Mají se korunní princ Haakon Magnus a korunní princezna Mette-Marit zříct nástupnictví?

Jako kudla do zad a ve výsledku pnutí, rozbroj a pokusy o jejich ztlumení. Norsko si vypěstovalo další krizi a nyní se kvůli ní do sebe obouvají přímluvci a odpůrci monarchie.

To, co se nyní děje znovu vrhá světlo na zapeklitosti okolo po staletích předávané moci a výsad. Funkce, jež se dědí, velkolepé bohatství a okázalost a v neposlední řadě mlčení nejen o závažných společenských problémech: Jak dlouho přežije monarchie? Shrňme si stovky zpráv a poznámek k aféře, abychom si vykreslili aktuální nálady mezi Nory.

Před dvěma roky vyzývala norská masmédia norského krále Haralda V. k tomu, aby se s ohledem na věk, zdraví i nástupce vzdal trůnu v prospěch svého syna Haakona Magnuse. Prý to měl udělat stejně jako to tehdy nečekaně udělala po 52 letech dánská královna Markéta II. Ovšem podle průzkumu pro veřejnoprávní televizi NRK tehdy odpověděli bezmála dva ze tří dotázaných, že by měl zůstat králem doživotně. Tenkrát napsal magazín www.seher.no, že pravý důvod, proč norský král neodstoupil z trůnu mohla být plicní fibróza korunní princezny Mette-Marit. Král sám se ale celou dobu hájí tím, že složil přísahu norskému parlamentu a ta platí, jak poznamenali někteří komentující, „až do hořkého konce.“

Je král a jeho širší rodina opravdu tím tmelem národa, o němž se tvrdívá, že je? Člověk znalý norštiny až velice často v diskusích o tom, co všechno (ne)provedli král Harald V. a korunní princ Haakon Magnus a jeho choť Mette-Marit, či její syn Marius z předchozího vztahu, naráží nejen v současnosti na tvrzení, že Harald V. by měl být posledním norským králem. A po tom, co se z Epsteinových spisů vylilo o stycích korunní princezny Mette-Marit s Jeffreym Epsteinem si podle průzkumu a www.aftenposten.no myslí pouze jeden z pěti Norů, že Mette-Marit je způsobilá k tomu, aby se stala královnou.

To, že v těchto dnech je smutné být Norem, je snad pochopitelné, ovšem podle mnohých ještě smutnější by bylo, pokud by se se skandály „vylila“ i součást kulturního dědictví. Norové jsou proto nyní zvědaví na to, k jakým opatřením dojde ve snaze obnovit důvěru a důstojnost formy řízení v Norsku. A pokud se státní řízení změní, panují obavy, že není možné uřídit, co přijde po tom současném.

Co kdyby se karty rozdaly znovu? Diskutér Stephan Rossedalen napsal na www.nettavisen.no to, co si myslí daleko více Norů vč. řady zástupců masmédií i dalších komentátorů, že největší služba, jež může nyní nástupci Haakon Magnus a Mette-Marit prokázat Norsku, je zříct se trůnu. Na jejich místo by měla nastoupit Ingrid Alexandra, 2. v nástupnictví, nevytížená stíny vlastní nesoudnosti. Ta zajistí restart. Vynutila se to doložená blízkost Mette-Marit k Epsteinovi, prý jedné z nejtemnějších postav posledních let. Takový ústupek by dokázal, že koruna je vždy důležitější než její nositelé. Zajišťujme si naše dědictví /monarchii/ a jeho důstojnost a relevanci tím, než si nyní zvolíme svou budoucnost, uzavřel svůj příspěvek Rossedalen.

