Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
M

miska-i

3. 9. 2009 14:48
Teda

Jsem z toho úplně vyřízená, krásně napsané, obdivuji vás!!!R^R^

0 0
možnosti
KR

Ester21

18. 8. 2009 22:43
Díky

Děkuji všem, kdo dělají takovou práci a obzvlášť těm, kteří pomáhají ač "nemusí". Jste skvělí.

A mimochodem. Je fajn, když někdo, jako vy, lidem poví, co ta práce vlastně obnáší... Hodně síly, štěstí, klidu a trpělivosti!

0 0
možnosti
KR

Ester21

18. 8. 2009 22:38
Díky

0 0
možnosti
M

Milwa

20. 3. 2009 14:38
Děkuji

Tak jste první kdo mě svým článkem přiměl se registrovat do diskuse:-)

Děkuji za skvělé přiblížení prácce záchranáře v takto vypjaté situaci, obdivuju Vás, ale také všechny ostatní kteří pomáhají zachrańovat životy. Doufám, že Vám toto psaní pomáhá vyrovnat se s těmito emocionálními otřesy, kterým se každý chce vyhnout, jen vy je máte jako denní chleba....napsal jste to na výbornou, jasná karma. Držte se, držím palceV

0 0
možnosti
LV

lucie74

17. 9. 2008 9:23
milý kolego

karmu a dík.

Víc takových článků! Pracovala jsem jako sestra na ARO a chviličku i na ARu se záchrankou, naštěstí jsem nikdy nemusela k havárce ani k dítěti. Dnes mám 3 děti a ze zdravotnictví jsem odešla po zralé úvaze. Vzpomínám ráda, moc mě to bavilo (zní to divně, co?), ale co mám děti, už bych se jen tak nevzpamatovala...

A sestra která by to emočně nezvládala, by stejně nebyla k ničemu... Takže dík a málo práce...:-)

0 0
možnosti
J

jirule.p

29. 8. 2008 12:36
Ještě jednou moc díky

Honzo, Tvoje články čtu s obdivem a jedním dechem, jsou to situace, které jsou mi dobře známé, ale nikdy bych je nedokázala tak emocionálně dát na papír.........záchranářina je krásná, ikdyž občas krutá práce a i přesto jí dělám tak ráda. V předchozím článku se tu někdo zmiňoval o tom, jestli jsi nepřemýšlel nad tím napsat knihu povídek, popřemýšlej, protože máš v sobě velký dar......Díky

0 0
možnosti
MT

Michal Tiller

28. 8. 2008 19:07
Důležitý článek

V Jsem rád, že jste to napsal.

Nemám k tomu moc slov... byl jsem jednou sám nad pánem po nehodě, co se nehýbal. Neuměl jsem mu pomoci. Nepoznal jsem, že nemůže dýchat. Kontroloval jsem mu tep palcem - vlastní tep.

Umřel, zatímco jsem s ním klidně mluvil... Nezvladl jsem to a, tak

teď jen mlčky zíram na druhou stranu, kde jsou profesionálové.

0 0
možnosti
U

UriahHeep1973

28. 8. 2008 17:30
RESPEKT!!!

Jste trochu exhibicionista, díkybohu! Jsem velmi zvědavý člověk, takže mě zajímá třeba, co, proč a jak se děje v zákulisí letiště, co to jí cyklisti za tyčinky, a taky, co se děje třeba po příjezdu záchranky k dopravní nehodě. Až si často zakazuji na to myslet, protože mám strach, že přivolám nějakou katastrofu. A teď jste mi takový detailní popis poskytl Vy. Děkuji Vám za to! Máte obrovský dar slova, tak ve svých příspěvcích hlavně pokračujte! Fascinuje mě, jak "chladnokrevně" a profesionálně musí postupovat první posádka, která dorazí k nehodě a mapuje terén. V tomto ohledu nikdy nepřestanu obdivovat lidi z první sanitky, která dorazila například do Nažidel, a vlastně nechápu, že jsou ještě psychicky pohromadě... Velmi Vás obdivuji! A buďte klidný! I kdybyste si občas zapálil nebo koupil sprostý časopis, cestu do nebe máte už dávno vydlážděnou! :-) Samozřejmě karma!

0 0
možnosti
DN

denk niet

28. 8. 2008 16:01
Není co dodat...

... všechno, co bych ještě mohl a chtěl říct, bylo už řečeno diskutujícími přede mnou. Takže zbývá jen poslat karmu a popřát hodně štěstí v další práci - protože to štěstí se vašimi zákroky přenáší na ty, kteří ho potřebují nejvíce... Máte skutečně mou úctu.

Mějte se moc fajn.

0 0
možnosti
MP

Brouk Pytlík654

28. 8. 2008 14:45
kurz první pomoci

Přečetl jsem to jedním dechem, smutný příběh. Pokud si někdo myslíte, že byste u nehody stáli jako tvrdé Y, můžete si (v Praze) zajít na kurz první pomoci http://www.zzshmp.cz. Bývalo to zdrama, teď koukám za směšné 300,- Třeba díky nabytým znalostem někomu zachráníte život, možná někomu blízkému. Čas hraje roli, když přijedou opravdoví záchranáři, může už být pozdě.

0 0
možnosti
  • Počet článků 15
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 10364x
Je mi sedmatřicet, vzděláním jsem všeobecná sestra a zdravotnický záchranář. Později jsem vystudoval zdravotnický management. Pracuji patnáctým rokem v intenzivní péči a urgentní medicíně, nejdřív jako sestra na JIP na Homolce, pak u záchranky, v Newcastlu ve Walk-in Centre jako Nurse Practitioner, po návratu domů zase u záchranky a ve vlastní firmě Life Support.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy