Dozvuky skokanských podvodů na MS v Trondheimu

Norský sport se z toho bude vzpamatovávat ještě léta: Ve vší tajnosti upravil trenér norským skokanům uprostřed noci kombinézy vyztužováním švů, jelikož nevěřil, že by vyhráli bez jeho podvodných zásahů.

Na samou hranici únosnosti se v posledních týdnech pohybují norská masmédia, když si zvolili toho o ostudě, a ještě probíhajícím vyšetřování tolik publikovat, přiznávají pohoršení Norové, z nichž jsem se s některými bavil. Na přetřes totiž přicházejí další zvraty v nekonečné dlouhé řadě. Přitom najednou nejde jen o kombinézy, nýbrž i boty, rukavice i spodní prádlo: Doteď skvoucí se národ světové skokanské elitě naprosto pohořel. Pro někoho rozšafný rekordman s nadhledem, pro někoho jiného nevycválaný spratek a vykuk. Buď, jak buď, skokanský svět je potud otřesen, že to ze židle zvedne i vás.

Skandál odstartoval potají pořízený záběr nejmenovaného Rakušana-člena servisního týmu rakouského skokanského družstva, jenž ovšem byl na sociálních sítích zveřejněn polským novinářem Jakubem Balcerskim, jak uvedl deník Verdens Gang. Snímek se stal rozbuškou dalšího postupu a hlavní trenér norských skokanů Magnus Brevig byl vedením domácího svazu suspendován. Pak potkal stejný osud i servismana/krejčího Adriana Liveltena. Později se totéž stalo asistentovi trenéra Thomasi Lobbenovi. Pak Mezinárodní lyžařská federace FIS vyvodila z porušení předpisů důsledky a postavil tytéž činitele mimo hru. Nakonec nebyl ušetřen ani Truls Johansen, trenér kombinované reprezentace a FIS nevylučuje ani další diskvalifikace, mohli jsme se dočíst mj. v deníku Verdens Gang.

V rámci dodatečné diskvalifikace byla Mariusovi Lindvikovi odebrána stříbrná medaile a Johann André Forfang si pohoršil ze pátého místa. Později byly na kombinézách učiněny další nálezy, ovšem jiné, než v prvním „kole“, jež znemožnily trojici dalších skokanů, a sice Robinu Pedersenovi, Kristofferu Eriksenovi Sundalovi a Robertu Johansenovi zúčastňovat se dalších soutěží. Přesně o jaký nález mělo jít Mezinárodní lyžařský svaz zatím nechtěl zveřejnit, uvedl deník Adresseavisen.

Zatímco se vedení norského týmu k podfuku doznalo, samotní skokani celou dobu odmítají, že byl do švů jejich kombinéz mj. všitý kus jiné látky na posílení a že švy mj. v rozkroku byly méně pružné, než stojí v pravidlech, což mohlo norské skokany prý zvýhodňovat tím, že by jim to poskytlo větší plochu na dolet. Dušují se, že kdyby o tom byli věděli, tak by nikdy neskákali, jak uvedly deník Verdens Gang a další sdělovací prostředky.

Bývalí skokani Daniel-André Tande, Johan Remen Evensen a Anders Jacobsen posléze podle zmíněných i dalších zdrojů prolomili mlčení, že tehdy, kdy skákali za reprezentaci Norska podváděli v po celou dobu, co trvaly jejich kariéry. Podle nich a prostřednictvím norské veřejnoprávní televize a dalších masmédií se vyvíjela kultura, kde na můstcích prý vládla kultura manipulací a obcházení pravidel bylo podvádění z velké části přijímáno. Tande dokonce poznamenal, že jde o něco, čeho se dopouští úplně každý bez rozdílu.

Tato výpověď ale má své trhliny. Pozici skokanů a aparátu kolem nich i pověst Norska jakožto země sportu zhoršovalo omamné vykrucování Jana-Erika Aalbu, norského šéfa tohoto sportu a trenéra Magnus Brevig a mlžení, že nešlo o podvádění nebo manipulaci. Až během pozdější tiskové konference Aalbu otočil a přiznal, že Norsko záměrně podvádělo, za což Aalbu převzal zodpovědnost a omluvil se.

