Češi i další dobrodruzi v záludných norských vodách

Od jejich zmizení již uběhly dva týdny a den a nic. Tři čeští rybáři jsou na západě Norska stále nezvěstní poté, co nedaleko ostrůvku Grip ztroskotala jejich pronajatá motorová loď. Nakolik jsou podobná neštěstí v Norsku častá?

Příčina předmětného neštěstí zůstává i nadále nevyjasněná. Podle místní norské policie kraje Møre og Romsdal citované zpravodajcem www.tk.no je možné, že nikdy nedostaneme na všechny nezodpovězené otázky odpověď. Ze skupinky čtyř mužských členů výpravy byl nalezen mrtvý pouze jeden. Pátrání po třech pohřešovaných, domněle rovněž zemřelých, probíhalo snažně podél břehů pomoci lodí, na širém moři pomoci dronů a vrtulníků. Pátrání, jež zahrnovalo oblast mezi ostrovy Averøy a Smøla a do nějž byli kromě policistů a záchranářů zapojeni i požárníci a dobrovolníci, bylo kvůli nepříznivému počasí a světelným podmínkám pozastaveno, nicméně se na předchozí pátrání navazovalo, dokud nebylo definitivně ukončeno, což se stalo předevčířem, neboť již nezbyly úseky moře ani pobřeží, jež by přicházelo v úvahu ještě prozkoumat. Neštěstí je ovšem nadále předmětem policejního vyšetřování.

Podle www.adressa.no s odvoláním na policie měli být členové oné lodní výpravy s dalšími čtyřmi osobami, jež je do Norska doprovázely, avšak se oné osudné lodní výpravy nezúčastnily, domluveni tak, že se měli vrátit k oním čtyřem neúčastníkům před soumrakem. Žádný návrat se ale nekonal. Následující noc v ranních nočních hodinách byla kromě oné zahynulé osoby nalezená šest metrů dlouhá loď a následně tažena ze záchranné lodě Peter Henry von Koss k lodi pobřežní stráže Barentshav /Barentsovo moře/, jež trosku přepravila do města Kristiansund pro další průzkumné úkony.

Další zpravodajce www.vg.no hlásil, že loď sice byla nalezena prázdná a neporušená, nicméně byla poškozena /rozpůlena/ při vyzdvižení na palubu lodi pobřežní stráže. Do případu je zapojen Statens havarikommisjon či Norský úřad pro vyšetřování nehod. Podle Ingrid Ovidie Rangønesové, starostky okresu Averøy, smutná událost silně dojala místní obyvatele. Dodala, že místní po nejhorším možném dopadu myslí na příbuzné a upřímně doufají, že pátrání po nezvěstných bude úspěšné. Je to to nejlepší, co mohou pro příbuzné a další blízké udělat.

Podle www.vg.no a www.politiet.no bohužel nešlo o první Čechy, jež v dané oblasti přišli o život. Letos v květnu nepřežili dva Češi a jeden Slovák lodní neštěstí u ostrova Smøla. A v r. 2019 zaplatil životem Lotyš při lodní výpravě rovněž v doprovodu tří dalších osob-přeživších, a to v úžině Hasløysundet, opět v okrese Averøy.

Pátek, osudný den, začal podle www.vg.no jako slunný, ovšem již záhy odpoledne se zatahovalo temnými mraky. Pak přišly na řadu déšť, sílící vítr a rozbouřené moře. Pokaždé to bolí stejně, pokračuje již zmíněná Ingrid Ovidie Rangønesové, starostky okresu Averøy: Je to něco, co nechceme, aby se stalo, a pokaždé nás to poznamená. Moře je nepředvídatelný hráč. Vše se může otočit pěkně rychle. Rovněž prostřednictvím www.vg.no se dozvíme, že pokaždé, kdy dojde k neštěstí se závažnými následky se do toho zapojí tzv. psychosociální krizový tým dotyčného okresu.

