Co dávají v norské televizi?

Jak to říkávají Norové: Se vkusem je to jako se zadkem. Je rozdělený. Věděli jste, že se Norové nemohou odtrhnout od obrazovek ani tehdy, když si dospělí hrají na schovávanou?

Pěvecká soutěž a zároveň hádanková hra Maskorama, norská obdoba českého pořadu Tvoje tvář má známý hlas, kde se celebrity zamaskují, roztáhnou úsměvy. Kdo musí během předmětného dílu nechat masku padnout a odhalit svou totožnost? Příval diváků nám napovídá, že potřebujeme nějaký ten „táborový oheň“, kolem nějž se shromáždíme, míní Pia Basbergová, programová redaktorka veřejnoprávní televize NRK. Masky a kostýmy se mění každoročně a nejen ony. Nelze popsat kouzlo, jež podle sledovanosti Nory s tímto pořadem spojuje.

Prostořeký zemědělec Ole Baldishol, samorost, který mluví „roztomilým“ nářečím, jemuž nerozumí zdaleka všichni diváci a který se doznal, že jinak mluvit neumí, je důvodem mnohých, proč se dívají na Kompani Lauritzen /Rotu Lauritzen/ z kasárenského prostředí. Ovšem snad ještě větší přidanou hodnotu má jazyk těla podporučíka Geira Akera, jenž prý vydá „za tisíce slov.“

V reality show Forræder /Zrádce/ jde o to, aby ta většina celebritních účastníků, co je loajální, zatímco řeší řadu úkolů a výzev /aby sbírali stříbro do fondu cen pro vítěze/ odhalila a vykázala ven všechny tři dopředu vylosované zrádce. Háček je ale v tom, že loajální nevědí, kdo je loajální a kdo je zrádce. Zrádci naopak znají totožnost mezi sebou navzájem a jejich cílem je zmanipulovat a zmást loajální tak, aby oni sami vyšli vítězně. Klesne-li počet zrádců pod tři, snaží se pokoušením a vynucováním si nabírat z loajálních do svých řad další zrádce.

Erupce vzteku vyvolal díl, když byla snímána scéna s hlídáním/bděním nad „mrtvým“ v rakvi „zlikvidovaným“ zrádci. Mezi přítomnými byl i „kněz“. A mezi komentáři ze zábavného pořadu dotčených a uražených jste se mohli dočíst, že to bylo „nevkusné.“ „Nemístní, neuctivé a rouhačské pro mě, která přišla o své blízké“ a „Snaha o to, shodit emoce ostatních“ a „Nezvládne-li někdo vyrábět zábavu, aniž si musel někdo lehnout do rakve, tak by si měl celý koncept rozmyslet.“ Ovšem někteří onen výjev i hájil slovy o tom, že pořad je přece o tom, zůstat naživu, aniž vás „sejmou“ zrádci. Proto by se i tohle dalo čekat. Cloumání city překvapivými a vyzývavými scénami dělá podle některých, vč. Jana-Pettera Dahla, tiskového šéfa TV2, televizi lepší. A v čem je rozdíl mezi tím, objeví-li se takový šok v pořadu tohoto formátu vs. ve filmu, divadle či knize? Je snad tolik těch, kteří nedokážou rozlišovat předstírání a skutečnost? Mnozí baviči vč. těch norských si postavili kariéru mj. na žertování o smrti a kvůli drsným přírodním podmínkám to býval i jeden z pilířů, na nichž býval i norský humor postaven, potažmo lidová kultura, neboť si byli předchozí generace proklatě dobře vědomy toho, že je smrt rozdělila, byť jediná ztrouchnivělá laťka kýly loďky, jež je přepravovala či z níž rybařili. Střílet si ze smrti byla jedna ze strategií přežití. Je-li dnes proti standardům někoho, tak nestačí jenom přepnout program?

Nory neomrzí ani Kongen Befaler /Král poroučí/, kde bavič Atle Antonsen zve další baviče, aby čelili rozmanitým výzvám a strategicky a takticky vyřešili úkoly jako třeba donést něco, co je těžké donést, něco, čím by se bránili, co by doporučili ostatním, aby se toho zbavili či donést to nejlepší co život nabízí, popř. něco, co by si vzalis sebou do hrobu. Anebo musí uhodnout heslo, zvládnout praktické hlavolamy atd.

V Lystløgner /Chorobném lháři/ vidíme celebrity, které nabízejí své nejpikantnější a nejnepravděpodobnější anekdoty vč. čirých lží. Co je pravda a co lež? Odhalení dráždí nervy. Takové odpovědi jste nečekali.