Neoficiálně se ale „šušká“, že se někdo projevil poté, co někdo další pocuchal přebujelé ego do kauzy usvědčených. Ta fáma je přiživována dále. Ovšem zatímco se někteří současných i někdejších šampionů více, či méně zastávají, byť se k nekalostem nepřiznali, viní z kauzy jejich „podpůrný štáb“, jenž připustil, že se jich uvědomovali. Ruce pryč si podle norských masmédií zpočátku dal i Slovinec Bine Norcic, jenž měl norské skokany vést přes závod Raw Air, jenž podle televize TV2 před několika dny otočil a přitakal nabídce Norům pomáhat.

Krejčí Fredrik Bjerkeengen vyzradil listu Verdens Gang, že tehdy, když v roce 2021 Norsko vyhrálo v polském Zakopaném, mazal na kombinézách skokanů lepidlem na dřevo a dělal to ve chvíli, kdy byl s ním ve místnosti tehdejší hlavní trenér skokanů. Šlo o to, aby byl oblek tužší, protože pak funguje ještě více jako křídlo, jež vytváří vztlak. Dále Bjerkeengen vyprávěl o dvou dalších způsobech, jak Norsko manipulovalo vybavení.

Bývalý šéftrenér Clas Brede Bråthen, jenž vedl norské skokany téměř 20 let, vynaložil velké úsilí, aby odmítl, že za jeho působení ve funkci mohlo dojít k jakémukoli podobnému podvádění. Bjerkeengen obvinil prostřednictvím deníku Verdens Gang a dalších novin Bråthena ze lži. Na konkrétní informace ale nechce bývalý manažer reprezentace odpovídat.

Frode Moen, další bývalý hlavní trenér, měl podle deníku Verdens Gang o jednání v rozporu s pravidly obavy a vyrozuměl o nich před rokem Olympiatoppenu, tj. orgánu Norského sportovního svazu a olympijskému a paralympijskému výboru v jednom odpovědnému za rozvoj norského vrcholového sportu.

Další osobnosti norského sportu zareagovali na ostudu různě. Třeba Bjørn Wirkkola, bývalý vítěz severské kombinace a držitel světového rekordu a mistr světa ve skocích na lyžích nazval kauzu vyhrocenou prkotinou a mínil, že kazí jak sport, tak radost z něj, zmiňoval se www.ifinnmark.no, www.nrk.no i další zdroje.

Polské a švýcarské sdělovací prostředky mají za to, že se může jednat o největší skandál v dějinách skoků na lyžích. Kristina Ellwangerová, komentátorka německého deníku Bild nazvala počínání Norů materiálním dopingem a srovnala ho s tím klasickým. Německý skokanský fenomén Karl Geiger podotýká prostřednictvím deníku Verdens Gang, že je nutné rozlišovat mezi porušováním pravidel a vědomou manipulací a volá po přísnějších trestech poté, co se Norové dle něj pokoušeli obejít celý systém.

Den, jenž začínal jako den slávy zimního sportu v krizi skončil jako nejčernější z černých dní. Políčili na ně past. Konečně bylo Norsko přistiženo. Že by špička ledovce a nebýt „hnidopicha“ kontroléra Christiana Kathola, tak by se na podle něj profesionální, dovedné a zkušené zásahy nepoctivců nikdy nepřišlo? Vždyť dosud nebyl žádný norský účastník zimních sportů přistižen za něco, na čem se veřejnost mohla ve svých domněnkách shodnout, že nebyl úmyslný dopink a podvod. To se v národním sportu, k němuž máme až bláznivý vztah a který je naší identitou, podstatou toho, být Norem, stát nemohlo.

Případ vrhá stíny daleko a údajně přesahují vše, co Norsko vydobylo a získalo nejen ve skocích a severské kombinaci posledních několik desítek let. Stahují se sponzoři, ubývá publikum. Kdekdo bojkotuje po svém. Jako nejhorší je ovšem vnímána ta obecná nejistota, jak se bude ta trýzeň ze stavu věcí prohlubovat. Na nadarmo byla někým v komentářích na sociálních sítích přirovnána k agonii, doslova přechodu organismu ze života do smrti. Pakliže je norský skok kvůli ostudným činům na smrtelné loži, kdo, popř. co ho přivede, aby vstal z mrtvých?

Ještě nějaký ten čas se budou „obracet“ další „kamínky“, aby se dobralo k jádru věcí. Několik skokanských národů vyžaduje, aby byli podrobeni přezkumu všichni norští držitelé medailí ze závodů ve skocích i severské kombinaci a aby byly zpřísněny tresty. Srovná se někdy Norsko s tou neomluvitelnou potupou, nejvítěznější národ zimních sportů? Stát se to s norskými závodními cyklisty nebo vzpěrači, tak se to asi nějak „vyžehlí“, za to tohle?