Deník Verdens Gang se bez odezvy pokoušel získat vyjádření půjčovny, jež pronajala loď české skupince rybářských turistů. Dalším z těch, jež pronajímají na ostrově Averøy lodě, je Mario Uebe. Sezóna trvá od května do konce září. Někteří jeho hosté tráví na jeho rybářské základně Feskberja čtyři dny, další několik týdnů. A jak praví článek na www.vg.no začíná stejný scénář pokaždé, když se loučí s někým, kdo v jedné z jeho lodí vyrazí na ryby. A to bez ohledu na to, zda dotyční vlastní lodní průkaz či ne: Úvod do ovládání lodě, již si rybáři pronajali a průvodce bezpečnostními opatřeními. Mimo jiné se naučí, jak používat elektronické navigační zařízení zvané mapový plotter a k tomu echolot /vodní radar, jenž měří hloubku vody a zobrazuje předměty pod hladinou/, a něco si povídají o tom, jak se na lodi chovat.

Pokud má někdo málo zkušeností s loděmi, věnuje Uebe více času zaučení. Pak s ním může vyrazit lodí a ukázat mu, jak se loď chová. Zájemce si s ním projde mimo jiné manévrování a to, jak posádka a vybavení lodě ovlivní rozložení hmotnosti. Všechny Uebeho lodě jsou vybaveny GPS a tak může prostřednictvím svého telefonu sledovat pohyb svých hostů. Bedlivě sleduje i mnohdy dost proměnlivé počasí. Hosté dostávají denně aktualizované informace a pokud se podmínky změní může se s nimi spojit Uebe.

Ten má dojem, že účastníci rybářských výprav berou bezpečnost vážně. Čeští ztroskotanci sice nebyli mezi Uebeho hosty, ovšem i tak je pro něj tato trýznivá událost připomínkou závažnosti, jež s sebou nese „posílání“ hostů na moře. Při výkonu jeho podnikatelské činnosti jde podle něj o největší strach, jenž ji neustále doprovází.

Smršť až nepochopitelně úderných tragédií: Letos v červnu zveřejnil Sjøfartsdirektoratet /Norský námořní úřad/ prostřednictvím www.vg.no přezkum 11 smrtelných nehod s účastí pronajatých plavidel a zahraničních rybářských turistů v letech 2017 až 2025. Těmto neštěstím podlehlo za uvedené období celkem 15 osob. Úřad mimo jiné zdůrazňuje jako rizikové činitele omezené znalosti místních vod a dalších podmínek, rychlé změny počasí a nedostatečně velké lodě s omezenou stabilitou.

Po neštěstí s českými turisty se opět ozvali místní, jež nabádají k větší ostražitosti a volají po zpřísnění podmínek. Takový námořník Ståle Stenersen podle www.tv2.no se přes čtyři desetiletí plaví podél norských břehů. Vody kolem tolika skloňovaného ostrova Averøy brázdil pravidelně a podle Stenersena je třeba k nim při plavbě mít respekt a mít se na pozoru. To zejména kvůli zvláštní podvodní topografii s mnoha útesy a mělčinami, o něž se moře láme, a podmořským proudům. Stenersen popisuje zdejší vody jako náročnější, a to i pro zkušené kormidelníky. Představují výzvu i pro ty z nás, jež máme patřičné vzdělání a moderní vybavení. Bývají dny, kdy jsou i zkušenější kapitáni nuceni upravit trasu své lodě a přesměrovat ji jinam, než přes tyto vody. I s lodí dlouhou 106 metrů a nosností 4 000 tun se občas stane, že nepřeplují, jelikož by to bylo příliš riskantní.

„My, kteří máme své živobytí podél pobřeží, jsme často svědky odstrašujících příkladů toho, jak se zde nechovat: výjimky nejsou přeplněné turistické rybářské lodě příliš blízko k útesům a mělčinám, anebo dokonce uprostřed námořních tras.“ Stenersen, místní rybáři, záchranářská organizace Redningsselskapet a další podle www.tv2.no a www.nrk.no prý mnohokrát zpozorovali sportovní rybáře v tísni či v rizikových situacích a bije na poplach, že obecně by měl být nad nimi daleko větší dozor, než je nyní. Navíc neznalí lidé zvenčí v záludných vodách obávaných i mezi místními prostě nemají co dělat. Rybář Kåre Bjarne Fure prohlásil prostřednictvím www.nrk.no, že nemají předpoklady, aby posoudili nebezpečí oněch vod. Kapitán Jon Atle Leia Toft ze záchranářské organizace Redningsselskapet by dokonce stanovil maximální doplutí sportovních rybářů.