- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Velmi poeticky napsáno. Také už jsem několikrát zažil "zhasnutí světa". Ale těší mne vědomí, že se všichni nacházejí na místě, které popisuje Bible, a kde Bůh osobně setře každou slzu z očí.
Kamilo, karma.
Napsala jste to pěkně a jakákoli další slova jsou zbytečná...
Karma. Věřím, že si stejně mámu nesete v sobě...
(a když to čtu, vypadá to jako blbá fráze. Ale není).
Karma. A souhlas Karlem Boháčkem; vzpomínky porazily tmu a Vy záříte.
karma...
beze slov, protože ta v takovýchle okamžicích chybí...
Paní Kamilo. napsala jste to moc hezky - velká karma! A ať se Vám daří. Hezké VELIKONOCE.
Svět nezhasne, dokud svítí vzpomínky:)
Máma říkala následovné, když zemře otec tak odejde chleba, když odejde matka odejde domov.
Znám ten pocit kdy zhasne svět ale v trochu jiné podobě, kdy zmizí vše co si neslo svět blízkých a předků a už je tento svět víceméně "prázdná" historie.
Ve snech se mi vrací bolest duše lid, jež mají vysoký věk a jsou už vlastně v cizím světě, ten jejich pomalu zaniká jak jejich generace odcházejí.
Jsem čtyřicátník a vlastně uzavírám historii celého matčina rodu, jsem jak si poslední ... .
Vždycky, když odejde blízký člověk, zhasne svět.
A ty jsi ho zas rozzářila ;)