Genderově znesvářené, pohnuté Norsko

V slovních rozbojích „obroditelé“ přetlačují soupeře a „dávají čoud.“ Možná si říkáte „Zlaté Česko. Ještě že to sem ještě nedorazilo.“ Srážkami mezi samozvanými ideology a jejich rozkoly a opovrhováním se Norsko vyznačuje.

Máme-li věřit Eline Syrdalenové, autorce příspěvku do deníku Dagsavisen, v Norsku, prý jedné z nejvíce zrovnoprávněných zemí světa, vyhoří a zhroutí se více žen než mužů. Kvůli přehlížení a zneuznávání jejich cyklu a biologie. A také kvůli vysokému tempu a perfekcionismu. Ženy mají být pořád vším. Kdy jí má být dovoleno být prostě jen člověk? Zařadí se do „mužského módu“, řešíc problémy zodpovědně a účinně. Jak má mít na to, aby zapnula ženskou energii, po níž muži touží?

Prý nejenže služby poskytované veřejným zdravotnictvím jsou pro ženy horší. Ženy kolikrát nejsou kvůli normativnímu muži vidět, míní v www.agendamagasin.no Linn Stalsbergová. Je menopauza snad něco, co by ženy měly jen tak vydržet? Ne. Musí zasáhnout stát, píše pro list Aftenposten Malin Stensønesová.

Kdybyste jen poznali, jak v Norsku bývá zpolitizováno vše, tak by asi všem citlivkám vypadaly bulvy. Neodmyslitelně k němu patří šarvátky o roli/postavení ženy vs. muže. Norsko totiž stojí do značné míry na společenském konstruktu stavícím ženy a muže proti sobě. Není téměř týdne, abyste někde v sdělovacích prostředcích nenarazili na až manipulativní podsouvání myšlenky některého pisatele/pisatelky či v reakcích na ně, že ženy a muži jsou dva téměř zcela odlišné živočišné druhy. K čemu jinému to může vést než k vzájemné nevraživosti?

Bez žen by se údajně nebyly oslavovaly Vánoce. Alespoň ne podle deníku Dagsavisen, opírajícího se o průzkum veřejného mínění. Prý jsou jen dva klasické vánoční úkoly, o něž se muži postarají ve větší míře než ženy, a to je pověšení venkovní světelné ozdoby a pokácení či nakoupení stromku. Na druhém konci žebříčku jsou činnosti, jimiž se zabývají takřka pouze ženy: Jde o sehnání vánočních oděvů dětem, pozorností/dárků a vánočních přání sousedům/přátelům/rodině, výrobu vánočních kalendářů, resp. vánočních punčoch na dárečky pro děti a také žehlení ubrusů. A rozvraťme prosím komiksy, tu zpátečnickou baštu mužů-tvůrců. Vyzývá k tomu kolektiv žen nakladatelství Strand, píše deník Bergens Tidende. A když jsme u dominance mužů: Bavička Sigrid Bonde Tusviková má, jak dala najevo v podcastu „Tusvik & Tønne“, plné zuby norských válečných filmů jen a pouze o mužích-hrdinech kolem dokolečka.

Jak píše v deníku Dagsavisen komentátor Synnøve Trampeová: Norské politice zrovnoprávnění vždy šlo o to, zvedat zeny. Proto byla podle www.khrono.no na Univerzitě v Oslu vytvořena pracovní skupina pro větší zrovnoprávnění a diverzitu, jenže z 16 členů bylo 14 žen (!). Bjørn Erik Thon, první muž v roli ombudsmana pro zrovnoprávnění sdělil listu Aftenposten, že mu není mužů líto. V Norsku je politicky korektní fandit jen ženám a ne chlapům, což podle zmíněné Trampeové potvrdila i Anette Trettebergstuenová, bývalá ministryně zrovnoprávnění. Kde jsou všichni průbojní chlapi, připravení k boji, aby nebyli nadměrně zastoupení ve všech záporných statistikách chlapci, resp. muži? Již dávno obsadili první příčku v tolika záporných statistikách, u nichž jde celé společnosti o to, je co nejvíce srazit domů: Nejvíce jich neudrží pozornost po celý školní den a výsledkově zůstane pozadu po celý běh školní docházky, zemře během vykonávání práce, páchá závažnější zločiny a jsou vězněni či sáhne si na život. Více než ženy se cítí vyčlenění, odmítnutí a zavrhování na „trhu“ seznamek, přičemž menšina nejúspěšnějších mužů je vybírána a „recyklována“ jako tzv. høyverdimenn či „muži vyšší hodnoty“, zato plebs skončí nedobrovolně nezadaný a osamocený, jak uvádí mj. zpráva vládního Výboru o mužích /Mannsutvalget/ na řešení nerovností chlapců a mužů vs. ženy a vypracování návrhů na vylepšení jejich zdraví a životů. Jejich návrhy ale byly mnohokrát zamítnuty, např. pisatelkou Eva Stenbroovou, jež prostřednictvím www.nettavisen.no uvádí, že oslabí práva žen, aniž by vyřešily problémy mužů. V dalším příspěvku se zmiňuje o mužích, jež ve snaze zapadnout změní svou identitu na zženštilejší.

