesuv pohyblivého písku v 20. století se nazývá Rissaraset. Došlo k němu v r. 1978 a během něj se uvolnilo pět až šest milionů km³ hmoty, jak se dočteme na webu Norges Geologiske Undersøkelse, kde je k shledání i působivý videozáznam sesuvu.

V neposlední řadě způsobil sesuv 3 milionů km³ kamene do fjordu Tafjordu v r. 1934 až 64 metrů vysoké vlny, jež smetly budovy, zemědělskou půdu i lodě a spláchly 40 osob. Neštěstí se stalo za tmy a nikomu nedošlo, co se děje, dokud je nespláchla voda oněch vln. Zasažené osady byly bez silničního spojení, nicméně fungovaly pevné linky, a tak byl o neštěstí celkem rychle vyrozuměno okolí, dozvíme se prostřednictvím webu Norges Geologiske Undersøkelse, www.nrk.no a dalších zdrojů.

Právě sesuv půdy loni v červnu přiměl Statens Vegvesen, norskou obdobu Ředitelství silnic a dálnic, k uzavření jedenácti oblíbených ikonických klikatých zatáček zv. Trollstigen /Stezky trolů/, jež jsou součástí jedné z 18 tzv. nasjonale turistveier /národních turistických silnic/. Tento silniční úsek byl uzavřen více než rok /mezitím byla stráň čištěna od větších kamenů/ a atmosféra při znovuotevření prý připomínala oslavu norského státního svátku 17. května a Štědrého večera v jednom. Jenže uběhl pouhý týden a úsek musel být pro blížící se vydatné deště nakrátko uzavřen znovu. A takhle tu to chodí. Není vzácností, že tu a tam zasáhnou řítící se kameny vozidla i budovy.

Ovšem odborníci snad přišli na to, jak se můžeme v budoucnu vyhnout obřím vlnám, jež smetou vše, co jim stojí v cestě. Řešení spočívá v ustálení horských částí odvodněním, jež se kupí v nestabilních horninách, což vytváří hladké kluzké povrchy. Odvodnění metodou vyvrtávání kanálů se může značně snižovat nebezpečí sesuvů, jak uvádí www.nrk.no.