Bůh pláče
Ženy mohou plakat, muži by plakat neměli. Jako muži máme být dost silní na to, abychom pláč ovládli. Asi proto, abychom nedali najevo svou slabost. Máme být přeci oporou pro ženy. Ty jsou "slabší pohlaví" a tak se musí mít o co opřít. A tak muži nepláčou. Asi je to škoda, že muži nemůžeme naplno projevit emoce. Zůstanou pak v nás a projeví se někdy jindy. Zajímavé je, že v bibli pláčou stejně ženy, tak i muži. Když zemřel Lazar, plakala Marie a židé, kteří byli s ní. A dokonce i Ježíš, když tam přišel, vstoupily mu slzy do očí. My bychom se v té plačící společnosti asi necítili dobře.
Jako dítě jsme zažili tragédii. Zemřel nám táta. Když jsem byl v páté třídě. Byl to pro všechny šok. Pro mě to bylo v době mého vzdoru proti otci. Psychologové teď říkají, že to je normální - nějakou dobu jsme naklonění jednomu rodiči a za pár měsíců nebo let se to vymění. Já zrovna velmi silně cítil, že táta protěžuje moji starší sestru. Pořád nám ji dával za příklad, ona byla vždy ta nejlepší a my jí nesahali ani po kotníky. Štvalo mě to. A přesně v tu chvíli se to stalo. Vzpomínám si, že jsem neplakal. Vůbec. Měl jsem tátu rád a on mě určitě taky. Ale vůbec jsem neplakal. Dokonce mi to přišlo blbé, že bych asi měl. Po mnoha letech pak zemřela matka. A já vždy když vidím paní s mlhou na hlavě a hůlkami, se neubráním pohnutí. Slzy mi vstoupí do očí. I teď, když to píšu. V příběhu o Lazarovi když židé viděli slzy v Ježíšovo očích, řekli: hle, jak jej miloval. Vím, jak silná je to emoce. Nejde zastavit.
Ježíš řekl: Kdo vidí mne, vidí Otce. Platí to i o místech, kdy Ježíš plakal? Dá se z toho vyvodit, že Bůh pláče? Jak je pak možné považovat Boha za všemocného, vševědoucího, všudypřítomného, když podléhá takovým emocím jako je pláč?
Jinde je napsáno: radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Krásná biblická rada. Dá se říct, že Ježíš před tím, než vzkřísil Lazara plakal s plačícími? Že plakal spolu s ostatními? Tak moc cítil jejich i svůj smutek, že podlehl pláči? Ježíš s emocím vůbec nevyhýbá. Prožívá je naplno. Když se naštve, vyžene bičem prodavače z chrámu. Když vidí faleš, nemá problém oslovit farizeje slovy: "Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví." A když má smutek tak pláče.
Přijde mi, že Ježíš se projevuje naprosto svobodně. Ne tak jako my. My víme, co bychom měli, co bychom neměli, co by bylo dobré, co zase ne. A tak jsou naše přirozené reakce vždy upraveny a neumíme se zachovat tak, jak je jedině správné. Nejsme svobodní, přirození. Asi je to škoda.
Pláč je projevem svobody. Nesvobodný člověk nemá na to, aby prožil tak silné emoce, jako je pláč. Je spoután svými zažitými způsoby chování. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Když se lidé radují, můžeme se poddat radosti a radovat se s nimi. Nejen přitakat slovy, ale prožit s nimi radost. Emoce pomáhá dostávat z nás něco, co tam bývá skryto a co potřebuje ven. Emoce je takový výtah, který vyveze dlouho skryté zboží na "boží světlo".
"Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé." To platí. A možná proto se nechceme nechat ovládat emocemi. Co kdyby vynesly na světlo něco, co nechceme, aby druzí viděli. Něco, s čím se nechceme chlubit. Takoví nechceme být. Potřebujeme být lepší před druhými i před sebou.
A možná tímto se právě bráníme tomu být sami sebou. A dostáváme se do toho vězení, ze kterého není úniku. Přestáváme být svobodní, sami si řekneme, že své já zavřeme do šatlavy, aby ho raději druzí neviděli.
Jak z takového vězení ven? Asi tak jak to dělal Ježíš: být přesně takový, jako to cítím, že jsem. Když mám smutek, tak se neubráním slzám. Když mám radost, tak budu s druhými slavit svatbu. Říká se "všeho s mírou". O hodně věcech to platí. Ale emoce sám cítím, že potřebuji se naučit nepotlačovat. Nechat je, ať se projeví. Když je uzavřu, budu jako papiňák, který vybuchne v nejméně příznivou dobu...
Ludek Bouska
Chci si splnit svůj sen ...
Chci se podělit o osobní příběh s kartami. Začínám dělat to, co jsem celý život toužil dělat. A vlastně se k tomu nikdy pořádně nedostal. Je to otevřené, teď začínám a třeba se to povede. Nechci psát "až to bude jasné". Teď není...
Ludek Bouska
Rád si hraju! A tak jsem si vymyslel novou hru :)
Rád si hraji a tvořím nové hry. Ty si pak hrajeme doma. Dříve s našima klukama, ale když už "vylítli", tak s kamarády. Anebo i klukama a jejich partnerkama. To je paráda. Udělal jsem novou hru TRIETO a ta lidi zaujala nejvíc.
Ludek Bouska
Desatero - proč to číst?
Snažím se porovnávat dvě desatera. Jsou z různých kultur. Východ, západ. Křesťané nepřijímají jógu. Východ se zase na křesťanství dívá asi tak, jako Gándí, který prohlásil: „Stal bych se křesťanem, kdybych nepoznal křesťany."
Ludek Bouska
Desatero bible a desatero jógy - základní rozdíl
Základní rozdíl mezi desatery je v tom, že Jama-Nijama se zaměřuje na stav člověka a desatero bible na vztah k autoritě a vztahy mezi lidmi.
Ludek Bouska
Desatera bible a jógy - deset slov
Desatero: Není, nečiníš, neneseš, hlídej, cti, nezabíjíš, nesmilníš, nekradeš, nelžeš, nežádáš. Jama-Nijama: Nenásilí, nelhaní, nekradení, neulpívání, zdrženlivost, čistota, spokojenost, sebekázeň, poznávání, oddanost.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o vládou navrženou změnu zákoníku práce. Stínový ministr práce a sociálních věcí...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Omyl i zneužití. Poznat predátorské časopisy není vždy lehké, říká akademik
Publikování v časopisech, které se tváří jako vědecké, může být jen omyl nebo i dlouhodobá snaha...
Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura v Česku udělá příští vláda, říká Fiala
Dvacet let od vstupu do Evropské unie Česká republika stále nepřijala společnou evropskou měnu...
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 971x
Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!
Mám stránky 333coaching.cz.
Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.
Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.
Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.
Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.