Arne Børke, předseda organizace pro záležitosti mužů MannsForum uvádí prostřednictvím www.nettavisen.no, že si všiml následujícího: Jsou-li probírány problémy žen tak jsou překážky pro jejich vyřešení společenské struktury, špatné postoje a problematické chování. Jsou-li probírány problémy mužů, tak jsou to sami muži, kdo si za svou situaci mohou, a i zde je problémem špatný přístup a nevyhovující chování mužů. Ženy pokoušející se o vyřešení svých problémů v oblasti rovnosti pohlaví bývají téměř bez výjimky vyzdvihovány a chváleny za jejich nasazení. Když ale dělají totéž muži, tak je zesměšňují a obviňují z „kňourání,“ zato ženy naopak vyváznou „jen tak.“ Jako příklady uvádí Børke několik feministek tvrdého jádra.

Podle studentky Kristin Heierové prostřednictvím www.nettavisen.no jsou norští muži odsouváni do rolí obětí, což dělají pro společenské uznání jejich krajani obou pohlaví. Na rozdíl od žen nemívají zastání ani své zástupce. Norové prý nedělají prostor pro to, aby by byl chlapec/muž hrdý stejným způsobem, jak se to dělá dívkám/ženám. Kdo je ještě zvědav na prožívání chlapců/mužů, mužskosti a ctižádostivých chlapcích/mužích? Jakmile se ozve některý jejich mluvčí tak je okamžitě „ve škatulce“ a slovně „sundán.“

Poslední záchvěvy romantiky jako by vzaly zasvé: Podle badatele Madse Larsena prostřednictvím deníku Aftenposten to v Norsku chodí tak, že čím více jsou ženy zrovnoprávněné a finančně nezávislé, tím více diskriminují muže. Shazování mužů, supění nad nimi a dívání se na ně jako na méněcenné partnery v norské společnosti vede k menší reprodukci, a tudíž do záhuby nás samotných.

Domníváte-li se, že zrovnoprávnění zašlo příliš daleko, tak raději o tom v Norsku mlčet. Kdopak stojí o to, být řezán zprava i zleva? Nezbývá se sklonit a jít svým názorovým protějškům na ruku i tehdy, neslučují se jejich názory s názory rádoby progresivních. Žádní beránci. Škaredě Nory semlela demagogická rétorika pro mnohé zcestné až zrůdné ideologie, k tomu „huba nevymáchaná“: Přešlapů bylo pod váhou emocí dost: Ze zesměšňování „sviňárnách“ a kydání špíny neuberou, naopak někteří, aby se zviditelňovali, pomalu málem zapřou nos mezi očima a upíšou se komukoli.

Podle spisovatelky a pisatelky Kamilly Danielsenové a www.kk.no by více žen byla ochotná volit rodinný život tehdy, kdyby jim bývalo bylo dovoleno být jako muži. Být na tom teď jako muži, tak by jich více mělo partnera a děti. Ženy mají představy o tom, že úloha otce je volnější než role matky a umožňuje do větší míry žít tak, jak se žilo, dokud nebyly děti a vstupovat do a vystupovat z rodinného života podle toho, jak to vyhovuje jim samotným. Navíc otci se tělo po porodu nezmění, ten se nemusí bát toho, ujmout pozice šéfa, ani někam odjet na „mužskou jízdu.“ Skutečné rovnosti se prý dočkáme až tehdy, kdy se nejlepší fotbalový střelec zřekne hraní za národní tým, protože se stal otcem, anebo musí zůstat doma s nemocným dítětem.

Hodně se v Norsku řeší, jak to, že není víc žen-zakladatelek/průkopnic či top manažerek. Např. podle www.dn.no je jich dokonce stále méně a ze sta rostoucích firem vede žena pouze devět. Aby jich bylo více, co jim v tom asi ještě brání? Podle www.nrk.no nesplňuje 710 z velkých norských firem požadavek nového zákona, podle nějž má být v každé firmě s výdělky přes 100 milionů NOK v dozorčí řadě alespoň 40 % každého pohlaví.

Což o to: Ani norské dvojice nejsou zdaleka zrovnoprávněny. Podle www.forskning.no se počet minut strávený na práce v domácnosti v průběhu průměrných 24 hodin mezi pohlavími velice liší. U žen ve vztahu s dětmi se jedná o 104 minut, zato u mužů ve vztahu s dětmi se jedná o 66 minut. Pokud jde o bezdětné vztahy se ženy na pracích v domácnosti podílí 78 minutami oproti 54 minutám u mužů.

Jenže v které zemi je to lepší? Kdo se ale nechá bezmyšlenkovitě a pod nátlakem vhodit do hry, pozná, že když se kácí les, tak létají třísky a v těch svých nejvlhčích snech si ti nejzapálenější stále představují plná náměstí a plné ulice. Oda Oline Omdalová uvádí prostřednictvím www.nettavisen.no, že nemůže-li feminismus tolerovat, aby se probíraly problémy chlapců/mužů, pak už nejde o rovnost, nýbrž o opanovávání. Feminismus stále hraje důležitou roli, nicméně musí znovu získat schopnost klást ty správné otázky.

Podle deníku Aftenposten a další zdroje odmítají organizace žen stále ještě genderově neutrální zákon o zrovnoprávnění, jaký navrhl mj. zmíněný výbor o mužích /Mannsutvalget/. Podle Jana Olava Flottorpa a Guttorma Grundta, členů organizace Balanse /Rovnováha/ na zrovnoprávnění a prostřednictvím deníku Dagsavisen by měl být boj mezi pohlavími odvolán, neboť pokračující genderové války by mohly vést k narušení důvěry mužů v sociální stát a jejich podpory. Přišel čas na usmíření.