- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Úplně jste mi připomněla veselé porevoluční časy Takových úžasných zájezdů jsem absolvovala několik.
Na škole -Paříž. Koupili jsem si nějaké nejlevnější víno a sedli se po Eiffelovku a byli z toho úplně paf. Nějaké Němky náš hlouček opovržlivě komentovaly, že jsme asi nějací Rumuni. No když jsi vzpomenu na ty naše ohozy, tak jsme tak asi i vypadali :-)
A další 14-denní ! školní zájezd karosou po Španělsku, spali jsem buď v kempu, pod širákem na divoko a nebo na zemi pod sedačkama, protože v sedě už se to nedalo vydržet. Jednou na kupě písku u silnice, sprchovali se v nějakých sprchách pro řidiče kamionů, no museli jsme vypadat jak banda cikánů, ale bylo to hezký.
A pak zájezd s prázdninovkou Lipnice do Itálie - Dolomit, v uličce jsme měli uložené přepravky plné jídla, na tom byly desky, v uličce se nedalo chodit, takže jsem lezli po opěradlech :-) Nějací Japonci si nás i fotili....
rok 1990, to byly časy. Moje noční můra je dodneška během 48 hodin (v pátek odpoledne odjezd z Brna, návrat v neděli odpoledne) Benátky, odpolední koupáni v Lidu, noční Terst, v neděli procházka po Vídni. Samozřejmě spaní v autobuse, mytí na benzinkách a podobný legrácky. Už v Benátkách se na nás průvodce víceméně vykašlal, ale aspoň nás dovedl na náměstí a před rozchodem řekl, jaká loď jede zpátky. V Lidu jsme se bez něj minuli, ale když nás vypustil v nočním Terstu, kde jsme nikdo neměli tušení, kde vlastně jsme, jaké části města, a báli se, že se tam někde ztratíme, okradou nás, zabijou....., tak málem vznikla autobusová revoluce a ve Vídni se průvodce dokonce choval jako průvodce.
Chápu, že domorodci se na nás tenkrát dívali hoooodně zvrchu.... ale vlastně jsme byli obdivuhodní, za takových podmínek to absolvovat!
Jo, to byly časy, z dnešního úhlu pohledu neuvěřitelné... :)))
Že jo, to byly časy. V těch šusťákách a riflích... :-)))