Když politická korektnost trumfne ohledy na zdraví občanů i zvířat...

...tak vám dojde, že bohužel žijete v zemi plné extrémistů a fanatiků. Ovšem spotřebitelé mléka v Norsku i dalších zemích, např. ve Velké Británii, uštědřili výrobcům nebývale silnou facku za snahu udělat z nich pokusné králíky.

O rozsáhlém bojkotu se kromě sociálních sítí a deníků jako např. Nationen šířily i zpravodajské weby jako Nettavisen. Mezi námi totiž žijí jedinci, ale i celé entity jako např. mocné korporace, jež by tomu skotu nejraději zakázaly přirozený proces /vypouštět plyn říhnutím/, a nepůjde-li to, tak jim ten přirozený jev alespoň co nejvíce potlačit. Pomoci přísady pro dojnice zvaného bovaer totiž zatím v až 68 zemích brojí proti emisím metanu.

Spotřebitelé se podle zmíněných zdrojů odvrátili od výrobců s dominantním postavením na trhu s nabubřelými prohlášeními o nezávadnosti, což by se podle kritiků dalo vyložit tak, že padl další pomyslný pomník módní experimentální-alarmistické a utopické marnivosti, neboť se propadal prodej a prozatím alespoň výrobce Q-meierier byl nucen ony výrobky s přísadou zcela stáhnout a experiment pozastavit: Podle zveřejněných snímků zákazníci rozebrali mléko bez toho bovaeru, až ony chladící oddíly zely prázdnotou, zato ostatní mléko nechávali „kysnout.“ A co řetězce? Těm nezbylo než si pohotově převyknout.

Dominantní prodejce Tine dlouhodobě obviňovaný ze zneužívání své moci ovšem nadále dodává třeba do škol mléko bez označení, že obsahuje bovaer, zato donedávna Tine toto mléko nazývalo Fremtidsmelk /mléko budoucnosti/. Zisk Tine je zdravotní risk ostatních, poněvadž jak se konzumace projeví na lidském zdraví v dlouhodobém časovém horizontu? A proč se úřady na tento údajný hazard dívají skrze prsty? Aktivní složka bovaeru, 3-NOP, prý není nějaká neškodná kouzelná náprava emisí. Je to syntetická sloučenina, jež je na základě studií na zvířatech pro Food Standards Agency /britský úřad pro standardy potravin/ zveřejněných na webu úřadu spojená se sníženou plodností, narušením hormonálního systému, autoimunními chorobami a dokonce rakovinou. Podle bezpečnostního listu této sloučeniny jsou její součástí navíc průmyslové chemikálie, jako je propylenglykol (též používán v nemrznoucí směsi) a oxid křemičitý. Společnost DSM-Firmenich, výrobce bovaeru, zaplatil za studie zveřejněné mj. na webu firmy, podle níž jsou výrobky obsahující bovaer bezpečné. Ovšem proti užívání bovaeru varuje na svém webu i americký úřad pro kontrolu potravin i léčiv. Kriticky se k bovaeru staví i řada dalších zdrojů, jako např. UK Column, web nezávislých multimediálních zpráv.

Největší moralisté a mudrlanti prý zradili své zákazníky, tedy ty, na jejichž přízni nejvíce záleží a zaprodali se etice a morálce. Skot sice kvůli klimatu peskují, jak se dá, jeho mléko jim je ale dobré. Kde je úcta k přírodě a proč ta tichá podpora většiny masmédií těm, jež chtějí, abychom konzumovali něco, co našim tělům neprospívá? Na sociálních sítích se množí videa s výzvami, aby výrobci uposlechli spotřebitele a zemědělce a rozmysleli si svou podporu politicky korektních iniciativ.

Jen si představte to uvažování, podle nějž je skot hltající trávu a v přirozeném procesu toho říhnoucí pro planetu špatný, uvažování příznačného u lidí, jež nemívají sebemenší zábrany, aby si proletěli svět a dělali nám všem kázání právě o tom, nakolik je skot žeroucí trávu pro planetu špatný. Lidem ovšem přijdou zhoubné megafarmy zvířat, jež v Norsku naštěstí scházejí. Podle www.melk.no má průměrný norský statek na mléko 31 krav, 57 % statků jich má ale méně.

Jistěže na zemědělství není vše jen přirozené ani to není jen o tom, že je norskému skotu méně, než ve srovnatelných zemích dáváno sóji, obilí, kukuřice, antibiotik atd., nýbrž i více pohybu, jak uvádí třeba www.norsklandbruk.no. A vykrmování mořskými řasami prý emise sníží. Norsko má pastvin dost a málo obyvatel. Jinak by zřejmě muselo, stejně jako lidnatější země, přistoupit na masovou výrobu.

Metan je přirozeným vedlejším produktem trávení skotu, procesu, jenž se rozvíjí po tisíciletí k udržení zdraví a rovnováhy ekosystémů. Není to vadou, nýbrž biologie a metan je ukazovatelem toho, že proces fermentace probíhá tak, jak má. Marit Kolbyová, významná norská bioložka-autorka specializovaná na výživu, a Jan Raa, profesor mikrobiologie, uvádí na webu www.subjekt.no a první i na Facebooku takto své obavy o zdraví skotu i lidí. Zasahovat do přírody a manipulovat s ní prý není žádné řešení, natož výhra. Krmení skotu chemikáliemi narušuje citlivý mikrobiální ekosystém v jeho žaludcích a změní jeho složení i souhru mezi zvířaty a mikroby, což může vést k nedostatku živin, zdravotním problémům jako zánětům a narušení metabolismu a mít dominový účinek na kvalitu mléka a masa. Kolbyová dále poukazuje na to, že nebyla provedena studie efektů bovaeru u telat, jež zdědí mikrobiom svých matek. Historie tu nám prý znovu ukázala, že lidé nechápou složitost biologie a v následku toho vyvěrají nežádoucí účinky. Znepokojivé je především to, že bovaer může poškodit plodnost mužů a reproduční systém. Důvěryhodné podle Kolbyové a mnoha další pod novinovými články třeba listu Nationen a na sociálních sítích není ani to, že podle bezpečného listu bovaeru jde o látku, jež při zacházení s ní je nebezpečné vdechnout a způsobí vyrážky a podráždění oči a že zemědělec přitom musí mít na sobě ochranné prostředky. Proč to musí, jedná-li se o látku prý bezpečnou pro lidi i zvířata?

Podle www.norsklandbruk.no stabilní počet skotu pouze nahrazuje metan, který se neustále odbourává, a nepřispívá tak k dalšímu globálnímu oteplování. Metan je na rozdíl od oxidu uhličitého neakumulační plyn. Jenže copak se asi bude dělat s plynem divokých zvířat či s tím od 1800 aktivních sopek na zemském povrchu a 3,5 milionů podmořských sopek, jež chrlí ven miliony tuny oxidu uhličitého a dalších prý škodlivých plynů? A co teprve s přes 8 miliardy obyvatel této planety? Opět je kouzlo v počtech a rovnováze a korporace, vlády ani vědci si pekelně dobře uvědomují, že si s nimi nic neudělají, jediné, co mohou je kvílet nad údajnou spoluoodpovědností skotu za klimatickou krizí. A zbavíme-li se toho skotu, odkud si představují, že má pocházet hnojivo na výrobu zeleniny? I pro ty, jež mléčné výrobky ani maso nekonzumují je skot důležitý pro pěstování oněch komodit.

Norsko je zemí, kde je kvůli klimatickým podmínkám a malé ploše vhodné užívat jako ornice máloco vhodnější než vyrábět živočišné výrobky pro lidskou spotřebu. To alespoň dokud nebudeme s to, abychom sami požívali trávu. Jenže bohužel kvůli dlouhodobé nerentabilitě a utlumu zemědělství, o němž jsem psal dříve na svém blogu, počet nejen skotu klesl pod únosnou úroveň, a proto musí Norsko dovážet zemědělské komodity, vč. mléka a vajec, s nimž bylo donedávna soběstačné.

Skot není stroj určen k „optimalizaci“, jsou to živí tvorové, jež jsou ústředním bodem regenerativního zemědělství. Avšak dočkáme se toho, že se budou zemědělci pokutovat tehdy, nezastaví-li vypouštění plynu svých zvířat říhnutím? Dánsko je podle deníků Nationen, Finansavisen a dalších první zemí na světě, kde budou zemědělci od r. 2030 zdaňováni za emise plynů svých chovných prasat a skotu. Avšak proč mají být hospodářská zvířata součástí „klimatických propočtů a účetnictví“ a jaké jsou „klimatické náklady“ výroby a distribuce zmiňované syntetické přísady bovaer?

Do r. 2027 se přidávání tzv. inhibitorů metanu má stát v Norsku podmínkou veškeré výroby mléka. Alespoň to píše na svém webu Mattilsynet, tedy norská potravinářská inspekce. Vláda zatím vyčkává s trestáním „neposlušných“ zemědělců, jež se nepodvolí. Ovšem získají k oním výrobcům s přídavkem spotřebitelé někdy důvěru zpět?

Zemědělci jsou v otázce užívání bovaeru názorově rozdělení, ovšem někteří z tvrdí v komentářích, dejme tomu deníku Nationen a jinde, že mlékárny nemají na výběr a musejí konat podle úředních klimatických cílů pro zemědělství pod záminkou převratných vylepšení a inovací pro dobro nás všech. Nejsou náhodou ti, kteří údajně hořekují chránit planetu pomocí opatření typu přidávání čehosi do krmiv, do velké míry titíž lidé, co podporují další zhoubné experimenty jako masovou migraci, identitární politiku, woke ideologii atd. a dělají co mohou, aby změnili nejen naši zemi naruby co nejrychleji, jak to jen půjde?