Jel jsem do Petrohradu a vrátil se z Leningradu

Kde byste žili raději? V zemi, kde se prezidentem stane neuvěřitelně hloupý a omezený člověk se sklony k náboženskému fanatismu (George W. Bush, USA), anebo v zemi, kde se prezidentem stane bývalý agent komunistického gestapa se sklony k vytváření kultu osobnosti a s totalitářskými praktikami (Vladimir Putin, Rusko)? Rusko i USA mají něco společného – prezidentem je tam někdo, kdo by jím rozhodně být neměl. Ale ještě než odpovíte na mou úvodní otázku, musím upozornit i na jeden zásadní rozdíl mezi oběma zeměmi. Zatímco v USA můžete na Bushe nadávat, jak chcete (můžete jej zesměšňovat i tvrdě kritizovat, a to zcela beztrestně třeba i v médiích a filmech), v Rusku to podle všech zpráv, které o něm mám, možné není. Tvrdě vládne cenzura, média jsou kontrolována a Putinovi kritici (ale i mezi nimi by se jistě našli gauneři) jsou zastrašováni a pronásledováni. Není to tak dlouho, co jsem se z Ruska vrátil – byl jsem na XV. sjezdu evropských mykologů. To, co jsem tam zažil, mě utvrdilo v tom, že pokud bych si měl vybrat mezi dvěma zly, volil bych jednoznačně USA. I s jejich radarem!

Kdysi dávno mě ve školce a ve škole mě učili, že Sovětský svaz (nyní Rusko) je nejvyspělejší země na světě. Kongres, kterého jsem se zúčastnil, se konal v Petrohradu (dříve Leningrad), který je považován za bránu do Evropy, a vlastně i za nejkulturnější město Ruska – představuje tu bohatší a vyspělejší část. No ale pokud tohle je nejvyspělejší země na světě, tak potěš koště!

Z lidí, které jsem potkával na ulicích, šla tichá hrůza. Je to jen subjektivní pocit, ale viděl jsem frustrované zástupy, kterým celý život lhali, a kteří se z toho mrazivého probuzení doposud nevzpamatovali. Ani se jim nechce docela se probrat – všude stojí Leninovy sochy, oblast kolem Petrohradu (!) se jmenuje "Leningradskaja". Rozkrádání státního majetku v 90. letech minulého století (pochopitelně, že bolševiky, ale o tom se, stejně jako u nás, nemluví) asi také náladu Rusů nepozvedlo… Samozřejmě jsem osobně potkal i skvělé lidi a nepochybuji, že jich je v Rusku hodně – ale je jich dost, aby převážili Putiny a Lavrovy? Potenciál pro další totalitní režim je, zdá se, obrovský.

A co si to ten exKGBák vlastně představuje? Že na naše území má jeho zbídačená země nějaké nároky?! A že nám bude říkat, co máme dělat, koho sem pustíme s radarem, a koho ne? Té bídy, co přitáhli z východu, toho zla a neštěstí, toho uranu, co nám ukradli... Se Sovětským svazem přišla bída na zem! A ještě jim to není dost?! Nejenom Irán, i Rusko je nebezpečí - bohužel! Tedy určitě ne pro poslance Filipa a Grebeníčka, kteří se nemohou dočkat, až se tu zase budou mučit a zabíjet demokraticky smýšlející lidé - prahnou po tom, ale snad se toho nedožijí...!

Konkrétní zážitek s Velkým Bratrem Rusem: významný britský mykolog a člen organizačního výboru byl v metru okraden – přišel o pas. Policie to odmítla řešit, a tak odešel do hotelu, kde si postěžoval jedné člence výboru, která měla s ruským systémem větší zkušenosti. Vběhla na to správné místo, kde ztropila povyk, a pan profesor měl pas do tří hodin zase zpátky! Tak co, věříte v náhodu, ohromující schopnosti místní policie, anebo tomu, že šlo o státem řízenou provokaci?

Po tom, co jsem viděl, mám z Ruska strach. Bushové přicházejí a odcházejí; zdravý rozum a čisté srdce má šanci. Putinové se houževnatě drží a dusí vše živé. Od září 2007, kdy jsem jel do Petrohradu a vrátil se z Leningradu, jsem pro menší zlo v současném světě – pro USA (a také pro radar). A my všichni musíme dělat vše pro to, aby další radary už nebyly potřeba...!