K příležitosti nedávných oslav 100 let založení republiky jsem se dovolil zamyslet nad touto zemí, kam bych chtěl aby směřovala, a kam opravdu směřuje.
Jak již v roce 1918 avizoval náš první prezident, Československo by mělo být demokratický, svobodný a západně orientovaný stát. Ne vždy to ale platilo.
Tato premisa byla opakovaně porušována a to již prezidentem Edvardem Benešem, který se s garancí obnovy hranic naší země obrátil na SSSR. To z části zapříčinilo stoupající vliv komunistů, který vyvrcholil v roce 1948, kdy prezident zcela rezignoval na Masarykův odkaz a na dlouhých 40 let dovolil naší zemi zatáhnout do temné doby srovnatelnou z dob protektorátu.
Po revoluci se zdálo, že se buduje stát od 0, že se navazuje na odkaz TGM. Do určité míry se tak stalo. Česká republika vstoupila do Evropské unie a do NATO a stali jsme se součástí západu. Jedna věc se ovšem stát se součástí západu formálně a druhá věc je opravdu být západní zemí. To se snadno řekne než udělá, po 40 letech občanského nicnedělání a zničení všeho, co jsme v roce 1918 získali.
Být západní zemí neznamená být formálně součástí organizací jako EU či jiných. Být západní zemí je znamená změnit přístup a myšlení. Bezhlavě nenadávat na Evropskou unii a uvědomit si, že jsme součástí Evropské unie a pokud EU prosadí nějaký zákon, vyhlášku etc. které není v našem národním zájmu, neseme, jako členové, plnou odpovědnost a jediné na co můžeme upozorňovat je naše neschopnost naše zájmy prosazovat a vysvětlovat naši pozici a názory uvnitř EU.
Musíme se zbavit všech komplexů zděděných od komunistů a být hrdým národem, co nejen prosazuje své národní zájmy, ale nebojí se diskuse s jinými zeměmi a který dokáže projevit solidaritu v časech nejtěžších.
Neříkám, že za můj život nepozoruji změny v mém okolí. Změny tu jsou a jsou to změny k lepšímu. Jen si nenalhávejme, že jsme dokonalí. Než začněme opět někoho nebo něco kritizovat, neuškodila by také troška sebereflexe, která nám ve výsledku pomůže sebe sama lépe poznat a poučit se z našich chyb. A to je dle mého práce na dalších 100 let.