Názorová rozpolcenost Norů rozčeřila stojaté vody a narušuje zaběhnuté stereotypy o milovaných nastávajících panovnících. Pro některé se královská rodina stala parodií. Utopila své životy ve skandálech až za hranicemi zvrácenosti. Král často vyjadřuje svůj osobní názor, ovšem prý jen k tématům, k nimž je politicky korektní se vyjadřovat, jako je politika pro klima, či multikulturní společnost a zároveň se štítí konfrontací tím, že nevystoupí veřejně a neodsoudí třeba zločiny Magnuse, syna Mette-Marit, s nímž nyní aktuálně probíhá v Oslu soudního řízení, a podíl viny norských prominentů, vč. vrcholných politiků a veřejných činitelů, ve věci Epsteina a vysloví podporu obětem. Pro některé král proto zastupuje jen mocenskou hierarchii a ne lid, zemi a zákony. Dále se královi, jakožto takřka všem ve státní správě, mívá za zlé, že akceptoval dohody s EU, jež byly podepsány jménem krále, což je částí národa vnímáno jako vlastizrada a dle některých dokonce jako státní puč. Podle těchto zlých jazyků je král užitečným nohsledem pro vyšší cíle. Proto je podle některých na čase, aby byla zavedena skutečná vláda lidu a přímá volba všech těch, jež mají společnost zastupovat a vést

Důležitější než to, co vyznívá je pro některé naopak to, co se vůbec neventiluje na venek. V rozhovorech i projevech zdůrazňují členové královské rodiny, stejně jako politici a další „pospolitost,“ „jednotu“, „družnost“ a další floskule, kritiky často vnímané za norskou obdobu „sluníčkářsví“ či „pravdoláskařství“. Na norské monarchii je podle Trygveho Veduma, předsedy Strany středy a webu www.dagbladet.no typický její stabilizační význam pro pokojná předání politické moci a bezpečný rámec kolem toho, co označuje za „vládu lidu“. Míní, že má-li se zasadit o radikální změnu státního řízení v době, kdy je okolo nás tolik neklidu, tak se to musí odůvodnit zásadními vadami k řízení zemi a ty nejsou, neboť Norsko je řízeno bezpečně a dobře. Co ale Vedum nekomentuje, je fakt, že norská politika připadá četným škarohlídům stále více jako čisté sítě, ne-li trampolíny, na budování osobních kariér a prospěchářství. K tomu se vrátím ve svém dalším článku.

Podle znalců, s nimiž hovořili novináři www.nrk.no vrhala Mette-Marit na Epsteina královský lesk svými rozsáhlými styky s ním. Koketní až zvrácený obsah dosud zveřejněných e-mailů Mette-Marit i dalších prominentů norského režimu Nory nepřestává šokovat. Tři příklady z e-mailů Mette-Marit za všechny: „Lechtáš můj mozek.“ „Co takhle vytapetovat pokoj mého 15letého syna hanbatými snímky žen“?“ a „Paříž je na nevěru lepší. Seveřanky jsou lepší materiál na manželky.“ V té době byla již 11 let ženou Haakona Magnuse. V návalu toho všeho nejeden Nor zpražil v těchto osudných dnech hranaté neštěstí jménem Mette-Marit za její údajný dvojí život a hru a ten tlak jen tak nepoleví. Jak ji mohl ten Epstein tolik vábit? Je snad jen obyčejná zlatokopka, anebo z ní čiší cosi horšího? Anebo ji snad měl Epstein vydírat? Ať to bylo, co to bylo, hnulo to žlučí i u jinak v Norsku příslovečně rozvážných obdivovatelů z kraje, odkud Mette-Marit pochází, stejně jako řady zapřisáhlých podporovatelů monarchie napříč Norskem.

Tento úder proti důvěryhodnosti královské rodiny prý přichází v nejhorší možné chvíli poté, co se o ostudy, povyky a kontroverze dlouhá léta postarali jak Märtha Louise a její šaman Durek Verrett, tak zmíněný Marius. Je tedy načase nakopnout se k diskusi o státním zřízení, které je postaveno na principu dědičných funkcí a moci? Anebo má se jen přestat hovořit a psát o modré krvi? Jsou norští občané stejně shovívaví a chápaví jako k Märthě Louise? Ta byla za menší pochybení než Mette-Marit zbavena svých oficiálních povinností v královské rodině i titulu Její královské Výsosti. Proč je král ke korunní princezně tak shovívavý?

Někteří kritici vyzývají k svorné „inkluzi“ Mette-Marit celým norským národem. Prý tu nejde o role, tituly či zodpovědnost, nýbrž o lidskou nervovou soustavu, jež je namáhána až až. Poukazují na plicní fibrózu, jíž Mette-Marit trpí. Jenže zbavuje jí nemoc soudnosti, příčetnosti a taktnosti? Ano, čelí křížové palbě přítěží, jež způsobuje pro nervovou soustavu, imunitu i fyziologickou rovnováhu v těle trvalý výjimečný stav. Její dceři Ingrid Alexandře prý přetekl pomyslný pohár s tím, že se z útoků na její matku, Mette-Marit, a z masmédií prý zblázní, jak napsala na Instagramu. Obsah tohoto postu začali okamžitě řešit znalci královských rodin s tím, že ho buď pochválili anebo odsoudili jako nemoudrý, nezralý a neloajální vůči její rodině, jež má promlouvat navenek jedním hlasem. Tito kritici mj. prostřednictvím www.nrk.no či www.dagbladet.no vyzdvihli mimořádnost spočívající v tom, že si členka královské rodiny vylévá ze srdce přes sociální síť a sdílí své osobní pocity a pronáší kritiku masmédiím. Mette-Marit se sice za svou lehkomyslnost a situaci, do níž přivedla královskou rodinu omluvila, a dodala, že část obsahu e-mailů mezi ní a Epsteinem nereprezentuje člověka, který si přeje být, jenže tento krok je mnohými vnímán jako naprostý nesmysl srovnatelný s tím, když, deme tomu, lupič vyloupí banku a pak prohlásí, že během činu byl jiný člověk než ten, kterým si přeje být.

Čím dále více organizací, jež Mette-Marit zaštiťovala, si podle masmédií dávají od ní ruce pryč. Podle redaktora deníku Hamar Arbeiderblad neměla norská královská rodina tolik šlamastiky od r. 1940, kdy utekla před nacisty. Co kdyby byla norská monarchie jakožto forma státního řízení utnuta kvůli nerozumnosti a slabosti Mette-Marit? Šlo by o historické dno, jehož se Norsko obtížně zbaví. Podle některých jde o nejhorší myslitelné východisko pro změnu ústavy.

A najednou, uprostřed největší krize norské královské rodiny v novodobé historii země, hlasoval norský parlament tento týden o tom, zdá bude král odstaven (svržen). Jak hlásila místní masmédia, obstál 141 hlasy proti 26, nicméně na jak dlouho ještě? Změnit norskou formu státního řízení si vyžádá důkladnou proměnu, o níž má velice málo lidí jakýkoli přehled. Ti, kdo se zbavili podle svého názoru nepřirozené formy státního řízení, si možná ani neuvědomili, jak špatně by to mohlo dopadnout. Šance jsou prý nevalné, bere-li se v úvahu zkušenosti Norů s dnešními i předchozími politickými elitami, pokud jde o schopnost předních norských žen a mužů pro svou zemi skvěle vykonávat své funkce.

V posledních dnech se norské sdělovací prostředky šíří o tom, že by se korunní princ Haakon Magnus mohl stát král, aniž se Mette-Marit stane královnou. Takové možné řešení potvrdil prostřednictvím www.nettavisen.no i Eivind Smith, profesor práv Univerzity v Oslu. Podle něj má o tom poslední slovo současný král Harald V. a to nehledě na názor kohokoli dalšího. Jenže Haakon Magnus je mezi Nory znám také jako účastník/člen programu Young Global Leader, jak stvrzuje mj. web www.kongehusetsbarnesider.no, podle kritiků elitistické, superglobalistické organizace Světové ekonomické fórum /WEF/, čímž se prý stal politickým činitelem. Také jeho žena, korunní princezna Mette-Marit, měla, a třeba ještě stále má, přes síť Global Shapers Community vazby na Světové ekonomické fórum, jak je uvedeno mj. na www.nrk.no. Komu jsou více loajální, Norsku či WEF? Kam se podělil jejich patriotismus?

Podle masmédií se i v Dánsku, Švédsku, Velké Británii a dalších zemích živě diskutuje o tom, zda norská monarchie přežije. I pro odborníky na královské rodiny je až nepochopitelné, že tu norskou mohlo za tak krátkou dobu natolik násilně zasáhnout tolik příhod a událostí, jež přeřvaly zaběhnutý život nejen královské rodiny, nýbrž významnou část norského dědictví a identity tako takové. Všechny odhalené aféry mohou významně poškodit dosud vřelé vztahy mezi severskými královskými rodinami, myslí si např. Johan Lindwall, expert na královské rodiny a redaktor magazínu Svensk Damtidning prostřednictvím www.tv2.no.