Ten jev, co popisujete, je s příchodem prodejen-mamutů:-)) zcela běžný. Je to podle mě tím, že se zaměstnávají pouze podavači a zakladači zboží. Prodavač by musel být totiž vyučen v tom kterém typu prodávaného zboží, tedy znát zbožíznalectví, jak tomu vždycky bylo.

O žádném učňáku nevím. Možná tu a tam si nějakého prodavače výchova sám obchodník.

A ještě je tu otázka: co bylo dříve? Lempl nebo neskutečně malé peníze s velkými požadavky na prodavače (zejména v řetězcích).

oprava...sám vychová...

A nebyl na dveřích té prodejny nepřehlédnutelný inzerát jako "hledáme posily do našeho týmu, pro které je práce u nás výzvou?" A o tom to celé je. Pokud budete na každé třetí prodejně nacházet inzeráty hledající zaměstnance kteří budou za pár šupů dělat od rána do večera, soboty a neděle pak vězte, že tam místo výzev najdete unavené, přepracované a otrávené obličeje.

Budete se asi divit, ale i takovéto prodejny dokáží zvyšovat obrat. Proč? Protože u obchodňákové konkurence vedle najdete ty stejné otrávené obličeje a za profesionální servis kvalifikovaných prodejců malých specializovaných prodejen se nikomu připlácet nechce

Mi spíše vadí, že v obchodech třeba s oblečením nerozeznám prodavačku od zákazníka. Protože jsou podobně oblečení. Problém u prodovačů jsou směšn ě nízké mzdy a dlouhá pracovní doba. A to těch 24000 ja kuvádíte rozhodně nebývá standartem a není základní hrubá mzda. O takové mzdě si může velká většina prodavačů nechat jen zdát. Mnohem horší jsou třeba úředníci, kteří jednají s člověkem ještě hůře než prodavači a jsou o dost lépe placeni a ještě nemusejí dělat víkendy.

ne, že bych s vámi zcela nesouhlasila, ale úředníci zas tak dobře placení nejsou. A jednají dobře i špatně jedni i druzí.

Záleží na kritériích, které si každý pro nákup podobného zboží zvolí. Můj přístup, nazveme ho pragmatický, spočívá v tom, že si na internetu zvolím parametry výrobku a vytipuji, který konkrétní výrobek je splňuje. Po té si přečtu recenze uživatelů, možnosti záručního i pozáručního servisu a v nějakém kamenném obchodě výrobek osobně "omakám". Když se rozhodnu jej koupit, vyberu zavedený internetový obchod s nejnižší prodejní cenou, který nabízí odvoz starého a instalaci s instruktáží o používání nového na místě. Prodavače tak na nic nepotřebuji.

Ještě doplňuji, že vzhledem k tomu, že jsem neuměl správně definovat kritéria pračky, zavolal jsem do firmy, která dělá servis a poptal se, jakou pračku by si koupili tamní technici. Tak jsem se dověděl rozdíl v životnosti mezi pračkami s vrchním plněním a předním, o výhodách invertorového pohonu, o četnosti poruch jednotlivých typů a značek, která pračka má nejjednodušší systém ovládání a další informace, které mi jako laikovi umožnily dobře si vybrat. Na info od prodavače bych nikdy nespoléhal, zvláště když jsem se dověděl, že zaměstnanci jednoho řetězce s elektrotechnikou mají speciální prémie, když prodají konkrétní výrobek o jehož kvalitách i užitných vlastnostech jsou velké pochybnosti.

Jo,

za indianu to bylo jednodussi. Na vyber jste mel tatramatku a Tatramatku. A abyste ji vubec dostal, musel jste dat panuvedoucimu vsimne aby vam prozradil kdy je privezou. A odvoz byl uz vasi veci. Nebo jste take mohl nezakonne koupit bony a v tuzexu si ponekud jednoduseji vybrat mezi Philkem a Gorenje.

ty jo, to je pravda, Pračku jsme sháněli mnoho týdnů, nakonec mi volala maminka, že jedna je u nich v bazaru (vrácená, v záruce opravená). Bylo mi jedno, jaká je, prostě PRAČKA...snad jsme to i slavili :-).

Ještě "zajímavější" byla lednička. To jsem denně chodila do Prioru, kdyby přišly. Taky několik týdnů, už nevím, bylo mi 19 tenkrát, už jsem byla těhotná. Jednou jsem vešla do elektra a ledničky tam nebyly. Zařídila jsem si něco jiného, pak odcházela stejným elektrem. Byly tam. Tři, všechny zadané. A já už to nezvládla a rozplakala jsem se přímo u těch ledniček. A tak jsem si tenkrát, před třiceti lety ledničku nezařídila úplatkem, ale prostě jsem si ji vybrečela.

Nejde o zásluhy/flákárnu toho nebo onoho zaměstnance, jde o společenské ohodnocení dané profese. Pokud se zvýší, začnou do dané profese proudit kvalitnější kádři a lemplové si budou muset najít jinej společensky zapomenutej flek, kde si zaměstnavatel za podhodnocenou mzdu nic jiného než lempla nezaslouží

Jako bývalá majitelka malého obchůdku, který jsem zavřela, protože super, hyper marketům nelze konkurovat Vám povím, že to není v prodavačích! Není tu konkurence, co by popoháněla ochotu. Když jsem naposledy byla pro sáčky do vysavače, majitel právě zavíral taktéž svůj malý obchůdek, pravil, že teď už se mám s "důvěrou" obracet na supermarkety.

To že prodavači mohou za krizi je minimálně odvážný tvrzení (spíš totální blábol).

A za tohle můžete Vy zákazníci. Honíte jen slevy a chtěli by jste dokonalý servis.Kdyby jste si pračku koupil v malém obchodě, bylo by to o trochu dražší,ale dostal byste info a možná i zapojení. Je to jednoduché nízká cen = mizerný servis, mizerné prodejce.Ale Vy to tak přece dnes chcete ne?

Koupil jsem pračku jak píšu níže a dostal jsem dovoz, platbu kartou u mě doma i to zapojení včetně odvozu staré pračky. Nevím zda by mi tohle vše zařídil malý obchod, obzvlášť u nás v Praze a bez příplatku. Už jsem přišel na to, že pokud potřebuji něco na zakázku, a u obchodu to nebude asi moc jiné, tak nejvstřícnější a nejlevnější je to daleko za Prahou. Poslední zakázka byla ze Třebíče -nejen že odpověděli na poptávku, ale cena byla poloviční než u jediné odpovědi ze tří poptávaných v Praze.

Pračku jsem kupoval asi tak před půl rokem. A nakonec jsem ji koupil asi ve stejném řetězci co popisujete. Ale... . Takové zboží vybírám na e-shopu, na dva tři vybrané typy se jdu podívat do obchodu a ještě se mi nestalo abych tam byl neviditelný, spíš naopak. I jsem na radu prodavače své rozhodnutí, téměř betonové, přehodnotil. Já, asi na rozdíl od vás, nemám rád ty prodavače co se na mě "nalepí" ihned po mém vstupu do obchodu, pozdrav ale vítám. Asi jako nakupování vidíme rozdílně my dva tak jsou rozdílní i prodavači v přístupu k zákazníkovi.