To je novota, dámy a pánové, to je novota: Pořad, o němž tvrdí, že je nevděčný dárek a gesto ani kamarádské, ani chlapské, ovšem jak se říká: To se zkrátka může stát i ženatým: Prudérní jedinci nemohli skousnout nový pořad Brekket /slangové označení pro loupež/. Celebrity soutěží mj. v tom, aby rozluštili kód trezoru, zfalšovali originály či krádli v supermarketu a mnoho dalšího, aby se jim v cíli naskytla příležitost vyloupit banku. O čem mnozí nemají, lidově řečeno, ani „šajnu“, je to, že vše je zinscenované. I tak je koncept prý za hranou a měl mu být zatnout tipec proto, že bagatelizuje zločinnost, ovšem televize jde podle deníku Verdens Gang do protiútoku výroky jako Bagatelizují snad velikonoční detektivky /v Norsku velmi oblíbený žánr/ vraždy? Pořad kritizují i zástupci policie, jimž vadí, že účast celebrit může vysílat nevhodné signály divákům. Zločinci jsou prý seriálem školení. Kam se ale podělila soudnost obecenstva?

To se dělá, tohleto? Ostuda jedna: Během závodu minulou neděli prý došlo k nebývalému přešlapu a od té doby jde nadějný biatlonista Johan-Olav Botn zpravodajci-veteránovi veřejnoprávní televize NRK Ola Lundemu „po krk“ a neustála přestřelka slov. Botn totiž ještě „buší“ do Lundeho, že ho během střelby na posledním stanovišti vyrušoval. Podle Botna byl soustřeďováním se zahlcen a ve vlastní bublince ve chvíli, kdy se dvakrát trefil, načež ovšem kvůli směru větru postřehl Lundeho slova o „obřím minutí terče,“ co Botna naprosto vyvedlo z míry a narušilo dosavadní plynulost střeleb. Prý to svědčí o tom, nakolik málo rozumí reportér pozici závodníka. Televize NRK ovšem později upřesnila, že slova mířila na jiného střelce, a sice Vetleho Sjåstada Christiansena, jenž Botna těsně předstihl. Lunde se hájí tím, že ačkoli bývá hlasitý, tak by ho neměl závodník slyšet. A jestli ano, tak se nesoustředí dost a měl by si vzít špunty do uší.

Dostupnost některých scén s bratry Ingebrigtsenovými divákům je něco, co si veřejnoprávní televize NRK nepřeje. Poněvadž si někteří členové rodiny stěžovali na přítěž kvůli některým výjevům seriálu a jelikož byli někteří účinkující v době natáčení nezletilí, televize stáhla velmi oblíbený pořad Team Ingebrigtsen /Tým Ingebrigtsenových/, skrze nějž se mohli diváci „nabažit“ na životech těchto již daleko mimo hranice Norska ostře sledovaných běžců s otcem, jenž je obžalován za násilí vůči jednomu či více ze svých dětí, ač vinu popírá. Přesto diváci prý nezákonně pořád prostřednictvím anonymních účtů uploadují na sociální sítě dříve televizí zveřejňovaný obsah, čímž porušují výhradní práva televize NRK.

Stává se, že televizní kanály zakážou svým zaměstnancům rozebírat určité osoby či náměty. Deník Dagbladet se např. zmínil o Magnusu Borgovi Høiby, nevlastním synovi korunního prince Haakona Magnuse, jenž posledních několik měsíců obstarává více než dost pozornosti a který se podle nejednoho odborníka postaral o největší skandál královské rodiny v Evropě. Než měl Tore Strømøy, moderátor a novinář a jedna z „kotev“ televize NRK, možnost vůbec začít řešit Borga Høibyho v přímém přenosu během pořadu Telefontimen /Hodina na telefonu/, kam se mohou diváci dovolávat, tak Strømøya prý z etických důvodů zcela odstavili. Nevyjasněná situace s prý zranitelnými osobami s hlavních rolích podle vedoucí redakce May Reppenové znemožnila divákům veřejně promluvit o důvěrných a pro norskou společnost palčivých záležitostech jako násilí vůči osobám blízkým vč. několika znásilnění, jichž podle žaloby dopustil i Borg Høiby.

Tímto ale podle některých zlých jazyků svým divákům dali avízo: Vůbec k nám nechoďte. Řeč je o novém společensko-satiristickkém pořadu Hellerudsvingen prý inspirovaném americkým animovanou stálicí South Parkem, kde je pro řadu rodičů problematická prý nízká věková hranice seriálu. Recenze v denících sice na tuto další vymoženost televize NRK jsou veskrze pozitivní, avšak množí se stížnosti typu Další odpad z dílny NRK! Udělám cokoli pro o, aby byl tento televizní kanál bojkotován!

Budou letos jako tradičně dávat i Tři oříšky pro popelku? Právě televizní kanály do velké míry určují, na co, dejme tomu, vánočního se máme dívat, ovšem podle mnohých naštěstí existuje větší výběr filmů než to, co nabízejí streamovací služby. A co kamery nesměly zabrat, něco z toho můžete sledovat v zákulisí zprostředkovaném mj. na sociálních sítích.